Článek
Sam Raimi
Laciný horor Evil Dead byl jeho prvním filmem a natočil ho už ve svých dvaadvaceti letech. Natáčení levných béčkových hororů však amerického režiséra a scénáristu Sama Raimiho bavilo, protože byl svým vlastním pánem. Každopádně v nich zaujal svým nezaměnitelným stylem a dalo se čekat, že ho logicky postrčí do vyšších pater filmařského kumštu, kde se budou točit jiné peníze i filmy. Western Rychlejší než smrt už měl rozpočet 32 miliónů dolarů a Raimi musel rázem zapomenout na dosavadní míru tvůrčí svobody. Najednou totiž stál na place hvězdný Gene Hackman, kterého hltal Raimi ve Francouzské spojce jako dvanáctiletý klučina, a záda mu kryla Sharon Stoneová, která se v Základním instinktu proslavila nejen absencí spodního prádla, ale také po čertech sebevědomým hereckým výkonem. A kultovnímu režisérovi „levných filmů“ se z toho docela slušně rozklepala kolena.
„Šla z toho na mě hrůza. Připadalo mi absurdní, že bych mohl nějak vylepšovat to, co Gene Hackman na plátně dělal,“ přiznal později v rozhovoru Raimi. A Gene Hackman jako super padouch John Herod mu rozhodně nehodlal nic ulehčovat. Po jedné ze scén mu Raimi řekl, že až dořekne větu má se zvednout a odejít. Hackman na to odvětil, že nemůže, protože scéna ještě nenabrala dostatečnou energii a klidně zůstal na place dál. A zaskočený režisér mu vysvětlil, že hned po té větě má ovšem začít rvačka. A Hackman na to opět s ledovým klidem: „To není můj problém, já se odtud prostě nehnu.“ Zpočátku také odmítl udělat scénu, kde se Herod naklání ke svému pobočníkovi a ptá se: „Jaké jsou sázky na Kida?“ Teprve když mu Raimi vysvětlil motivaci své postavy, souhlasil s tím, že udělá scénu podle plánu. „No a takhle nějak to natáčení probíhalo“, přiznal Sam Raimi.
Western kam se podíváš
V devadesátých letech 20. století se s westernovým žánrem roztrhl opravdu naditý pytel, který rozsekl pěkně nabroušeným tomahawkem však spíše antiwesternový Costnerův režijní debut v podobě Tance s vlky. Živou vodou řádně pokropený skomírající žánr chtěl náhle točit skoro každý až málem pochyběly kolty, holstery a stetsony a to doslova, protože v roce natáčení Rychlejší než smrt, tedy 1994, se točilo ještě dalších dvanáct westernů! Do kulis pohraničního zapadákova s názvem Redemption vybudovaného za účelem natáčení asi čtyřicet mil východně od arizonského Tucsonu tak vyrazil i štáb pod vedením Sama Raimiho, který si odskočil k westernu, ale nechtěl kopírovat velikány typu Johna Forda, nýbrž nabídnout vlastní verzi středně propečené zábavy z Divokého západu ochucené spaghetti westernovým kořením.
Nejen Sharon, Leo a Russell
Místo italských bylinek to však na zaprášené hlavní třídě vesměs ospalé díry spíše pálilo po mexickém chilli a tak to Raimi zjemnil ženským elementem v hlavní roli. Ve stejném roce točil kolega Jonathan Kaplan western Pistolnice, kde dávkovaly olovo do těl neřádů hned čtyři sličná děvčata v kovbojském a tak se Raimi spokojil pro změnu jen s jednou, sexy mlčenlivou záhadnou Ellen, v podání již zkušené Sharon Stoneové. Jako koproducentka měla Sharon do natáčení co mluvit a jako podmínku své účasti ve filmu trvala na Raimiho režírování. Pro roli Kida si vybrala Lea Di Capria, který ji zaujal ve filmu Co žere Gilberta Grapea a přednost tak dostal před Mattem Damonem a Davidem Arquettem. Corta měla hrát původně větší celebrita, než v té době byl Russell Crowe, ale Sharon se líbil v Romper Stomper a původně plánovaný Liam Neeson tedy ostrouhal. Na velká jména budoucnosti tedy měla opravdu čich. Také Raimi kvitoval Russellovu vizáž slovy „Takhle si představuju amerického kovboje“. Nakonec Crowe i Di Caprio dle názoru mnohých předvedli více hraní než jejich tehdy slavnější kolegyně, která jako pomstychtivá tajemná mstitelka nebyla moc uvěřitelná. Ale to je věc názoru. Nejen Sam Raimi byl nervózní z velkého jména. Sharon také podlehla nervozitě při natáčení scény večeře, když si uvědomila, že naproti ní sedí majitel dvou Oscarů Gene Hackman.
