Článek
Před nějakým delším časem jsem strávil asi týden mimo území naší republiky. Druhý nebo třetí den tohoto mého zahraničního pobytu mě začala pronásledovat volání z mně neznámých telefonních čísel. Trochu mě to překvapilo, protože mi obvykle až tak moc lidí nevolá, ale připadal jsem si, jako telefonní ústředna. Začali mi také chodit zprávy typu: „Můžu zavolat později?“ Přišla mi také jedna e-mailová zpráva, že autorovi oné zprávy z mého telefonního čísla někdo nabízel nějaké bankovní služby. Ten člověk mě měl asi uloženého v telefonu a tak mu to připadalo podezřelé. Jiné volající jsem v dalších dnech ujišťoval, že jsem vlastně nevolal já, i když to zní dost jako blbost. Z mého telefonního čísla totiž kdosi volal na mně neznámá telefonní čísla a pokud se jim dovolal, nabízel jim nějaké bankovní služby. Pokud se těmto lidem nedovolal, oni mi potom na moje telefonní číslo volali zpět a já netušil, o co jde. Z jejich pohledu jsem telefonoval JÁ.
Napadlo mě, že jde o podvod - o co jiného? Ze zahraničí jsem kontaktoval spojovatelku Policie české republiky (PČR), kde mě přepojovali dále a dále až na místo trvalého pobytu, a tam mi bylo sděleno, že pokud toto chci řešit, nelze po telefonu, nýbrž osobně. (Volat sto-dvanáctku ze zahraničí do Čech totiž nejde.) Osobně jsem se situaci snažil řešit po svém návratu do rodné vlasti na místní oddělení PČR. Přítomní policisté mi ale po větě „Víte jak funguje telefonní číslo?“ vysvětlili, že je to celé hloupost a že to, co se jim snažím vysvětlit, není možné. Inu, když to není možné, není to možné. Třeba se mi něco zdálo. A, i kdyby to možné bylo, stejně by prý nemohli nic dělat. Tedy snad jen - pokud neexistuje nahrávka toho telefonního hovoru jako důkaz. Takže Bůh s námi a zlé pryč!
Nedávno jsem opět nějaký delší čas mimo území naší republiky trávil znovu. Světe div se, historie se opakuje. Už druhý den mi začaly přicházet hovory a SMS-zprávy, jak je popsané výše. Situace so opakovala a já nabyl dojmu, že se policie možná mýlí. Inu, mýlit se může každý. Pro jistotu jsem ale vše okamžitě konzultoval s operátorem své sítě. Po vysvětlení problému a mém ujištění, že to myslím vážně, se osoba na opačné straně telefonu rozhodla poptat se pro sichr svých kolegů. Po nějaké době poslechu příjemné hudby přišla odpověď. „Ne, nejste blázen. Ano, může se to stát. A jde o tzv. ´spoofing´. - Někdo zneužívá Vaše telefonní číslo a měl byste to ohlásit na PČR. Zneužití cizí identity je trestný čin.“ (Zde poznámka autora - nějakým digitálním hokus-pokusem to tedy zřejmě jde.)
Podle mého operátora je tedy možné, že Vám někdo volá - třeba Váš známý, ale není to on. To, že hovor přichází z jeho telefonního čísla ještě nemusí znamenat, že se volá z jeho telefonu, třebaže víte, jak funguje telefonní číslo. Volat Vám může klidně jiný někdo z nějakého call-centra kdekoli na světě. Tento kdosi se vydává za Vás a když se nedovolá, zobrazí se volanému Vaše telefonní číslo a na něj také chodí ty esemesky typu „Můžu zavolat později?“ Zůstává ale otázka, zdali je u toho nutné to opuštění republiky. Tedy jak tenhle - říkejme mu podvodník - zjistil, že jsem mimo území republiky. Doma se mi to totiž zatím nic takového neděje. To ale může být náhoda.
Suma sumárum - zpozorněte. Svět už není takový, jako býval a žijeme v době kyberpodvodů, a to včetně těch telefonických. A v tomto případě jde zřejmě o něco nového. Asi bych nikomu žádné peníze neposílal, ono taky není moc co, ale kdo ví? Pokud na něco nejste připravení, můžete se snadno nechat nachytat. A třeba tento můj článek někomu pomůže, se obdobným podvodům vyhnout. Anebo bude vědět, že se to může stát. A je tu i informace pro PČR: „Ne, není to hloupost. Ano, opravdu se to děje! Ne, nevím jak funguje telefonní číslo. A ani to nechci vědět.“ A všem „mnou“ volaným se tímto omluvám. „Ne, to jsem Vám nevolal já. To byl nějaký podvodník.“ A upřímně - ti lidé to asi ani nechtějí slyšet.
