Článek
Co je DAPL
Jablkem dalšího sváru mezi vládou USA a indiánskými národy Lakotů a Dakotů se stala stavba podzemního ropovodu známého jako Dakota Access Pipeline, zkráceně DAPL. Tedy přesněji úsek, kde ropovod prochází pod jezerem Oahe. Právě skutečnost, že ropovod kříží tuto přehradu, vyvolala masivní protesty. Jezero Oahe totiž slouží jako hlavní zdroj pitné vody a rybolovu pro tamní domorodé obyvatele, kteří se obávají ekologické katastrofy v případě úniku ropy.
DAPL je projekt za 3,7 miliardy dolarů a přepravuje ropu z ropného pole Bakken v Severní Dakotě do rafinérie Patoka ve státě Illinois. Tam se napojuje na ropovod Energy Transfer Crude Oil Pipeline, který přivádí ropu do rafinerií na pobřeží Mexického zálivu. Dohromady tyto dva ropovody tvoří ropovod Bakken Pipeline. Potrubí bylo pomocí směrového vrtání uloženo do hloubky přibližně 28 až 35 metrů pod dno přehradní nádrže Lake Oahe. Čtvrté největší umělé jezero v USA vzniklo přehrazením řeky Missouri na území států Severní a Jižní Dakota masivní sypanou hrází Oahe Dam, která byla dokončena v roce 1962 a slouží také k ochraně před povodněmi, k výrobě elektřiny, zavlažování a k rekreaci. Podzemní tunel s potrubím se však nachází zhruba 800 metrů severně od hranice rezervace kmene Lakotů a Dakotů Standing Rock Sioux Reservation, páté největší indiánské rezervace v USA, která se rozkládá na ploše 2,3 milionu akrů na pomezí Severní a Jižní Dakoty podél řeky Missouri.
Enviromentální rasismus
DAPL je vnitrostátní ropovod postavený převážně na soukromých pozemcích, nevyžadoval tudíž zastřešující federální povolení. Federální povolení vyžadovaly pouze úseky, které protínají federálně regulované vody, jak to vyžaduje zákon o čisté vodě a zákon o řekách a přístavech. Včetně trasy pod jezerem Oahe křižuje DAPL vodní cesty celkem 202krát, ale z celkové trasy je to pouze 37 mil. Lakotové a Dakotové ze Standing Rock vyčítají vládě, že nekomunikovala s místní kmenovou radou a nezvážila důkladně dopady na životní prostředí. Projekt podle nich porušuje federální zákony a smlouvu vlády USA s domorodými národy. Stavba podle nich zasahuje do území, která jim byla právně garantována. Ropovod sice neprochází přímo dnešní zmenšenou rezervací, ale vede přes vyvlastněná a nepostoupená kmenová území, kde mají indiáni stále uznaná práva na lov a rybolov. Případná kontaminace vody by velmi vážně narušila na několik let zásobování pitnou vodou a způsobila přírodní katastrofu.
Společnost ETP (Energy Transfer Project) začala s plánováním ropovodu v roce 2014 během „ropného boomu v Bakkenu“, kdy se v regionu rychle rozvíjela těžba ropy díky obrovským zásobám ropy a nástupu technologie hydraulického štěpení. Před výstavbou DAPL společnosti vyvážely ropu z regionu po železnici na „bomb trainech “, což byla nebezpečná metoda přepravy fosilních paliv. Původní návrh ETP počítal s tím, že potrubí bude překračovat řeku Missouri přibližně 16 kilometrů severně od hlavního města Severní Dakoty, Bismarcku. Organizace Association of Engineers Corps (AEC) ovšem ETP tento návrh v roce 2015 zamítla, po odporu obyvatel Bismarcku kvůli blízkosti trasy k městským vodovodním systémům. AEC však ignorovala stejný odpor obyvatel rezervace Standing Rock kvůli přesměrované trase. Kritici považují toto přesměrování neboli upřednostňování pitné vody pro převážně bílé komunity Bismarcku před pitnou vodou pro domorodou rezervaci za akt environmentálního rasismu.
Protesty u Standing Rock
Patová situace kolem DAPL začala na začátku roku 2016, kdy desítky členů z rezervací Standing Rock, Cheyenne River a Rosebud vytvořily tábory na ochranu vody poblíž staveniště ropovodu u jezera Oahe. Parcely severně od indiánské rezervace Standing Rock kde protesty probíhaly sice legálně vlastnila energetická společnost Energy Transfer nebo soukromí farmáři, ale fakticky šlo o původní kmenové území garantované historickou smlouvou z Fort Laramie v roce 1851. V následujících měsících se tábory pomalu rozrůstaly, poháněné virálním hashtagem #NoDAPL na sociálních sítích. V září 2016 stavební dělníci srovnali se zemí část soukromého pozemku, kterou kmen prohlašoval za posvátnou půdu a protesty značně zesílily. Podporované dalšími kmenovými vládami, válečnými veterány, politiky, skupinami na ochranu životního prostředí, skupinami pro občanská práva a celebritami se staly tyto protestní akce největší demonstrací domorodých obyvatel za poslední desetiletí. Do Severní Dakoty přijely podpořit demonstranty i hollywoodské hvězdy jako Shailene Woodley, Mark Ruffalo, Patricia Arquette, Jane Fonda nebo Susan Sarandon. Přispěli nejen svou účastí, ale přivezli i značnou materiální pomoc pro kempy protestujících. Vzhledem k tomu, že demonstranti z právního hlediska amerických úřadů vstupovali na cizí soukromý majetek, policie a soukromé bezpečnostní služby proti nim zasahovaly velmi tvrdě.
Mni Wiconi - Voda je život (hlavní heslo protestů v jazyce Lakotů)
Začalo jít do tuhého a dělníci stříkající protestujícím slzák přímo do očí z bezprostřední blízkosti nemohli dle očekávání výbušnou situaci zvládnout. Guvernér Severní Dakoty Jack Dalrymple povolal Národní gardu, ETP si najala těžce ozbrojenou ochranku a přidala se policie. Nakonec zasahovalo proti demonstrantům více než 75 různých bezpečnostních a státních agentur. Nechyběli tajní agenti v civilu z FBI a BIA. Ochránci vody se pokoušeli různými způsoby blokovat stavební práce, včetně připoutání se k těžkým strojům a zařízením. Videozáznamy ukazovaly, jak soukromá bezpečnostní agentura stříká na lidi pepřový sprej a pouští do davu psy. Později se v médiích objevily i záběry policie používající vodní děla, slzný plyn a gumové projektily. Vedoucí představitelé donucovacích orgánů obvinili některé účastníky protestů z výtržnictví, odporu proti zatčení a řady závažných zločinů. Také policie byla obviněna z porušování lidských práv při zacházení s vězněnými demonstranty a skupina OSN zahájila vyšetřování donucovacích orgánů. V polovině října 2016 došlo k více než 140 zatčením. Někteří protestující, kteří byli odvezeni do věznice v okrese Morton, poté hlásili hrubé a neobvyklé zacházení. Protestující uvedli, že byli ostřelováni střelami z vysokofrekvenčních zvukových kanónů a popisovali, jak byli drženi v klecích, které připomínaly psí boudy. 21. listopadu 2016 utrpěla devastující zranění levého předloktí po zásahu zábleskovým granátem 21 letá aktivistka Sophia Vilansky a musela podstoupit řadu operací, aby jí lékaři ruku zachránili.
Po stovkách zatčení a zranění v průběhu roku se tábor protestujících nakonec rozpustil a poslední z ochránců vody opustil místa protestů v únoru 2017. Šlo už opravdu do tuhého, když se proti demonstrantům rozjelo pět obrněných transportérů v řadě. Ropovod byl nakonec dokončen a od léta 2017 v něm protéká ropa. Na další protesty Lakotů společnosti ETP a Sunoco reagovaly nehoráznou žádostí o zvýšení kapacity potrubí ze 470 000 barrelů denně až na 1,1 milónů barrelů! S větším průtokem by se zvýšilo i riziko havárie. Obě společnosti byly navíc vyšetřovány kvůli zanedbání bezpečnostních pravidel již ve státě Pennsylvánie při výstavbě jiných potrubních systémů. Předseda kmenové rady ze Standing Rock, Mike Faith :
„Pro některé to může být jen další potrubí na jiném místě. Ale my to vnímáme nejen jako potrubí, pro nás je to hrozba. A není to jen obyčejné místo, je to náš domov. Jediný, který máme. Každý den funguje ropovod, který představuje hrozbu pro náš způsob života a urážku naší kultury a tradic, které jsou stále živé. Pořád jsme tady. My se ovšem nevzdáváme, budeme stále bojovat.“
Obamova administrativa prošetřila stížnosti Lakotů a rozhodla se projekt 4. prosince 2016 pozastavit. Lakotové neslavili dlouho. V lednu 2017 se ujal vlády prezident Donald Trump a ten hned 24. ledna 2017 podepsal prezidentské memorandum nařizující urychlené schválení projektu. V říjnu tohoto roku vyšlo najevo, že má úzké finanční vazby na společnost ETP, která je za celým projektem.
Jsou obavy indiánů ze Standing Rock oprávněné?
Úřad pro bezpečnost nebezpečných materiálů v potrubích (PHMSA) zaznamenal od roku 2002 u společnosti ETP 106 porušení bezpečnosti, včetně neprovádění kontrol koroze, neudržování integrity potrubí a včasných oprav nebezpečných potrubí. ETP vlastní více než 125 000 mil ropovodů po celé zemi. Podle zprávy zveřejněné organizacemi Greenpeace a Waterkeeper Alliance došlo v ETP k 527 nehodám s potrubím, při kterých uniklo 3,6 milionu galonů nebezpečných kapalin. Z těchto nehod 275 kontaminovalo půdu a 67 znečistilo vodní zdroje. K drobným únikům došlo u DAPL ještě před zahájením jeho oficiálního provozu a v roce 2017 k úniku došlo nejméně pětkrát. ETP se hájí tím, že nejdelší doba mezi detekcí úniku a uzavřením potrubí byla pouhých devět minut. Řídicí systémy ovšem nemusí únik detekovat vždy a operátoři by v těchto případech o porušení ani nevěděli. Vícestupňový proces uzavření průtoku avizovanou pouze několikaminutovou prodlevu mezi zjištěním úniku a skutečným zastavením proudění ropy značně zpochybňuje, ba přímo vylučuje. V roce 2010 unikla ropa z potrubí do řeky Kalamazoo ve státě Michigan a vyčištění stálo přes miliardu dolarů. Z Bakkenu unikla ropa do řeky Yellowstone v Montaně v roce 2015. „Ropovod Dakota Access Pipeline je postaven tak, aby byl jedním z nejbezpečnějších a technologicky nejvyspělejších ropovodů na světě,“ uvádí webová stránka společnosti Energy Transfer.
