Vodní království Latour-Marliac: Zahrada, která stojí za vidění. Budete se cítit jako v pohádce

Vodní zahrada Latour-Marliac, která se nachází ve francouzské obci Le Temple-sur-Lot v regionu Nová Akvitánie, vypadá tak trochu jako z pohádky o vodním království. Pečlivě navržená zahrada každoročně nabízí tisícům návštěvníků úchvatný pohled na množství jezírek, vodních nádrží a nádob, v nichž jsou statisíce překrásných vodních rostlin. Zajímavým přírodním prvkem zahrady je potok s průzračnou vodou a oblázky, jehož břehy lemují bambusy a stromy. Pokud patříte k milovníkům rostlin nebo jste vášnivými zahradníky, rozhodně se do vodní zahrady Latour-Marliac vydejte, nebudete litovat.

V umělecko-kulturní zahradě Latour-Marliac v současné době najdete širokou škálu vodních rostlin, včetně více než 250 odrůd odolných i tropických leknínů a jedinečný výběr lotosů z celého světa. Pro úplnost dodejme, že lekníny a lotosy nejsou jedny a ty samé rostliny. Zatímco leknín má listy a květy rozprostřené na hladině nebo jen těsně nad ní, lotos naopak roste vzpřímeně nad hladinou, někdy až do výšky dvou metrů.

Zahradu založil francouzský zahradník a botanik Joseph Bory Latour-Marliac, který se narodil 6. března 1830 v obci Granges-sur-Lot ležící jihovýchodně od Bordeaux. Lásku k rostlinám zdědil po svém otci, který byl rovněž botanik, zahradník a farmář. Joseph Bory Latour-Marliac odešel v 18 letech studovat práva do Paříže, ale brzy si uvědomil, že tento obor nenaplňuje jeho představy o tom, čemu by se chtěl v životě věnovat. V té době navíc zuřila revoluce, a tak se mladý Joseph Bory Latour-Marliac rozhodl v roce 1848 vrátit domů, aby pomohl otci spravovat velký rodinný majetek.

V roce 1852 se oženil a s manželkou si jako svůj domov zvolili vesnici Le Temple-sur-Lot, která leží přibližně 5 km od jeho rodiště. Zde se naplno rozvinula jeho zahradnická vášeň. Na rozsáhlých pozemcích se věnoval zahradničení, experimentoval mimo jiné s exotickými rostlinami a zkoušel také pěstovat nejrůznější nové odrůdy rostlin. Původně chtěl vytvořit největší sbírku bambusů v Evropě, a proto se zaměřil na pěstování různých odrůd bambusů. Vybudoval také velký stylový skleník, kde pěstoval nejrůznější tropické rostliny. V zahradě vysázel alej vzácných stromů, které poskytovaly v horkém létě příjemný stín a přitahovaly pozornost svou nevšední krásou. Sázel nové zajímavé odrůdy rostlin a přitom se neustále vzdělával v oboru.

Jednoho dne roku 1858 si přečetl článek o tropických leknínech, a v jeho hlavě se zrodil originální nápad. Joseph Bory Latour-Marliac si vytkl ušlechtilý a originální cíl, a tím bylo rozšíření nabídky barevných leknínů pro evropský trh. Snil o nádherné vodní zahradě plné pestrobarevných leknínů, lotosů a dalších vodních rostlin. Do té doby byly totiž běžně dostupné pouze různé druhy bílých leknínů, které byly jako jediné schopné přežít v evropských podmínkách.

Joseph Bory Latour-Marliac začal křížit evropské bílé lekníny s méně odolnými, ale barevnými lekníny dovezenými z různých částí světa včetně tropů a subtropů. Získal tak rostliny s pestrobarevnými květy, které byly zároveň adaptované na klimatické podmínky Evropy. Rostliny pro hybridizaci si často obstarával i velmi složitým způsobem od zahradníků z různých států Evropy. Některá vzácná semena získal například také z Královské botanické zahrady v Anglii. Podrobnosti Marliacova křížení jsou dodnes obestřeny tajemstvím a přesný postup, jakým toho docílil, není znám.

