Článek
Králova milenka, černé mše a krev nemluvňat. Skandál, který Ludvík XIV. raději spálil
Francouzský král Ludvík XIV. měl milenku, která mu porodila sedm dětí a patřila k nejmocnějším ženám Versailles. Potom se její jméno objevilo ve vyšetřování travičů, černých mší a údajných vražd nemluvňat. Král nakonec zasáhl. A některé nepříjemné dokumenty osobně spálil.
Milenka, která měla větší vliv než královna
Madame de Montespan, vlastním jménem Françoise-Athénaïs de Rochechouart de Mortemart, se narodila roku 1640 do významného francouzského šlechtického rodu. Byla krásná, inteligentní a proslula ostrým jazykem. U dvora Ludvíka XIV., kde jediná povedená poznámka mohla rozhodnout o kariéře, představovaly podobné schopnosti mimořádnou výhodu.
Roku 1663 se provdala za markýze de Montespan. Jenže o několik let později upoutala pozornost samotného krále. Ten byl sice ženatý, ale manželskou věrnost považoval spíše za doporučení pro ostatní než za povinnost francouzského panovníka.
Athénaïs se stala jeho oficiální milenkou a postupně získala obrovský vliv. Dostala luxusní apartmá, šperky, služebnictvo a palác Clagny. Královi porodila sedm dětí, z nichž šest panovník uznal.
Její zákonný manžel však nebyl nadšený. Proti vztahu protestoval tak vehementně, že ho Ludvík nakonec nechal odstranit ze svého dvorského okolí. V absolutistické monarchii se totiž dalo snáze rozhodovat o osudech milionů poddaných než přesvědčit jednoho podvedeného manžela, aby byl za královu pozornost vděčný.
Pařížské travičky měly zákazníky i mezi aristokracií
Zatímco se ve Versailles pořádaly hostiny, v Paříži prosperoval mnohem temnější obchod. Věštkyně a prodejkyně milostných nápojů nabízely také nebezpečné jedy.
Mezi nejznámější postavy tohoto prostředí patřila Catherine Monvoisinová, známá jako La Voisin. Její klienti přicházeli kvůli lásce, penězům, dědictví i odstranění nepohodlných osob.
Roku 1679 byla zatčena a vyšetřování postupně odhalilo rozsáhlou síť podezřelých. Výpovědi přitom začaly ukazovat až k nejvyšším kruhům francouzské společnosti.
Z obyčejné kriminální kauzy se stávala politická katastrofa.
Černé mše, nahá těla a údajné dětské oběti
Někteří vyslýchaní začali popisovat rituály, které připomínaly spíše horor než život vznešeného francouzského dvora.
Mluvili o černých mších, při kterých měla nahá ženská těla sloužit jako oltáře. Objevila se také tvrzení o obětování nemluvňat a používání jejich krve při magických obřadech.
A právě zde zaznělo jméno Madame de Montespan.
Podle některých svědectví měla využívat magické prostředky, aby si udržela královu lásku a odstranila své soupeřky. Obvinění zacházela dokonce tak daleko, že ji spojovala s pokusy o otravu jiných osob.
Je však zásadní rozlišovat mezi obviněním a prokázaným zločinem. Účast Montespan na černých mších ani vraždách nemluvňat nebyla dokázána. Některé výpovědi vznikaly pod mučením a jejich věrohodnost je dodnes předmětem pochybností.
Samotný skandál však byl skutečný. A zasáhl přímo do králova soukromí.
Král Slunce začal zhasínat světla
Vyšetřování vedl mimořádný tribunál známý jako Žhavá komora. Podle francouzského ministerstva spravedlnosti bylo v rámci travičské aféry vyslechnuto 442 obviněných a 34 osob skončilo popravou.
Jakmile se však vyšetřování začalo nebezpečně přibližovat k Madame de Montespan, Ludvík XIV. zasáhl. Kompromitující výpovědi nechal oddělit a činnost tribunálu byla roku 1682 ukončena.
To ovšem nebyl konec příběhu.
V červenci 1709, dva roky po smrti své někdejší milenky, Ludvík XIV. osobně spálil část uchovávaných kompromitujících dokumentů.
Panovník, který si zakládal na své slávě a majestátu, tak zničil materiál, jenž mohl pomoci objasnit jednu z nejtemnějších afér jeho vlády.
Milenka odešla, její potomci zůstali
Madame de Montespan nakonec ztratila královu přízeň. Její místo postupně zaujala Madame de Maintenon, bývalá vychovatelka králových dětí, s níž Ludvík po smrti královny uzavřel tajné manželství.
Montespan opustila Versailles roku 1691 a zemřela roku 1707. Před soudem kvůli travičské aféře nikdy nestanula.
Její potomci však zůstali součástí nejvyšší evropské aristokracie. Prostřednictvím své dcery Françoise-Marie se dokonce stala předkyní posledního francouzského krále Ludvíka Filipa.
A tak se dějiny postaraly o pozoruhodnou ironii.
Ludvík XIV. mohl nechat spálit kompromitující dokumenty, ale vlastní rodokmen už zničit nedokázal.
Pokud vás příběh zaujal, podívejte se na HistorieZábavně.cz, kde najdete další zajímavé články z české i světové historie.
Zdroje: Francouzské ministerstvo spravedlnosti – L’affaire des poisons; Château de Versailles – Madame de Montespan; Larousse – Affaire des poisons.
