Článek
Malý zuřivec a občanská válka
Na rodinné farmě ve Waynesboro v Tennessee, kde se v září 1841 narodil, pracoval do svých dvaceti let. Otec byl presbyteriánský pastor, ale výrazněji ovlivnit synka křesťanskou výchovou nestačil, protože zemřel, když bylo Robertovi pouhých pět let. Clay byl velmi neklidný a trpěl prudkými výkyvy nálad už jako chlapec. Snadno vzplanul a pak řádil, což ho provázelo až do konce jeho dnů. Spekulovalo se, že tyto stavy mohly být způsobeny silnou ranou do hlavy, kterou utrpěl jako malé dítě. Po vypuknutí občanské války narukoval do armády Konfederace i s tzv. koňskou nohou, která mu zjevně nebránila být plnohodnotným vojákem. Když jeho velitelé odmítli pronásledovat při jedné z akcí prchající jednotky Unie, vyhrožoval jim smrtí. Seveřany byl po kapitulaci uvězněn a usvědčen ze špionáže, což znamenalo popravčí četu. Noc před popravou se mu podařilo uprchnout a zabil přitom strážného.
Rasista v civilu
Po návratu do civilního života se doma zapojil do místního Ku-Klux-Klanu a připletl do několika incidentů, při kterých zastřelil i desátníka unionistické kavalérie. Raději se i s bratry, sestrou a jejím manželem přestěhovali do oblasti řeky Brazos v Texasu. Ani cesta do nového domova neproběhla bez incidentů. Po překonání řeky Brazos si převozník Zachary Colbert řekl o částku, kterou Clay vyhodnotil jako příliš vysokou. Vypukla hádka a Clay v návalu vzteku převozníka zmlátil. V Texasu se Clay zdánlivě uklidnil, naučil se chovat dobytek a šlo mu to dost dobře. Klid byl však jen do té doby, než se pohádal se sousedem Johnsonem o napajedlo. Spor se rozhodli vyřešit tak, že vykopali jámu, oba do ní skočili s noži a ten, kdo padne, bude v ní rovnou i pohřben. Clay vyhrál. V Texasu však stejně nevydržel a s parťáky, zdatnými dobytkáři, I. W. Lacym a švagrem L. Colemanem, zamířili do Nového Mexika. I tady jim byznys dobře klapal a absence zákona v bohem zapomenutém kraji umožňovala se i královsky vyřádit. Oblíbenou disciplínou kovbojů bylo střílení do pouličních lamp, nebo pod nohy cizinců, kteří poté k pobavení střelců předváděli směšné „tanečky“.
Střelec
Na podzim 1870 se Clay občanům Elizabethtownu předvedl v plné parádě. Jistý Charles Kennedy byl držen v místní věznici za krádeže a vraždy. Clay se vloupal s několika výtečníky do cely, Kennedyho vytáhli a Clay ho uvláčel na laně za koněm v ulicích města k smrti. Pak mu uřezal hlavu, strčil ji do pytle a vezl do 47 kilometrů vzdáleného Cimarronu, kde ji nabodl na plot před místní hotel Lambert's Inn. Na podzim 1871 se pokoušel po předchozím úspěšném pokusu ukrást s několika kolegy muly z pevnosti Fort Union. Některé prameny spekulují, že muly rozháněli jen pro zábavu a neměli v plánu je ukrást. Když je překvapili vojáci, střelil se Clay omylem do vlastní nohy. I když se všem výtečníkům podařilo uprchnout, do konce života už kulhal. Clay se stával stále známější postavou a považoval se za „střelce“, jak se sám nazval. Jeho vysokou dávku sebevědomí v oblasti rychlosti střelby však poněkud zmírnil jistý Mac Bowman. Potkali se v salónu hotelu St. James v Cimarronu a hovor se stočil k rychlému tasení koltu Divokého Billa Hickoka. Clay řekl, že si myslí, že je rychlejší než Divoký Bill a Bowman se tomu zasmál. „I já jsem rychlejší než ty“, prohlásil Mac sebevědomě. Vsadili se tedy o galon whisky, kdo bude rychlejší. Clay svůj revolver ani nestačil vytáhnout z pouzdra a už na něho mířil ten Bowmanův. Clay byl ohromen, zaplatil galon a odjeli na venkov, kde ho Bowman slíbil naučit svůj trik s rychlým tasením zbraně. Na začátku ledna 1874 přijel do Nového Mexika pistolník Chunk Colbert z Texasu a Clay dostal šanci předvést, co se naučil. Colbert nebyl mluvka do větru, měl na svém kontě šest zářezů a v hlavě plán, jak pomstít svého strýce, kterého před lety Allison zmlátil kvůli sporu o výši částky za převoz přes řeku Brazos. Na Allisona si věřil. Nejprve to vypadalo na přátelský piknik na dostizích a poté družnou debatu u sklenky a dobrého jídla v lokále Clifton House v okrese Colfax. Během večeře však náhle Colbert vytáhl revolver, ale jak se snažil na Allisona namířit, zachytil hlavní o stůl. Clayovi toto zaváhání bohatě stačilo, aby tasil svůj šestiraňák a Colberta střelil do hlavy. Když se ho později ptali, proč přijal pozvání na večeři od muže, který se ho pravděpodobně pokusí zabít, odpověděl: „Nechtěl jsem ho poslat do pekla s prázdným žaludkem“. Allisonova pistolnická prestiž po této epizodě opět poskočila o level výše.
