Článek
Pokud máte pocit, že jste znevýhodněni z pozice autority, že se na vás šetří, že nedostáváte to, co byste měli, nebo že jsou vaše práva uzurpována, ale nemáte sami dostatečně silnou vyjednávací pozici a nemáte ani zastání u někoho silnějšího, je na místě se organizovat. Mnoho nátlakových skupin končí ne proto, že by nebyly v právu, ale proto, že se organizují špatně a je snadné je přesvědčit, porazit, rozložit. Co potřebujete k tomu, abyste byli úspěšní?
V prvé řadě lídra. Protesty celé řady hlavně humanitních profesí jsou neúčinné proto, že jejich členové věří v „demokracii“, ale ta v nátlaku nefunguje a nikdy fungovat nebude. Potřebujete jasného, viditelného, a hlavně všemi respektovaného lídra – fyzickou osobu. Spolurozhodovat může „rada“, vyjednávat „skupina“, ale moc musí mít jen a jedině lídr. Tento lídr musí být konstantní a nesmí se měnit v okamžiku, kdy se části skupiny znelíbí. Pokud to uděláte, prohrajete.
Lídr nestačí. Celá skupina, a je jedno, jestli je to pětičlenný tým, nebo deset tisíc lidí v oboru musí souhlasit s tím, že bude rozhodnutí lídra ať bude jakékoli respektovat. Pokud lídr rozhodne vyrazit na protest, všichni vyrazí. Pokud rozhodne protest ukončit, všichni skončí. Protože něco podobného je velice obtížné vynutit hlavně na větších skupinách, existuje jednoduchý trik: dohoda všech se uzavírá vždy na pevně stanovenou dobu a dokud není uzavřena, nepokoušíme se o žádný nátlak na nikoho.
Pokud máme lídra a dohodu, potřebujeme požadavek. To, co chceme, aby organizace, zaměstnavatel, stát, splnili. Požadavek musí být jasně formulovaný, jasně změřitelný, jednoznačný a dosažitelný. Nikdy nežádáme „minimum“, protože bychom neměli z čeho ustupovat, ale ani „maximum“, protože bychom tím zablokovali vyjednávání. Může se také stát, že náš požadavek nepůjde splnit, i kdyby druhá strana chtěla. V takovém případě je dobře mít připraven záložní, a to zásadně předem.
Lídr, požadavky, disciplína, to vše je k ničemu, když nemáme nástroje tlaku. Podobně jako s požadavkem nestačí mít pouze jeden, ale vždy několik, a to seřazených tak, aby se tlak na toho, na koho chceme působit stupňoval. Když budete ze začátku vyjednávání vyhrožovat generální stávkou, velmi se ve skutečnosti omezujete a nejspíše neuspějete. Pokud ale nedržíte v rukou nic, jste vydáni na milost a na nemilost. Mějte v záloze jeden, pro druhou stranu skutečně velmi nepříjemný nástroj, ale nechtějte jej použít.
Tady můj návod pro všechny, kteří se cítí být ošizeni na svých zájmech, ale nevědí, co s tím končí. Samozřejmě bych se mohl rozepsat o strategiích nátlaku a vyjednávání i boje proti nim, ale chtěl jsem popsat minimum potřebného a věřte – mnoho nátlakových skupin prohrává ne kvůli nevhodně zvolené strategii nebo chybě v rétorice, či proto, že by podlehly sofistikovanému soupeři s konzultanty jako jsem já za zády, ale jednoduše proto, že jim chybí něco z toho absolutního základu.
