Článek
Brankářské masky v hokeji prošly značným vývojem a přitom až do sedmdesátých let nebyly povinnou součástí výstroje brankářů. Ti při zápasech chytali bez jakéhokoliv zakrytí obličeje, jelikož se věřilo, že maska na obličeji brání ve výhledu. Čímž by mohla ovlivnit výkon brankáře. Navíc ochrana hlavy byla ještě v padesátých letech v zámořské NHL brána jako projev slabosti. Kvůli tomuto předsudku docházelo na straně brankářů k mnoha závažným zraněním. Ke změně v postoji začalo docházet až, když se kanadský brankář Jacques Plante odmítnul vrátit na led bez masky. Při zápase 1. listopadu 1959 byl zasažen pukem od obličeje a tato rána mu zlomila nos. Po ošetření se do zápasu vrátil, ale již s pevně nasazenou laminátovou maskou, jež byla odlita dle jeho obličeje. Tu používal běžně při trénincích jako mnoho tehdejších brankářů zámořské nejvyšší soutěže.
Laminátová maska Jacquese Planta, se kterou se po zranění nosu při zápase v NHL na ledě objevil v roce 1959
Další kanadský brankář Terry Sawchuck, jehož rodiči byli ukrajinští emigranti, utrpěl během své dvacetileté kariéry v NHL několik stovek zranění a mnoho z nich schytal jeho obličej. Terry za svou kariéru dokonce přišel o tři zuby. Při pohledu na jeho fotografie byste řekli, že právě strávil několik kol těžkého zápasu v ringu. Rozhodně by vás nenapadlo, že takhle může vypadat hokejový brankář po zápase. Hokej se na přelomu padesátých a šedesátých let značně zrychlil a díky zakřiveným hokejkám se přitvrdily i střely. Laminátová maska pomohla předcházet zraněním a i Sawchuck ji nakonec začal při zápasech nosit. Respektive mu to bylo vnuknuto manažerem Detroitu Red Wings Jackem Adamsem. Ten byl unavený sledovat, jak je Terry neustále zraněný v obličeji.
Terry Sawchuck v plném zápasovém nasazení ještě bez ochrany obličeje
Nicméně rané masky předcházení zranění nepomohly. Odlitky byly sice pevné a v sedmdesátých letech je začaly výrobci vycpávat, aby zásahy pukem alespoň trochu tlumily. Problémem byly díry na oči. Starší laminátové masky při svém nasazení na hlavě byly od oka sotva centimetr a při zásahu pukem oko prakticky nebylo nijak chráněno. Zranění oka okamžitě ukončilo kariéru takovým legendám, jakými byli Garry Desjardins nebo Bernie Parent. Oba skončili ke konci sedmdesátých let, kdy brankáři v NHL pomalu přecházeli na kombinaci hráčské helmy Cooper SK 2000 s drátěným košíkem. Tuto kombinaci proslavil sovětský brankář Vladislav Treťjak a v osmdesátých letech to byla jedna z nejpopulárnějších obličejových ochran zámořských brankářů.
Chris Osgood používal při zápasech v NHL stejnou obličejovou ochranu, se kterou přišel Vladislav Treťjak v sedmdesátých letech
První varianta brankářské masky, jak ji známe dnes, se v zámoří poprvé objevila v roce 1977. Kombinaci tehdejší brankářské masky s výřezem košík HM 30, který s helmou Cooper používal právě Treťjak, si v soutěži WHA nasadil Dave Dryden. Za tu dobu tato kombinace prošla ohromným vývojem a brankářův obličej dnes chrání takřka dokonale. Pokud tedy nepočítáme druh košíku s názvem kočičí oči. U něho díky velkým mezerám pro oči může čepel hokejky stále projít a zranit brankářovo oko. V dnešní moderní době hokeje se jedná o nejpoužívanější druh košíku v NHL a stále mnoho brankářů dává přednost lepšímu rozhledu před možností zranění. Druhou hlavní variantou košíku brankářských masek je takzvaný certifikovaný košík, který má tradiční mřížku a čepel hokejky jím neprojde ani když se zlomí.
Patrick Roy byl jedním s prvních brankářů, kdo do NHL nastoupil s moderní maskou se mřížkou v podobě kočičích očí
I když jsou hokejoví brankáři v obličeji velmi dobře chráněni, tak někdy ani to nestačí. Hokej se neustále vyvíjí a díky kompozitovým hokejkám puky létají rychlostí kolem 170 km/h. Když v podobné rychlosti puk narazí do masky, tak je to strašná rána, která člověka na chvíli prostě vypne. Sám jsem to zažil a po zásahu jsem dobré minimálně dvě vteřiny viděl tmu a nevěděl, kde jsem. Je to nepříjemná, i když možná ta lepší varianta. Košík se při zásahu může ohnout a zranit brankáře. Což se zřejmě stalo Jevgenijmu Nabokovovi v únoru 2008, když schytal zásah do masky po golfovém úderu protihráče a z jeho nosu se spustila krev.
Ben Bishop po zásahu pukem do své brankářské masky přišel o horní čelní zuby
Nicméně mě nikdy dřív nenapadlo, že i přes brankářskou masku může člověk přijít o zuby. To se stalo Benu Bishopovi, tehdy chytajícím za Tampa Bay Lightning v říjnu 2016. Po zásahu puku do košíku jeho masky přišel o horní čelní zuby. Podobný osud potkal i Mackenzieho Blackwooda chytajícího za New Jersey Devils. Ten při zápase s New Yorkem Islanders v roce 2020 přišel o zuby v horní části úst. Oba brankáři zápas dohráli, stejně jako to dělají hráči v poli při podobném zranění. Každopádně nechci domýšlet, jak by oba dopadli, kdyby takový zásah schytali na nekrytý obličej. Rozhodně je dobře, že brankářské masky nejsou dnes považovány za slabost, nýbrž za nutnost a že jsou povinnou součástí brankářské výstroje. Bez toho bychom předčasných konců kariéry v profesionálních soutěžích viděli podstatně více.