Další šanci na povyražení poskytla válka o pastviny v okrese Colfax, kde se Clay postavil na stranu místních rančerů bojujících za své pozemky proti dravému podnikateli Maxwellovi a jeho praktikám. 30. října 1875 se ujal jemu dobře známé role vedoucího lynče chtivého davu, který hodlal potrestat podezřelého z vraždy reverenda Tolbyho. Cruz Vega se pak skutečně pohoupal na telegrafním sloupu a spravedlnosti bylo učiněno zadost. Pouhé oběšení Allisona neuspokojilo a tak ještě do Vegových zad vpálil kulku a pak jeho tělo smýkal za koněm přes kameny a keře, dokud z něj nebyla krvavá kaše. Zřejmě to byla Clayova oblíbená disciplína. Vegova rodina přispěchala hned 1. listopadu s pomstou a Vegův příbuzný, nebezpečný mexický pistolník Francisco Griego zvaný „Pancho“ dal vědět, že viní Allisona. Dostaveníčko si dali v Lambertově salónu hotelu St. James a popíjeli whisku v družném rozhovoru. Griego si v jednu chvíli sundal sombrero a začal se s ním ovívat. Byl to jeden z pistolnických triků, jak skrytě tasit revolver. Allison ovšem nemeškal, vytasil svůj kolt a třemi ranami potvrdil svou pistolnickou extratřídu. Mexičana poté nechal ležet mrtvého na podlaze v kaluži krve. Bowmanova škola nesla své ovoce.
Démon alkohol
Clay se uměl pořádně napít, ale alkohol a jeho povaha, to byla vražedná kombinace. V lednu 1876 kvůli úvodníku místních novin, který ho vinil z podněcování nepokojů, opilý zdemoloval kancelář novin Cimarron News & Press. Údajně později do redakce novin s pokorou přišel a zaplatil 200 dolarů za způsobené škody. Když byl střízlivý, dokázal být přátelský a laskavý, ale alkohol ho proměnil v úplně jiného člověka.
V prosinci téhož roku se Clay a jeho bratr John zapojili do přestřelky v tanečním sále v Las Animas v Coloradu. Když vešli do tanečního sálu, upoutali pozornost místního marshalla a ten na ně vyštěkl, aby nelezli na parket s pistolemi u boků. Clay klidně odvětil: „Všimli jsme si, že ostatní chlapci mají stále pistole u sebe. Proč nám přikazujete, abychom si je sundali, když ti druzí nemusí?“ Strážce zákona beze slov odešel a oba bratři se oddělili, každý na opačné strany místnosti. Čekali potíže a dočkali se jich vzápětí. Clay hlídal dveře, jako vždycky při takových příležitostech, a jeho bratr sledoval dění v sále. Marshall otevřel dveře a namířil bez varování dvouhlavňovou brokovnici na prvního z chlapců, kterého uviděl, aniž by věděl, kde přesně je druhý z bratrů. Clay zakřičel: „Pozor!“ a jak křičel, všichni tři najednou vystřelili. Clay i jeho bratr John marshalla zasáhli přímo do srdce. Trefil se i policista a sprška broků roztříštila Johnovi pravou paži a bok. Než se nechal Clay zatknout, požadoval pro svého bratra rychle lékaře. John byl odvezen na blízkou vojenskou základnu a později se ze svých zranění zotavil. Clay poté souhlasil se zatčením za předpokladu, že mu nedají řetězy. Ale když byl odzbrojen, stejně ho připoutali řetězem ke zdi jeho cely. Nakonec byl porotou osvobozen. Kdo Claye znal, dosvědčil, že nikdy svou zbraň nedal z ruky.
Nahota a bolavé zuby
V roce 1881 se Clay oženil a spravoval s bratry a manželkou ranč v Mobeetie v Texasu. Žil poklidně, ale nikoliv bez výstřelků. Jednou vjel do Canadian v Texasu, zastavil svého koně na vrcholu vyvýšeniny College Hill a svlékl si všechno oblečení kromě bot, které si nechal na nohou. Pak si oblečení uvázal za sedlem, popohnal koně a projížděl nahý tryskem městem, střílel a křičel, dokud nedorazil na okraj města. Jeho jízda způsobila senzaci. Když se jednou zastavil v Las Vegas (uvádí se také Cheyenne ve Wyomingu), začaly ho strašně bolet zuby. Navštívil zubaře a ten mu vytrhl zub, který byl považován za původce problémů. Allison odešel z ordinace a mezi drinky se procházel po ulici. Bolest se však v plné intenzitě vrátila. Něco tady nehrálo. Tentokrát se rozhodl navštívit jiného zubaře. Udělal to a ten mu řekl, že mu první zubař vytrhl špatný zub. Allison odešel z ordinace a zamířil k prvnímu dentistovi. Když dorazil, plival krev a v oku mu hořel oheň pomsty. Popadl doktora a zároveň mu vytrhl kleště z ruky, srazil ho k zemi a držel ho, dokud mu nevytrhl čtyři zuby, pak ho pustil a řekl: „Dobrý den, pane.“
To kolo nezastavíš
Bylo dost lidí, kteří by mohli mít zájem Claye Allisona třeba zákeřně střelit do zad, jak to bylo na Divokém západě běžné. Smrt ovšem kontroverzního střelce zastihla v situaci, kdy široko daleko nebyla ani noha. To už čtyři roky farmařil se ženou a dvouletou dcerkou na svém vlastním ranči u řeky Pecos, když 1. července 1887 zrovna řídil plně naložený vůz zásobami a směřoval domů. Jeden z pytlů s obilím se na hrbolaté cestě uvolnil a padal z vozu dolů. Clay se ho snažil zachytit a přitom spadl z kozlíku tak nešikovně, že mu kolo vozu přejelo krk a zlomilo vaz. Naposledy vydechl uprostřed polní cesty v prachu a horku texaského léta. Za sedm měsíců se mu narodila druhá dcerka.
Gentleman, mstitel bezpráví nebo psychopat?
Možná kombinace všeho. Clayovo počínání občas připomínalo řádění šílence, ale moderní historie se přiklání k názoru, že žil podle přísného kodexu cti. Byl údajně posedlý přáním žít v prostředí absolutní upřímnosti a čestného jednání. Mnoho lidí, kteří se s ním setkali, ho považovali za příkladně se chovajícího gentlemana i když zabil asi třináct lidí. S podobným „narovnáváním“ údajně pokřivené historie se však setkáváme i u jiných legend Divokého západu. Z psanců a zabijáků se stávají hrdinové. Nápis na dvou žulových náhrobcích Claye Allisona v centru Pecosu tak bude stále vyvolávat hodně smíšené pocity, když hlásá, že byl „gentlemanem a pistolníkem, který nikdy nezabil muže, kterého zabít nebylo potřeba“.
Zdroje:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/Clay_Allison_of_the_Washita_%28IA_clayallisonofwas00clar%29.pdf
Thomas Jeier - Divoký západ: Průkopnická doba Ameriky, nakladatelství Universum, r. 2015
https://newmexiconomad.com/clay-allison-the-shootist/
https://www.tshaonline.org/handbook/entries/allison-robert-clay
https://www.history.com/this-day-in-history/july-3/gunfighter-clay-allison-killed