Aby měl dostatek finančních prostředků pro své vědecké bádání, založil roku 1875 vodní zahradu Latour-Marliac, kde pěstoval lekníny pro komerční účely. Již tehdy šlo o úchvatné zahradnické dílo. Rozlehlou zahradou protékal potok, bylo v ní neuvěřitelných 920 jezírek, zhotovených z cihel či betonu, množství různých nádob a nádrží. Návštěvníci zde mohli obdivovat až 300 000 vodních rostlin a rovněž si vybrané druhy mohli zakoupit.

Joseph Bory Latour-Marliac byl skvělý člověk, nadšenec i vizionář zapálený pro svou práci. Jeho zásluhou máme dnes 110 barevných kultivarů „vodních lilií“ hrajících pastelovými odstíny žluté, broskvové či růžové, ale vyšlechtil také výrazné fialové, bramboříkové, sytě rudé nebo bordové barvy leknínů. Joseph Bory Latour-Marliac je považován za nejslavnějšího šlechtitele leknínů všech dob.

V roce 1889 se od 6. května do 31. října konala v Paříži velkolepá Světová výstava, na kterou se vypravil také Joseph Bory Latour-Marliac, aby široké veřejnosti představil svou práci, kolekci nově vyšlechtěných leknínů. Vystavoval je v expozicích určených pro umění a průmysl, které byly situovány na pravém břehu řeky Seiny v Paláci Trocadéro a v jeho okolí. Tisícům návštěvníků doslova učarovaly barevné kultivary leknínů, a tak není divu, že Joseph Bory Latour-Marliac na Světové výstavě v Paříži zvítězil ve své kategorii. Jeho lekníny slavily obrovský úspěch a od té doby se stal prvním dodavatelem odolných barevných variant leknínů na světě.

K obdivovatelům jeho leknínů se připojil také slavný impresionistický malíř Claude Monet, který je objevil právě na Světové výstavě v Paříži. Claude Monet si v roce 1893 objednal lekníny ze zahrady Latour-Marliac i pro svou vlastní vodní zahradu v Giverny. V archivu zahrady Latour-Marliac jsou dodnes uloženy Monetovy objednávky. Je pravděpodobné, že právě tyto „vodní lilie“ se staly inspirací pro jeho nejslavnější díla. Kdo by neznal Monetovy lekníny? Jde o sérii čítající přibližně 250 obrazů, na nichž je zachycena hladina rybníka s květy leknínů, které Claude Monet maloval na zahradě u svého domu v Giverny.

Poté co Joseph Bory Latour-Marliac 26. ledna 1911 zemřel, měla zahrada několik různých majitelů, kteří po celá léta pečlivě udržovali odkaz jejího zakladatele. Teprve nedávno, v roce 2022 se vlastníkem zahrady stala módní značka Dior, která zde mimo jiné pěstuje vzácné druhy leknínů, jejichž výtažek přidává do čisticí pěny na obličej. Každý sklizený oddenek bílého leknínu se rozdělí na dvě poloviny, z nichž se jedna okamžitě znovu zasadí, aby příroda zůstala neponičená.

Navštívit umělecko-kulturní zahradu Latour-Marliac představuje jedinečný zážitek plný inspirace. Zdejší příjemná atmosféra a dechberoucí krása vodního království je nejen pastvou pro oči, ale také balzámem pro duši. Můžete se jen tak procházet mezi jezírky, obdivovat půvab kvetoucích leknínů a lotosů hrajících rozličnými barvami nebo si dopřát gastronomický zážitek v podobě místních specialit ve zdejším Café Marliacea a kochat se přitom pohledem na vodní svět, který stvořil pro potěšení své i ostatních Joseph Bory Latour-Marliac. Bon Voyage!

Zdroje: latour-marliac.com, harpersbazaar.cz, telereceptar.cz, mapy.cz, victoria-adventure.org, ziva.avcr.cz

SCHAFFEROVÁ, Kristýna. Mezi lekníny: První zahrada v Evropě zasvěcená vodním květinám. Xantypa, březen 2022, 82–87.