Prokletí domácího Mistrovství světa v ledním hokeji zlomeno. Máme zlato!

Je to tady. Naši hokejoví reprezentanti se po letech nezdarů konečně semknuli a ve vyřazovací části 87. Mistrovství světa v ledním hokeji předvedli týmového ducha a ohromnou obětavost. Svěřenci Radima Rulíka v průběhu šampionátu neuvěřitelně rostli a ve čtvrtfinále týmu Spojených států oplatili porážku z loňského turnaje. Zápas rozhodla trefa Pavla Zachy z první třetiny. Zbytek zápasu naši hokejisté systematickou hrou ubránili, a navíc jim kryl záda Lukáš Dostál, jenž byl zvolen nejlepším brankářem šampionátu. Semifinálová bitva přinesla otevřenou hru a naši hokejisté Švédům nejen stačili, ale dokonce je deklasovali výsledkem 7:3. Vzpomínané drama, ve kterém Karel Rachůnek srovnal skóre osm vteřin před koncem třetí třetiny z roku 2010, se letos nekonalo. Největší ránu do zad švédským hokejistům zasadil dvěma precizně provedenými samostatnými úniky v závěru zápasu Lukáš Sedlák.

Finálový zápas, jaký tu ještě nebyl, chtělo by se říct, protože naše reprezentace se v zápase o zlato se Švýcary za celou historii Mistrovství světa nikdy neutkala. V posledním čtvrtstoletí se čeští hokejisté ve finále utkali s výběry Finska, Slovenska, Kanady a suspendovaného Ruska. Když už je zmínka o ruském hokejovém týmu, tak ten jsme letošním zlatým úspěchem přeskočili v počtu mistrovských titulů na domácích šampionátech. Rusové ještě v barvách Sovětského svazu vybojovali zlato v Moskvě třikrát, kdežto Češi v Praze tentokrát již počtvrté. Nutno dodat, že náš národní tým se 48 cennými kovy Rusko v počtu získaných medailí a třináctým titulem upevnil třetí místo v pořadí nejúspěšnějších zemí mistrovského turnaje. Navíc jsme se stali teprve třetí zemí, která v 21. století dokázala vyhrát v domácím prostředí.

Závěrečná bitva turnaje přinesla svižný začátek a mnoho šancí na obou stranách. Švýcarský tým dostal do finále stejně jako náš výběr týmový duch stejně a také precizní výkony brankáře Leonarda Genoniho, jenž byl procentuálně ještě o něco lepší než náš Dostál. Zkušenosti s finálovou bitvou byly na straně Švýcarska, jehož hokejisté se do něj během posledních jedenácti let probojovali potřetí. Z našeho výběru zažil finálový duel pouze kapitán Roman Červenka. Za stavu 0:0 o výsledku ve třetí třetině rozhodla trefa z kruhu pro vhazování Davida Pastrňáka. Vítězným gólem prokázal, že je rozdílovým hráčem, který umí rozhodnout důležité zápasy. Nemluvě o obětavosti dalších hráčů, kteří pár vteřin před koncem posunuli puk do útočného pásma, díky čemuž mohl David Kämpf zpečetit vítězství 2:0 gólem do prázdné brány.

Praha jakožto pořadatel vyřazovacích zápasů Mistrovství světa oslavila vítězství naší reprezentace takřka po čtyřech dekádách. Naposledy se tak stalo v době, kdy jsme byli ještě Československo, a to roku 1985 ve Sportovní hale. Libeňská O2 aréna za 20 let své existence jako by úspěch našim hokejistům nepřála. Z předchozích dvou zde pořádaných šampionátů odtud Češi odjeli bez medaile. Konečně to přišlo a všichni jsme si mohli po 14 letech užít zlatou jízdu našeho národního týmu turnajem. Dočkala se i třetí hokejová hala, ve které se Mistrovství světa v Praze pořádalo. Po bohužel nedochovaném stadionu na Štvanici a holešovické Sportovní hale se konečně i O2 aréna zapsala do historie zlatým úspěchem českých hokejistů.