Jen tak mávnout rukou nad ostatním hereckým ansámblem by byla chyba, protože herecký playlist nabídl další zajímavá jména jako Gary Sinise ( Forrest Gump), Roberts Blossom (Sám doma), Pat Hingle (Batman), Kevin Conway (Gettysburg) nebo Keith David (Bird). Veterán Lance Henriksen už měl v době natáčení za sebou přes padesát filmů a ve své poslední roli se objevil Woody Strode.
A jde se střílet!
Milovník zbraní z éry Divokého západu při sledování filmu slintal nadšením když si připustil, že sleduje zábavu a nikoliv dokument. Ústřední dějovou linkou filmu jsou pistolnické duely v pekelné střelecké soutěži o 123 tisíc dolarů, které shrábne vítěz, jenž se v krvavé řeži prostřílí až do finále ve kterém i posledního soka nakonec pošle v dřevěném penálu na krchov. Jedenáct soubojů a každý jiný. V hlavní roli věžní hodiny, které v celou odstartují regulérní souboj nad jehož pravidly bdí Herodova ochranka, která podvodníka vyřadí ze soutěže přesnou palbou winchesterovek jednou provždy. Herci trénovali zacházení se zbraněmi už tři měsíce před začátkem natáčení pod dohledem zkušených lektorů a nejrychlejší byl v manipulaci s revolvery Gene Hackman. Ve westernové show by se neztratil ani Russell Crowe, který zozehřál srdce nadšenců žánru pěknou žonglérskou vložkou v Kidově obchodě, kde se mu snažil Leo s vizáží jedenáctiletého klučíka prodat koltík za 110 dolarů, což by v té době bohatě stačilo na nákup pěti takových zbraní. Nakonec mu „dobrák“ John koupí konverzníColt 1851 Navy za bůra a dopřeje jeden náboj ráže.38 Long Colt (autentické konverze byly 38. Short Colt).Konverzní revolvery byly původně perkusní černoprachové palné zbraně předělané na kovový jednotný náboj. Ten Cortův vypadal, že se každou chvíli rozpadne. Z klasického zbrojního arzenálu bez něhož se neobejde žádný western se vymanil zajímavý perkusní revolver Le Mat 1861 švédského šampióna Gutzona (dánský herec Sven-Ole Thorsen) a jedinečná ukázka nabíjení takové zbraně. Nejprve černým střelným prachem z prachovnice, pak zatlačí nabíjecí pákou olověnou kulku ráže .36 do komory a zamázne každou včelím voskem, aby exploze v jedné komoře neodpálila prach i v dalších. Následně si však natáhne bicí kohout a vsune zbraň do holsteru, což by proti nabité komoře byl hazard, který může skončit prostřelenou nohou a nikdo na Divokém západě by to neudělal. V detailu se však zdá, že má proti nataženému kohoutu prázdnou komoru, což je při fast-draw, rychlém tasení, ovšem opět nesmysl, protože by vůbec nestihl vystřelit a to Gutzon zjevně opravdu nestihl.
Zvuk, kamera a režie
Bavil mě zvuk, kde Sergio Reyes a Larry Mann vykouzlili takové perličky jako byla vrzající křída na tabuli s rozpisem soubojů. Ikona filmové hudby Alan Silvestri zase ukázal, že patří do první skladatelské ligy.
Italské kameramanské eso Dante Spinotti předvedl už v Posledním mohykánovi, že prostě umí a divák si mohl vychutnat v Rychlejší než smrt nezvyklé úhly pohledu, efektní zpomalené záběry nebo dechberoucí detaily. Zbraně letící pomalu vzduchem, detaily na nabíjení, roztočené bubínky, cvakání spouští, žonglování, tříštící se sklenice, vyplivnutí korkové zátky, Kidova přednáška a průsvitné průstřely, které se studiu zrovna nelíbily, ale Raimi to považoval za zábavné a obhájil si je. Gene Hackman v podstatě po dvou letech jen oprášil svou roli z Nesmiřitelných a opět ukázal své velké herecké mistrovství. Sam Raimi natočil film, který měl být poctou Sergio Leonemu a žánru spaghetti western. Ovace vestoje z toho sice nebyly, ale film si našel svůj okruh nadšenců mezi které se řadím také. Díky Mr. Hackman za Johna Heroda a spousty dalších skvělých rolí.
Zdroje:
časopis Cinema, sešit č. 52, ročník 1995 - článek Rychlejší než smrt
