Článek
Všimli jste si, že ani 81 let po konci světové války, té druhé, Spolková republika Německo tento svátek neslaví? Otázkou by mohlo být, z jakého je to důvodu. Dnešní Německo se řadí mezi demokratické velmoci Evropy a je v mnohých ohledech naším vzorem a tahounem Evropské ekonomiky především. 8. května je běžný pracovní den a zvláště pendleři vědí, o čem tady píšu. Událost se povrchně a zběžně připomíná v hlavních televizních zprávách. Mnozí dospělí ani děti přitom netuší, proč je v sousedních zemích vyhlášen státní svátek. Na to potom přijdou až tehdy, když v tento den vyrazí v příhraničí na běžné rutinní nákupky do své sousední země.
Ano, Německo v roce 1945 prohrálo válku. Bezpodmínečná kapitulace Německa byla podepsána dokonce dvakrát, prvně 7. května v Remeši a podruhé a definitivně 8. května večer v Berlíně. Evropa, potažmo svět začal slavit a pro Německo začala hodina nula, jak se dnes vyučuje na německých školách. Může za akt neslavení Dne vítězství stud za to, že bylo Německo v roce 1945 poraženo? Je to tedy stud za to, co Německo kdysi celému světu provedlo, a to i 81 let po skončení té nešťastné války? Šlo by to označit jakýmsi komplexem méněcennosti. Německý jazyk pro něj má krásný výraz Minderwertigkeitskomplex, který jsme si my Češi zkrátili na mindrák. A hodně velký mindrák. Hodně hodně moc velký mindrák.
Vždyť ale současné Německo je demokratické, proevropské a nikdo mu nezakazuje, že by slavit nesmělo. Proč neoslavit Den vítězství? Jde přeci o oslavu dne, kdy skončilo obrovské krveprolití, destrukce, utrpení a zmar. V ten den v Evropě oficiálně skončila válka. Proč neslavit tento velký den, den konce II. světové války? Stačilo by tomu v německé zemi říkat jinak a ejhle, nový svátek je na světě. Nebo je to pro Německo taková nějaká zběžná věc? „Jo, válka, no. Ta skončila osmého a co my s tím?“. Faktem ovšem také je, že žádný nový svátek není zadarmo. Německo by zavedení tohoto pro ně ‚nového‘ svátku odnesli přibližně ztrátou 0,1 až 0,4 % ročního HDP (podle AI) podobně, jako je tomu u svátku Dne reformace, který slaví pouze některé evangelické spolkové země, mezi které patří nám nejbližší Sasko. Důvod by tedy v dnešní době mohl být i čistě ekonomický.
Ať už k tomu současné Německo vede cokoli, tento svátek dne konce II. světové války (v Evropě) neslaví. Úsměvné přitom je, že každý druhý (a možná i ten první) v té zemi ví a zná, kdy měl Vůdce Třetí říše narozeniny, a to včetně školáků! Zajímavé přitom je, že dřívější NDR (pro nepamětníky: Německá demokratická republika) snad z důvodu „být to hodné Německo“ den 8. května, jako Den osvobození od fašismu (Tag der Befreiung) a připomínku konce 2. sv. války (do roku 1967 a znovu od 1985) slavila. Tady mi taky trochu pomohla AI. Osobně vím, že se to slavilo, ale od kdy do kdy atd., to už z hlavy nedám.
Facit: z dnešního pohledu „zlá“ Německá demokratická republika (NDR) tento svátek slavila, z dnešního pohledu „hodná“ Spolková republika Německo (BRD) jej neslavila a nové nástupnické zřízení „hodná“ Spolková republika Německo (BRD) sjednocující v sobě starou „hodnou“ BRD i starou „zlou“ NDR ho také neslaví, neboť tedy zřejmě chápala dříve slavený Den osvobození od fašismu, jinde nově slavený jako Den vítězství, jako komunistický svátek nehodný oslavy. Asi jsme to nevyřešili a je tu stále více otázek než odpovědí, ale měl jsem nutkání se o svoje myšlenky jdoucí tímto směrem podělit.
