Článek
Na našem území kdysi žili draci, nebyli to ale okřídlení plazi chrlící z tlamy oheň, nýbrž velcí mořští plazi s ploutvovitým zakončením končetin. Kromě plesiosaurů a pliosaurů (kterým se někdy počesku říká také "plavnoještěři") si samostatný článek zaslouží i dosud nejvýznamnější objev fosilie mosasauroida - dravého mořského plaza, příbuzného ještěrům - z našeho území. Tím objeven je krásně zachovaný fragment dolní čelisti neznámého mosasaura z obce Dolní Újezd u Litomyšle. Fosilie byla objevena v roce 1960, tedy před více než šedesáti lety, což zavdává vcelku dobrý důvod k jejímu připomenutí i zde. Fosilní pozůstatky potenciálních mosasauroidů byly u nás objeveny možná již dříve, přinejmenším některé fosilní objevy z oblasti Teplic se tomu zdají nasvědčovat.[1] K nejvzácnějším nálezům ale patří část spodní čelisti s osmi kuželovitými a ostře zahrocenými zuby, objevená náhodně při bourání starého kamenného domu v Dolním Újezdu u Litomyšle panem Hurychem, tehdejším patnáctiletým žákem tamní základní školy.
I když jde o mimořádně kvalitně zachovalou čelist, nelze s jistotou určit, kterému rodu patřila. Jak uvedl již paleontolog Vlastislav Zázvorka v roce 1965, fragment čelisti lze přiřadit jakémusi menšímu druhu mosasauroida. V periodiku Časopis Národního Muzea uvádí doktor Zázvorka následující (zkráceno autorem): „Nález je ze svrchnokřídových mořských sedimentů, nejspíše středoturonského stáří. Na hornině jsou otisky křídových mlžů, především druhu Lima canalifera GOLDF. Nález je mimořádně krásně zachován. Exemplář nalezl a Národnímu muzeu v Praze postoupil F. Hurych, tehdy žák ZDŠ v Dolním Újezdě. Fosilie nemá přesné naleziště, protože byla objevena při rozštípnutí kamene při bourání zdiva staré stavby v poli u Dolního Újezda, s místním označením Přibyňoves. Poněvadž šlo o zdivo staré stavby, nutno předpokládat, že stavební materiál byl z nejbližšího okolí. Celá oblast je budována křídovým útvarem. Exemplář, který byl zapsán do knihy přírůstku paleontologického … oddělení pod č. 1063/60, je v křemitém vápenci, v rázu vyvinutém ve středním turonu“… Některé znaky nálezu ukazují na příslušnost k čeledi Mosasauridae WILL. Jsou to především pravidelně vyvinuté zuby…“.[2]
A jaký je tedy na zajímavou fosilii současný názor? Obecně se dá říci, že mosasauroidi jsou chápáni mnohem lépe a detailněji, než před šesti desetiletími, což se týká jejich paleoekologie, rozšíření, fyziologie a dalších aspektů. Víme, že byli blízce příbuzní současným hadům a varanům[3], že mohli být částečně teplokrevní[4], měli pravděpodobně rozeklané jazyky[5] a často byli černě zbarvení[6]. A co konkrétního víme o českém zástupci z Dolního Újezdu? V roce 1965 byl oznámen její objev a stala se prvním nepochybným fosilním pozůstatkem mosasauroida na našem území. Fragment maxily, tedy horní čelisti tohoto křídového mořského plaza, byl objeven pravděpodobně v sedimentech jizerského souvrství ve vápencích s vysokým obsahem křemíku, pocházejících z období středního až pozdního turonu (asi 92 až 90 milionů let před současností). K nálezu došlo při kopání na zahradě pozemku v části obce zvané Přibyňoves. Čelist je rozdělena na dvě odpovídající části a byl z ní vyjmut i jeden zub pro účely dalšího výzkumu. Jak se ukázalo, charakter zubního lůžka odpovídá mosasauroidům. Fragment čelisti je dlouhý 18,15 cm a vysoký 3,5 cm, celková délka jejího původce tedy dosahovala zhruba tří metrů.
Pro účely výzkumu byla fosilie prozkoumána počítačovým tomografem, přičemž snímky byly pořízeny na Českém vysokém učení technickém v Praze.[7] Tvar, uložení a profil zubních korunek českého mosasauroida odpovídá situaci u podčeledi mosasauridů Tethysaurinae, stanovené roku 2012.[8] Konkrétně je pak zřejmě blízce příbuzný druhům Pannoniasaurus inexpectatus z území Maďarska, Russellosaurus coheni ze Spojených států a Tethysaurus nopcsai z Maroka. Současná přítomnost tohoto tethysaurinního mosasaura a zároveň i velkých makrofágních pliosauridů, kteří již v této době vymírali, je mimochodem jedním z nejzajímavějších přínosů české paleontologie k problematice druhohorních mořských plazů. Nálezy z našeho území totiž velmi dobře dokumentují, jak pravděpodobně docházelo k postupnému nahrazování velkých pliosaurů právě ranými formami mosasauroidů.[9] Stejně jako v případě objevů českých „dlouhokrkých“ i „krátkokrkých“ plesiosaurů, i v případě mosasaura od Dolního Újezdu si budeme muset počkat na případné další objevy, abychom se o něm dozvěděli více.
---------
Odkazy:
---------
[1] Ekrt, B.; et al. (2001). Short note on new records of late Turonian (Upper Cretaceous) marine reptile remains from the Úpohlavy quarry (NW Bohemia, Czech Republic). Bulletin Czech Geological Survey. 76: 101–106.
[2] Zázvorka, V. (1965). Čelist mosasaurida ze svrchní křídy východních Čech. Časopis Národního Muzea, Oddíl Přírodovědný. 134: 217-219.
[3] Simões, T. R.; et al. (2017). Mosasauroid phylogeny under multiple phylogenetic methods provides new insights on the evolution of aquatic adaptations in the group. PLOS ONE. 12 (5): e0176773.
[4] Harrell, T. L.; et al. (2016). Endothermic mosasaurs? Possible thermoregulation of Late Cretaceous mosasaurs (Reptilia, Squamata) indicated by stable oxygen isotopes in fossil bioapatite in comparison with coeval marine fish and pelagic seabirds. Palaeontology. 59 (3): 351–363.
[5] Schulp, A. S.; Mulder, E. W. A.; Schwenk, K. (2005). Did mosasaurs have forked tongues?. Netherlands Journal of Geosciences. 84 (3): 359–371.
[6] Lindgren, J.; et al. (2014). Skin pigmentation provides evidence of convergent melanism in extinct marine reptiles. Nature. 506 (7489): 484–8.
[7] Kear, B.; et al. (2014). Turonian marine amniotes from the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic. Geological Magazine. 151: 183-198.
[8] Makádi, L.; Caldwell, M. W.; Ősi, A. (2012). The First Freshwater Mosasauroid (Upper Cretaceous, Hungary) and a New Clade of Basal Mosasauroids. PLOS ONE. 7 (12): e51781.
[9] Viz odkaz http://scigeo.actamm.cz/cs/oxfordsti-pliosauri-severni-tethydy-v-kontextu-fylogeneze-kladu-thalassophonea/
---------