Jednotný nebo rozdílný pohled domorodých Američanů?
MHA Nation je federálně uznávaná indiánská unie tří kmenů - Mandanů, Hidatsů a Arikarů v Severní Dakotě. Uzavření ropovodu Dakota Access Pipeline by je stálo miliony dolarů. Ropný průmysl tvoří zhruba 80 % rozpočtu celého kmene MHA Nation. Unie kmenů a jeho členové získávají stamiliony dolarů ročně z pronájmu půdy a licenčních poplatků za těžbu. Přes ropovod DAPL odchází na trh více než 60 % veškeré ropy vyprodukované v jejich rezervaci Fort Berthold. Podle oficiálního prohlášení kmene u soudu by uzavření DAPL znamenalo pro MHA Nation ztrátu 160 až 250 milionů dolarů a vedlo by k nebezpečnému nárůstu kamionové a vlakové dopravy v jejich rezervaci. Protestujícím sice vyjádřilo vedení unie kmenů morální podporu, avšak v praxi kmeny z Fort Berthold zprovoznění ropovodu DAPL ekonomicky podporovaly a obhajovaly. Mnoho řadových členů unie Mandanů, Hidatsů a Arikarů se ovšem protestů v táborech u Standing Rock osobně a velmi aktivně účastnilo jako např. známá environmentální aktivistka Kandi Mossett. Jedna věc je oficiální kmenová politika a druhá zase postoj řadových členů kmenů, kteří tak demonstrovali mezikmenovou solidaritu a jednotu (Pan-Indianism) i když v minulosti byli nepřáteli Lakotů a Dakotů.
Aktuální stav
Ropovod pod jezerem Oahe funguje od roku 2017. 25. března 2020 nařídil americký federální soudce J. Boasberg dodatečný úplný ekologický přezkum. Během celého tohoto procesu zůstal ropovod v provozu, protože soudy odmítly požadavek domorodých kmenů na jeho úplné odstavení. 21. května 2026 Sbor inženýrů americké armády vydal konečné závazné rozhodnutí, kterým potvrdil věcné břemeno pro ropovod DAPL pod jezerem Oahe. Tento krok formálně uzavřel rozsáhlé šestileté environmentální přezkoumávání nařízené federálním soudem. Další fungování je ovšem podmíněno přísnějšími pravidly pro ochranu životního prostředí. Mezi nové povinnosti patří pokročilá detekce úniků, nepřetržitý monitoring podzemních i povrchových vod, krizové plánování dodávek pitné vody a nezávislé expertní revize. Lakotové ze Standing Rock podali proti povolení žalobu u federálního odvolacího soudu (D.C. Circuit), kde řízení nadále pokračuje. Ropovod v současnosti přepravuje až 750 000 barelů ropy denně. Společnosti Energy Transfer a Enbridge navíc v polovině roku 2026 plánují propojení s dalším potrubím, které by přivádělo lehkou kanadskou ropu.
Společnost Energy Transfer podala v únoru 2019 žalobu (první v roce 2017 byla neúspěšná) na ekologickou organizaci Greenpeace za porušení vlastnických práv, neoprávněný vstup na pozemek a pomluvu při organizování protestů proti DAPL v letech 2016 a 2017. Na základě soudního rozhodnutí z února 2026 musí Greenpeace zaplatit odškodné ve výši 345 milionů dolarů. Americká pobočka Greenpeace USA již dříve varovala, že takto vysoká pokuta pro ni může být likvidační a může vést k jejímu bankrotu. V dubnu 2026 Greenpeace požádala o nový proces a odvolala se k Nejvyššímu soudu Severní Dakoty. V květnu 2026 Nejvyšší soud Severní Dakoty zakázal pokračování protichůdné žaloby, kterou Greenpeace podala na Energy Transfer v nizozemském Amsterdamu.
Boj proti DAPL se po klíčovém rozhodnutí federálních úřadů z května 2026 přesouvá do nové fáze intenzivních právních bitev.
Zdroje:
https://nsglc.olemiss.edu/blog/2025/may/19/index.html
https://northdakotamonitor.com/2025/12/19/us-army-corps-says-oil-should-keep-flowing-through-dakota-access-pipeline-in-long-awaited-study/
https://abcnews.com/Business/wireStory/decade-after-standing-rock-protests-contentious-segment-dakota-133191322
https://verfassungsblog.de/greenpeace-slapp-energy-transfer/
