Tornádo na Jižní Moravě i po třech letech víří prach

První část fotografií vznikala bezprostředně po ničivém průběhu tornáda na Jižní Moravě, od brzkých ranních hodin 25. 6. 2021 a následně zachycovala vývoj situace po dobu dalších dvou týdnů zejména ve vesnicích Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice a Lužice.

Druhá část porovnávajících fotografií vznikla letos první červnový týden, tedy téměř přesně tři roky po nešťastné přírodní katastrofě, která postihla tisíce lidí a šest jich bohužel na následky ničivého živlu přišlo o život.

Dnes je zhruba ¾ budov a domů zrekonstruovaná a plně opravena, nebo znovu vystavěna, ze zbylé čtvrtiny se polovina domů ještě stále opravuje, a polovina je zbořená.

V osobních rozhovorech s lidmi z poškozených vesnic je i po třech letech znát určité vyhoření, rezignace a zklamání z pomoci státu, která dle jejich slov vůbec neproběhla. Roli v tom údajně nehraje ani výměna vládní garnitury a obyvatelé vesnic mají pocit, že se na ně trochu zapomnělo. Největší pomoc místní vnímají od hasičů, policie, dobrovolníků a svých vlastních přátel. Mnoho pojišťoven se po tornádu zavázalo k nadlimitnímu plnění pojistných událostí, u živnostníků leckdy ale nedošlo ani základnímu plnění a pojistné události byly v některých případech bez náhrady zamítnuty. Situaci nezlepšila ani opakovaná návštěva tehdejšího premiéra Babiše, který se zavazoval postiženým obcím pomoci. Hořkou ironií je například situace místního hostinského z obce Hrušky, kterému se přátelé i širší spektrum dobrovolníků snažilo pomoci finanční sbírkou, kterou mu posléze zaslali na účet. Tento dar musel nakonec zdanit finančnímu úřadu, jako by se jednalo o běžný příjem z podnikání.

Vesnice sice povstávají z trosek jako bájný Fénix z popela, nicméně traumata a strach z každé letní bouřky u některých lidí zůstane již do konce jejich životů.

V mnohých rozhovorech zaslechnete opakující se sousloví, že to bylo celé takové „divné“, co všechno se stalo, včetně toho, že následující rok po katastrofě mnoho lidí zůstalo takzvaně na holičkách. Co lidé s díky uznávají je, že obyčejná lidská společnost v tomto ohledu, ať již v podobě fyzické pomoci na odklízení trosek po tornádu, nebo veřejných sbírkách, zafungovala opravdu skvěle. To jediné je snad na celé katastrofě pozitivní. Když vám příroda převrátí životy naruby a sebere leckdy veškerý váš majetek, selže stát, lidé si zatím stále navzájem pomohou.