Článek
Ano, Šéfová! (dále jen AŠ) vylezla na televizní obrazovky jako mrtvola z hrobu, která se snaží opět vypadat jako vaše hodná babička. Ona, ale není. Je to tlející mrtvola, která má být tři metry pod zemí a ne ve vašem obýváku. Nějak takhle by se dal shrnout pořad AŠ.
Další text rozdělím na kapitoly, které budou v podstatě kruhy Danteho pekla.
1. Protagonisté/Antagonisté
Po Pohlreichovi převzali otěže naší gastro záchrany nějací dva čecho-italové, o kterých jste pravděpodobně nikdy neslyšeli. Jejich jména jsou mi tak jedno, že pokud je chcete vědět, tak si je budete muset vygooglit sami. Pro naše účely to bude Matka a Syn.
Matka, která se prezentuje jako tvář pořadu, se tváří jako hodná tetička, co přijede, pohladí vás po hlavě a vysvětlí vám, co děláte špatně. Ve skutečnosti její návštěva vypadá tak, že přijede, řekne, že jí nic nechutná, že je to odporné, bez toho, aby nám vysvětlila vlastně proč. Celý pořad se totiž dá poznat podle toho, že se v něm o žádném jídle nikdy nic nedozvíte.
Matka zpravidla nevaří, ale kdyby vařila, tak její Syn říká, že by určitě vařila skvěle.
Syn, je ten, který občasně vaří. To je jeho role v pořadu. Občas pronese něco italsky, občas si na někom vybíjí svou submisivitu k Matce. Jeho přítomnost je omluvitelná pouze z důvodu, že kdyby tam nebyl, tak se velmi pravděpodobně v celém pořadu děje ještě větší nic, než ve výsledném produktu.
2. Restaurace/Místa zvráceného činu
Pokaždé po příjezdu této satanistické dvojice musí každý majitel restaurace z pravidla nasadit výraz: Kdybych si tu smlouvu přečetl pořádně, tak vím, že mají přijet nějací dva taliáni a ne Pohlereich, teď budu čtyři dny v kuse trpět.
Následuje soutěž mezi Matkou a Synem, kdo dokáže kreativněji urazit místní jídlo a zároveň divákovi nic nesdělit o jeho ne/kvalitách. Během těchto etud naše dvojice: Nedokáže poznat kupované těstoviny z Makra, trvá na tom, aby se řízky pro 350 lidí dělaly na pánvičce, vede spirituální dialogy o zlých očích a špatné auře majitele restaurantu a dělá mnoho dalšího, ale ne zrovna užitečného.
3. Gastronomické vykoupení/zatracení
Věřte, nevěřte, ale nejvtipnější je řešení problémů restaurací. Mezi mé oblíbené klíče k zámkům problémů patří: Majitelovi, který má problém se zimnní sezónou je doporučeno smažit řízky na pánvi a udělat venkovní posezení. Majitelce s restaurací postavené nad jímkou je doporučeno vařit pro místní. Řešení se najde vždy. Většinou je psychologického rázu, že má majitel restaurace například problém s čakrami, nebo indiánské pohřebiště pod barákem, prostě nic, co by se nedalo vyřešit láskou a přátelstvím.
Návrat vypadá podezřele stejně jako příjezd. Matka a Syn přijedou. Nad stejně hnusnou budovou se dojímají, jak je teď strašlivě jiná po jejich návštěvě. Vlezou dovnitř a dají si místo exkrementu 1, který měli první den, exkrement 2, který sice vypadá úplně stejně, jako ten první, ale podle profesionálních vět stylu: „Ňam, ňam.“ „Tohle by šlo.“ „Jak ti chutná mamá?“. Usuzujeme, že restaurace prošla očistcem a teď je mnohem lepším místem, než byla se stejně vypadajícím jídlem, ale ošklivějšími hláškami od naší dvojice před tím.
4. Závěrem
Tato zombie babička se naštěstí, nebo bohužel, podle toho jak milujete bizár, dočkala jenom jedné série. I ta, ale obsahuje bizáru na tři články. Necháme tuhle mrtvolu už spát a jdeme si pustit něco opravdu hodnotného. Třeba… Nebezpečné vztahy.
