Článek
Největším dnešním suchozemským živočichem je chobotnatec slon africký (Loxodonta africana). Samci tohoto nádherného obra dosahují v dospělosti průměrné hmotnosti asi 4500 až 6000 kilogramů[1], což přibližně odpovídá většině velkých druhohorních teropodů (dravých dinosaurů).[2] Jak obrovští ale byli rekordně velcí jedinci slona afrického? U největší velryby plejtváka obrovského byli rekordmani také podstatně větší než průměrně velké exempláře (délka 30 metrů a hmotnost přes 173 tun oproti zhruba 25 metrům a 100 tunám).[3] Existují tedy i vědecky zdokumentované obří exempláře druhu Loxodonta africana?
Ano, skutečně je tomu tak. Největším známým jedincem byl kolosální samec, který byl (bohužel, jak také jinak) zastřelen nedaleko města Mucusso v Angole v roce 1974.[4] Tento obr měřil na výšku (při změření naležato) celých 417 centimetrů a jeho hmotnost byla původně odhadnuta asi na 12,24 tuny.[5] Vzhledem k tomu, že ve stoji se sloní tělo poněkud „rozptýlí do šířky“[6], činila jeho výška v nejvyšším bodě hřbetu ve skutečnosti asi „jen“ 396 centimetrů. Mimochodem, nebyl to ještě rekordní exemplář, co se týká právě tělesné výšky – jiný obří jedinec totiž měřil údajně při hmotnosti „pouhých“ osmi tun asi 421 cm.
Odhad hmotnosti jedince z Angoly byl nicméně v roce 2016 výrazně snížen. S novým odhadem přišel přírodovědec Asier Larramendi, který jej upravil na pravděpodobnější hodnotu 10,4 tuny[7], což přibližně odpovídá nejvyšším odhadům pro obří jedince druhu Tyrannosaurus rex.[8] Jen pro zajímavost lze uvést, že průměrně velcí jedinci populárního mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius) dosahovali výšky v kohoutku kolem 3,15 metru a hmotnost zhruba do 6000 kg, jen neobvykle velcí jedinci vážili přes 8000 kilogramů.[9] Současný slon indický (Elephas maximus) je poněkud menší než jeho africký příbuzný, rekordní změřený jedinec měl výšku 343 cm a odhadovanou hmotnost kolem 7000 kilogramů.[10]
Chobotnatci ale mohou představovat největší suchozemské tvory hned po kolosálních sauropodních dinosaurech. Začíná se totiž ukazovat, že největším známým suchozemským savcem v dějinách života na Zemi nebyl obří „bezrohý nosorožec“ Paraceratherium s výškou hřbetu kolem 480 cm a hmotností zhruba 17 tun (jak bylo dosud dlouhodobě uváděno)[11], ale spíše jeden z obřích vyhynulých chobotnatců, konkrétně asijský druh Palaeoloxodon namadicus, formálně popsaný již roku 1846. Tento obří savec žil v období pozdního pleistocénu na území východní Asie od Indie až po Japonsko a vyhynul zhruba před 24 000 lety. O jeho rozměrech svědčí i dochované stehenní kosti o délce kolem 160 cm, které nasvědčují výšce 4,5 metru a hmotnosti kolem 15 tun.
Nedávno však byl identifikován ještě podstatně větší exemplář nekompletní stehenní kosti, která by v kompletním stavu měřila zhruba 190 cm! To už nasvědčuje celkové výšce hřbetu kolem 5,2 metru a hmotnosti zhruba 22 tun. V tom případě by P. namadicus překonával největší objevené jedince paraceratérií zhruba o pět tun. Další gigantické formy chobotnatců, jako byl druh Deinotherium „thraceiensis“, Elephas recki nebo Mammuthus trogontherii zase dosahovaly výšky mezi 4 a 4,5 metry a hmotnosti zhruba mezi 12 a 16 tunami. P. namadicus je tedy v současnosti nejspíš největším známým suchozemským savcem, který se svou hmotností vyrovnal i středně velkým sauropodům (jako byly menší druhy rodů Diplodocus, Mamenchisaurus, Apatosaurus nebo Camarasaurus).[12]
Přesto byl paleoloxodon podstatně méně hmotný než největší známí sauropodní titanosauři, z nichž pomyslným velikostním rekordmanem je zatím stále jihoamerický druh Argentinosaurus huinculensis.[13] Ten vážil podle různých odhadů asi 3 až 5krát více (66 až 110 tun) než dospělý P. namadicus, pro přesnější odhady bychom ale museli mít k dispozici kompletnější fosilie obou vyhynulých obratlovců (zejména pak mnohem staršího druhohorního argentinosaura).[14] Nicméně fakt, že pleistocénní chobotnatec dosahoval dvojnásobné hmotnosti oproti největšímu známému jedinci slona afrického, je jistě také velmi úctyhodný.
---------
Odkazy:
---------
[1] Hanks, J. (1972). Growth of the African elephant (Loxodonta africana). East African Wildlife Journal. 10 (4): 251–272.
[2] Therrien, F.; Henderson, D. M. (2007). My theropod is bigger than yours…or not: estimating body size from skull length in theropods. Journal of Vertebrate Paleontology. 27 (1): 108–115.
[3] „Assessment and Update Status Report on the Blue Whale Balaenoptera musculus“ (PDF). Committee on the Status of Endangered Wildlife in Canada. 2002.
[4] Ward, R.; Best, A. A.; Raw, W. G. (1975). Rowland Ward’s Records of Big Game. 16th Edition. 537 str. Rowland Ward, London.
[5] Wood, G. L. (1982). The Guinness book of animal facts and feats, 252 str. Guinness Superlatives Ltd., Enfield.
[6] Shoshani, J.; et al. (1982). On the dissection of a female Asian elephant Elephas maximus maximus (Linnaeus 1758). Elephant 2: 3–93.
[7] Larramendi, A. (2016). Shoulder height, body mass and shape of proboscideans (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 61 (3): 537–574.
[8] Hutchinson, J. R.; et al. (2011). A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rex with Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth. PLoS ONE. 6 (10): e26037.
[9] Lister, A.; Bahn, P. (2007). Mammoths - Giants of the Ice Age (3 ed.). London: Frances Lincoln.
[10] Larramendi, A. (2016). Shoulder height, body mass and shape of proboscideans (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 61 (3): 537–574.
[11] Paul, G. S. (1997). Dinosaur models: The good, the bad, and using them to estimate the mass of dinosaurs (PDF). Dinofest International Proceedings: 129–142.
[12] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House.
[13] Benson, R. B. J.; et al. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12 (5): e1001853.
[14] González Riga, B. J.; et al. (2016). A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot. Scientific Reports. 6: 19165.
---------