Článek
„Jsem přesvědčen, že zdravý rozum zvítězí, a svět nedovolí použití jaderných zbraní a náš dron Soudný den nebude nikdy potřeba,“ řekl 3. srpna 2024 ředitel zmíněného centra Dmitrij Kuzyakin jmenované agentuře.1
Dle dostupných údajů má jít o malý FPV dron schopný operovat až 20 minut v radiací zamořeném území na vzdálenost až dvou kilometrů. Dron je vybaven senzory toxických látek a dozimetry. To umožňuje detekovat nebezpečné úrovně radiace. Kromě toho je dron schopen kontrolovat úroveň kontaminace podél tras a analyzovat zamoření jak ve městech, tak na otevřených plochách. Uvedení dronu do bojové pohotovosti netrvá déle než 30 sekund.
Pokud v posledních sto letech na bojišti platilo, že rozhodujícím prvkem války byly tanky, dnes tuto úlohu přejímají právě malé drony. To, co bylo ještě před pár lety hračkou pro děti i dospělé či nástrojem filmařů, se v současnosti proměnilo v smrtící nástroj ovládající bitevní pole. Drony ve válce mohou být průzkumné, ale také jsou přestavovány na shazování granátů, nebo opatřeny průbojnou kumulativní hlavicí, schopnou zničit osobní automobil i pancéřované vozidlo s posádkou. Obrana proti těmto dronům je velice komplikovaná a v praxi téměř nemožná. Jediným funkčním řešením jsou takzvané REBy, tedy rušičky dronů. Ty fungují na principu rušení konkrétní frekvence, na které je dron ovládán. Vývoj technologie bojových FPV dronů je však rychlejší, než výroba obranných prostředků, a tak již dnes disponuje ruská armáda drony, které jsou schopné měnit komunikační frekvence za letu, případně již od začátku „zamknout“ lokaci svého cíle a tudíž během letu nepotřebují další řízení. Zatímco jeden FPV dron se dá pořídit již za 20 000 Kč, efektivní REB schopný rušit základní škálu komunikačních frekvencí stojí nejméně 70 tis Kč a model hi-end této technologie přijde na čtvrtmilionu korun. Technologický vývoj a testování REBů je finančně i časově velmi náročný proces a tak útočník má ohromnou převahu oproti obránci. Jestli ještě před rokem byla na Ukrajině největší poptávka po munici do krátkých ručních palných zbraní a dělostřelecké munici, dnes po celé délce válečné fronty jako mantru slyšíte opakující se prosby o dodání REBů.
Nově vyvinutý dron údajně schopný boje v radioaktivním prostředí zatím nikdo neviděl ani v testovacím procesu a jediné informace pocházejí z úst ředitele jmenovaného centra. Pokud jsou však proklamované informace správné, vtírá se zákonitě myšlenka, proč tak Ruská federace činí. Opravdu se připravuje na jadernou válku? Rusko nedávno změnilo svou doktrínu použití jaderných zbraní, kdy v jejím současném znění je (podle sebe samého) oprávněné použít atomové zbraně i jako reakci na útok zemí nedisponujících jaderným arzenálem. Zde v momentě probíhajícího rusko-ukrajinského konfliktu si připomeňme Budapešťské memorandum, uzavřené v roce 1994. Tedy odzbrojení od jaderných zbraní některých zemí bývalého Sovětského svazu, kdy v smlouvě stojí výslovný závazek, že se mimo jiné uznává nezávislost, suverenita a územní celistvost Ukrajiny v té době známých hranic a hlavně také, že když se Ukrajina vzdá svých jaderných zbraní, dostane záruku, že Ruskou federací nebude nikdy napadena.
V další rovině rétorikou nemalé části české populace, že válka by se měla ukončit mírovou dohodou a ne podporou a dodáváním zbraní Ukrajině, jeví se vývoj dronů schopných boje v jaderné válce jako kafkovsko-švejkovský paradox, nad kterým zůstává rozum stát. Copak válku nemůže složením zbraní ukončit samotné Rusko? Argument, že Rusko se oprávněně cítí ohroženo a jen se brání, je již snad orwellovský paradox, kdy „válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomí je síla“. Doposud vždy platilo, že útočník útočí a napadený se brání. Rusko v moderní historii nebylo napadené a jeho územní celistvost nebyla ohrožena ani jednou. Což se o jiných státech bývalého sovětského bloku říct nedá.
Takže ano – pokud chceme mír cestou odzbrojení a demilitarizace, jako první přestaňme mimo jiné vyrábět drony schopné boje v případě jaderné války.
1Zdroj: https://tass.com/defense/1824845