Hlavní obsah
Věda

V době dinosaurů žil nedaleko dnešní Litomyšle skutečný mořský drak

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Vladimír Rimbala

Přibližná podoba českého mosasauroida, který žil před zhruba 90 miliony let na území dnešních Východních Čech.

Před více než 90 miliony let obýval tehdejší mělké moře na území východních Čech podivný dravý plaz příbuzný varanům a hadům. Co o něm vlastně víme?

Článek

Na našem území kdysi žili draci, nebyli to ale okřídlení plazi chrlící z tlamy oheň, nýbrž velcí mořští plazi s ploutvovitým zakončením končetin. Kromě plesiosaurů a pliosaurů (kterým se někdy počesku říká také "plavnoještěři") si samostatný článek zaslouží i dosud nejvýznamnější objev fosilie mosasauroida - dravého mořského plaza, příbuzného ještěrům - z našeho území. Tím objeven je krásně zachovaný fragment dolní čelisti neznámého mosasaura z obce Dolní Újezd u Litomyšle. Fosilie byla objevena v roce 1960, tedy před více než šedesáti lety, což zavdává vcelku dobrý důvod k jejímu připomenutí i zde. Fosilní pozůstatky potenciálních mosasauroidů byly u nás objeveny možná již dříve, přinejmenším některé fosilní objevy z oblasti Teplic se tomu zdají nasvědčovat.[1] K nejvzácnějším nálezům ale patří část spodní čelisti s osmi kuželovitými a ostře zahrocenými zuby, objevená náhodně při bourání starého kamenného domu v Dolním Újezdu u Litomyšle panem Hurychem, tehdejším patnáctiletým žákem tamní základní školy.

I když jde o mimořádně kvalitně zachovalou čelist, nelze s jistotou určit, kterému rodu patřila. Jak uvedl již paleontolog Vlastislav Zázvorka v roce 1965, fragment čelisti lze přiřadit jakémusi menšímu druhu mosasauroida. V periodiku Časopis Národního Muzea uvádí doktor Zázvorka následující (zkráceno autorem): Nález je ze svrchnokřídových mořských sedimentů, nejspíše středoturonského stáří. Na hornině jsou otisky křídových mlžů, především druhu Lima canalifera GOLDF. Nález je mimořádně krásně zachován. Exemplář nalezl a Národnímu muzeu v Praze postoupil F. Hurych, tehdy žák ZDŠ v Dolním Újezdě. Fosilie nemá přesné naleziště, protože byla objevena při rozštípnutí kamene při bourání zdiva staré stavby v poli u Dolního Újezda, s místním označením Přibyňoves. Poněvadž šlo o zdivo staré stavby, nutno předpokládat, že stavební materiál byl z nejbližšího okolí. Celá oblast je budována křídovým útvarem. Exemplář, který byl zapsán do knihy přírůstku paleontologického … oddělení pod č. 1063/60, je v křemitém vápenci, v rázu vyvinutém ve středním turonu“… Některé znaky nálezu ukazují na příslušnost k čeledi Mosasauridae WILL. Jsou to především pravidelně vyvinuté zuby…“.[2]

Foto: Vladimír Socha

Čelist českého mosasauroida z Dolního Újezdu od Litomyšle, objevená náhodně roku 1960.

A jaký je tedy na zajímavou fosilii současný názor? Obecně se dá říci, že mosasauroidi jsou chápáni mnohem lépe a detailněji, než před šesti desetiletími, což se týká jejich paleoekologie, rozšíření, fyziologie a dalších aspektů. Víme, že byli blízce příbuzní současným hadům a varanům[3], že mohli být částečně teplokrevní[4], měli pravděpodobně rozeklané jazyky[5] a často byli černě zbarvení[6]. A co konkrétního víme o českém zástupci z Dolního Újezdu? V roce 1965 byl oznámen její objev a stala se prvním nepochybným fosilním pozůstatkem mosasauroida na našem území. Fragment maxily, tedy horní čelisti tohoto křídového mořského plaza, byl objeven pravděpodobně v sedimentech jizerského souvrství ve vápencích s vysokým obsahem křemíku, pocházejících z období středního až pozdního turonu (asi 92 až 90 milionů let před současností). K nálezu došlo při kopání na zahradě pozemku v části obce zvané Přibyňoves. Čelist je rozdělena na dvě odpovídající části a byl z ní vyjmut i jeden zub pro účely dalšího výzkumu. Jak se ukázalo, charakter zubního lůžka odpovídá mosasauroidům. Fragment čelisti je dlouhý 18,15 cm a vysoký 3,5 cm, celková délka jejího původce tedy dosahovala zhruba tří metrů.

Pro účely výzkumu byla fosilie prozkoumána počítačovým tomografem, přičemž snímky byly pořízeny na Českém vysokém učení technickém v Praze.[7] Tvar, uložení a profil zubních korunek českého mosasauroida odpovídá situaci u podčeledi mosasauridů Tethysaurinae, stanovené roku 2012.[8] Konkrétně je pak zřejmě blízce příbuzný druhům Pannoniasaurus inexpectatus z území Maďarska, Russellosaurus coheni ze Spojených států a Tethysaurus nopcsai z Maroka. Současná přítomnost tohoto tethysaurinního mosasaura a zároveň i velkých makrofágních pliosauridů, kteří již v této době vymírali, je mimochodem jedním z nejzajímavějších přínosů české paleontologie k problematice druhohorních mořských plazů. Nálezy z našeho území totiž velmi dobře dokumentují, jak pravděpodobně docházelo k postupnému nahrazování velkých pliosaurů právě ranými formami mosasauroidů.[9] Stejně jako v případě objevů českých „dlouhokrkých“ i „krátkokrkých“ plesiosaurů, i v případě mosasaura od Dolního Újezdu si budeme muset počkat na případné další objevy, abychom se o něm dozvěděli více.

---------

Odkazy:

---------

[2] Zázvorka, V. (1965). Čelist mosasaurida ze svrchní křídy východních Čech. Časopis Národního Muzea, Oddíl Přírodovědný. 134: 217-219.

[5] Schulp, A. S.; Mulder, E. W. A.; Schwenk, K. (2005). Did mosasaurs have forked tongues?. Netherlands Journal of Geosciences. 84 (3): 359–371.

[6] Lindgren, J.; et al. (2014). Skin pigmentation provides evidence of convergent melanism in extinct marine reptiles. Nature. 506 (7489): 484–8.

[7] Kear, B.; et al. (2014). Turonian marine amniotes from the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic. Geological Magazine. 151: 183-198.

[8] Makádi, L.; Caldwell, M. W.; Ősi, A. (2012). The First Freshwater Mosasauroid (Upper Cretaceous, Hungary) and a New Clade of Basal Mosasauroids. PLOS ONE. 7 (12): e51781.

---------

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz