Článek
(převyprávěno se souhlasem původního autora)
Tímto slovem, které vypadá výborně v televizi i na billboardu a které bude nepochybně přilepeno tam i tam, začal u nás boj za lepší zítřky.
Cirkulární mělo znamenat opakovaně použitelný, jako že prázdný obal se znovu naplní. A znovu a znovu. Upřímně si nedělám iluze, že by to někdo dělal, ale ono to tak dobře zní a taky se to chtělo.
Naše výrobky jsou současně svými vlastními obaly. Nad rámec sama sebe se už balí pouze pro potřeby distribuce, a ty distribuční obaly zákazník nevidí. Takže se celé úsilí koncentrovalo na výrobek samotný.
Ten je v podstatě už od začátku poměrně ekologický. Používáme snadno recyklovatelné materiály, upřímně řečeno když jsme je začali před lety nazývat „ekologickými“, nic se nemuselo měnit, stačilo dodat to slovo a byly.
Teď je to ale jiná a „cirkulární“ je mnohem silnější kafe. Výrobek je totiž od počátku designovaný tak, že se po použití vyhodí, jeho životnost je součástí jeho ceny, a navíc se ukázalo, že nikde neexistuje systém ani infrastruktura, který by ho dokázal sbírat a připravit opět k použití, aniž by to stálo desetinásobek původních nákladů. Ale nepřebíhejme.
Dali jsme se totiž o jeho samotného a otázka zněla jasně: co bude materiál. Na výběr bylo z několika možností, po eliminaci úplných nesmyslů jsme zůstali u dvou. Úprava stávajících materiálů, která razantně prodlouží jejich životnost, něco na způsob krabičky z tvrzeného kartonu místo papírové směsi, nebo radikální změna – jako že bychom to začali dělat ze skla. Varianta „plast“ byla odmítnuta jako málo eko a ještě méně sexy, varianta „sklo“ byla označena jako nebezpečná, „kov“ a další možnosti pak znamenaly příliš výrazný posun parametrů výrobku, který by se tak stal nepoužitelným.
Takže jsme se rozhodli upravovat. Firma je nadnárodní, výroba produktu probíhá v České republice a v Polsku, náš tradiční dodavatel výchozího materiálu sídlí na Slovensku, nejbližší schopný produkovat „nový“ materiál je Španěl. Tím ovšem doprava nekončí, protože ten výchozí materiál potřebuje po několika výrobních krocích u nás další u někoho, kdo má speciální vybavení a ten je Rakušan a nechce se stěhovat. Takže sem a tam. Tolik k ekologičnosti našeho snažení.
Výroba necirkulárního produktu měla nějakou, ne úplně malou, ale dlouhými roky optimalizovanou chybovost a také odpad. Výroba nového ji má také. Zprvu 10× vyšší, předpokládali jsme, že se to časem optimalizuje, po dvou letech snahy v předprodukčním cyklu, kde jsme se zasukovali jsme na 5×. Nicméně výrobky jsou připraveny! A připravena je také „cirkulační linka“, což je technologický celek, který vrací spotřebované výrobky do stavu polotovaru, který pak můžeme opětovně finalizovat. Jeho míra odpadu je při na půl zkušebním provozu 35 %, tj. více než třetina výrobků putuje místo finalizace do odpadu. Třetina – ze zatím nevelkého množství.
Když jsme naše první cirkulární produkty vypustili zkušebně do světa, zaplavily nás zpět jako vlna reklamací. Funkčně byly v pořádku, „problém byl Look&Feel“, což jsou parametry, které jsme u našeho výrobku doposud nikdy neřešili a netušili, že je řeší zákazníci. Začali jsme tedy přibalovat informaci, že jsou nově „cirkulární“, ale ani to moc nepomohlo, a kromě toho se někteří ptali, kde je tedy mají vracet. S tím jsme nepočítali ani my, ale ani distribuce, kde došlo k několika nepěkným hádkám, které pak dopadly na naši hlavu. Zaplatili jsme nějaké promo, info o testování vyšlo v tisku co čtou zákazníci, a feeling se trochu vylepšil. Přesto jsme udělali test a zjistili, že je to celé stále velká špatná. Řetězec začal fungovat a světe div se, někteří zákazníci začali vracet i původní, takže naprosto necirkulární kusy. Kolečko hádek se opakovalo se stejným výsledkem.
Koncem loňského roku se vedení rozhodlo, „že už jsme na tom tak dobře, že můžeme přejít od zkoušek k činům“ a vytýčilo smělý plán, podle kterého do konce roku 2025 měly být naše produkty už jenom cirkulární. Přitom se začalo řešit pár detailů, které byly zatím taktně mimo pánvičku. Třeba cena. Naše výrobky nejsou drahé a obal tvoří za normálních okolností jen malou část jejich ceny. Pokud bychom do nich započítali jen náklady na výrobu a na materiál, stoupne cena celého kusu o 15% a to je hodně. Když přidáme vše ostatní, jsme na 35% a to už je hodně za hranící toho, co snese být eko. Vedení si navíc slibovalo, že když budeme cirkulární prodáme více, ostatně to byl důvod, proč do toho šli.
Letos v lednu přišel šok. Jeden ze dvou největších konkurentů vystartoval s „cirkulárním“ výrobkem. Ne jako test, ale přidaná hodnota ke stávajícím. Věděli jsme sice, že na tom dělají, ale mysleli si, že jsou kus za námi. Stejný obsah, stejná funkce, eňo ňuňo balení a o polovinu vyšší cena. Byli jsme doopravdy zvědaví, po stránce kvality a řemeslného provedení jsme na tom myslím velmi podobně a co se Look&Feel týče, je vidět, že stáli před stejnými otázkami.
Počátkem března jejich cirkulární výrobky zmizely z distribuce a na pár místech kde ještě jsou už nejsou „cirkulární“… nebudu chodit kolem horké kaše, na rozdíl od začátku roku už víme, co se tam děje, a tak víme i to, že jejich vedení ten projekt globálně zaříznulo. Minulý týden byli ředitelé na společné snídani a tomu našemu tam nabídli odkup jejich cirkulační linky. Poslední e-mail z minulého týdne (polovina března, pozn. aut.) říká, že „project is currently under review“.
„Nechci říkat, že cirkulární je na houby, ale říkám, že když se dělá za každou cenu, na houby je. Jsem pro ochranu přírody, ale nejsem pro to dělat věci, které nedávají smysl a hlavně, které jsou ve výsledku mnohem horší, než jsou teď. Jsem pro ekologické materiály. Ale, jak říká náš šéf, proti vyplachování a opakovanému prodeji použitých prezervativů.“
Tento příběh je skutečný. Zapsal jsem jej a trochu převyprávěl na základě zpětné vazby, kterou jsem dostal po zveřejnění této poznámky na sociální síti LinkedIn. Vše v uvozovkách je originální text.
