Barokní skvost v Dolním Ročově hledá investora, jinak mu prý hrozí zánik

Po několika letech jsem se vydal na návštěvu kostela s klášterem v Dolním Ročově na Lounsku. Z kostela zmizelo lešení, ale přiléhající trakt je stále stejně oprýskaný, zanedbaný. Dolnoročovský areál uvidíte již ze silnice, která ke stejnojmenné obci vede. Světlá barva kostela ihned upoutá pozornost, a když ve městečku odbočíte zkraje vpravo do údolí, nebudete litovat, že jste zabočili. Že je památka zavřená nepřekvapí, ale na prohlídku se můžete dostat. Na dveřích visí papír s rozvrhem pobožností a také s telefonním číslem na paní Marcelu, která bydlí naproti kostelu a ráda vás jím provede. (Nutno domluvit prohlídku předem na tel: 728 382 771.)

Obrovské finanční prostředky a nejasný záměr

Třebaže se jedná o prvořadou památku, pokud nenajdou bratři augustiniáni, kterým byl v roce 1989 klášter vrácen, investora, hrozí památce záhuba. Sice se o alespoň tu nejzákladnější údržbu starají dobrovolníci, ale to je jen kapka v moři. Když se začalo v roce 2014 se zachraňováním velkého objektu, uvažovalo se o využití stavby jako domova seniorů, popřípadě pro hendikepované děti. Jenže tady nemůže být umístěno cokoliv, záměr musejí prý schválit augustiniáni. Což je pochopitelné.

Zpočátku se záchranářská akce rozeběhla dobře, vyvezly se stovky tun suti, otlučeny byly omítky, seškrábal email ze stěn, vše šlo dobře, posléze se dílo zadrhlo.

U kláštera stojí budovy dávno nefunkčního pivovaru, na návsi před památkou několik zdevastovaných domů, které údajně patří zahraničnímu vlastníkovi. Ročovský chmel patří mezi nejlepší.

Kolem areálu vede naučná stezka, můžete odtud vyrazit na zříceninu hradu Pravda, nebo k Divicům, kde stojí nádherná gotická tvrz, je soukromá, ale pořádají se tu kulturní akce.

Nadační deska

Na venkovní klášterní zdi je zasazena mramorová deska s tímto nápisem: Nejjasnější a nejvznešenější pán, pan Jindřich Libštejnský z Kolovrat, pán na Střele a Hrádku, tajný rada a komorník Svatého císařského a královského Veličenstva Ferdinanda II. a Ferdinanda III. nejvyšší purkrabí Království českého, rozšířil tuto ročovskou nadaci svou závětí roku 1648. Nejjasnější a nejvznešenější pán, pan Oldřich František Libštejnský z Kolovrat, pán na Střele, Žichovicích, Hrádku a Bystrém, Svatého císařského a královského Veličenstva Ferdinanda III. skutečný tajný rada, nejvyšší purkrabí Království českého a prezident české komory(klášter obnovil roku 1648. (Překlad z latiny, text na infopanelu naproti klášteru.)

Postaveno za záchranu života

Pozemky na stavbu kostela získal od postoloprtských benediktinů Albrecht starší z Kolovrat.

Založil ho roku 1352 jako vděk za to, že unikl smrti při návštěvě Itálie s Karlem IV. V Pise je chtěli Italové zavraždit. Bratři augustiniáni sem přišli 1376. Pro klášter jich bylo určeno 12.

Do kostela se vstupuje se vraty u hlavního vchodu, tudy vejdete do malé strohé místnosti a pak se před vámi otevře úchvatný pohled na monumentální výzdobu kostelní lodi. Kolovrat založil obec Ročov, kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikal současně. V roce 1380 kostel vysvětili.

Ničivá století

Svatostánek s kostelem i obcí prosperovaly, až přišla husitská vojska a vše zničila.

Další dvě století byla úpadková, ale klášter se opět probouzel k životu. Pak ale přišli za třicetileté války Sasové, Ročov 1631 vyrabovali a vypálili.

Obnovy se dočkal až v 16. století, opraven a rozšířen byl v letech 1715 až 1716 Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Ten nechal ke kostelu přistavět vysokou věž a zřídil hřbitovní kapli. Vše stojí kvůli častým povodním na bukových pilotech, jako je to u kláštera v Plasích.

Arcibratrstvo koženého pásku

Roku 1743 v Ročově založili „Arcibratrstvo požehnaného černého koženého pásku svaté matky Moniky pod mateřským a milostivým opatrováním a jménem Marie Panny Utěšitelky“. Název je to předlouhý a velmi zajímavý. Ukazuje, co vše se dá uctívat. Ke vzniku bratrstva 1. září upořádali velkou slavnost s procesím. Ačkoli nezemřela mučednickou smrtí, církev ji přesto zařadila za její skutky mezi svaté. Je mimo jiné patronkou trpělivosti, vdaných žen, matek, manželek, vdov, alkoholiků, problémových manželství, neuspokojivých dětí. Atribut nemá. Byla matkou svatého Augustina.

Panna Maria Področovská

Hlavním předmětem uctívání je opuková, asi metr a půl vysoká socha Panny Marie Področovské, stojící v prosklené vitríně na oltáři.

Gotická skulptura pochází z dob založení kláštera, Připisuje se jí mnoho zázraků, tím se Ročov proslavil. Konvent měl příjmy z panství Líšťany, to tvořil Dolní Ročov, ves a dvůr v Líšťanech a Oulovice. Konventu patřilo až do roku 1950.

V letech 1746 až 1750 přestavěl objekt do dnešní podoby význačný barokní stavitel k. I. Dietzenhofer. Ke klášteru měl citově blízko noviciát – ten v Ročově vykonávali dva jeho synovci. Nádherný hlavní oltář zakončený mohutnou mariánskou korunou vznikl roku 1748, sochy jsou z dílny F. I. Weise.

V chrámové lodi má náhrobek zakladatel kláštera Albrecht z Kolovrat. Na mramorové desce je upevněna kovová koule, o ní se traduje, že má-li někdo z rodu zemřít, koule se orosí. Proto ji každý den kontrolovali.

Doba poválečná

Klášter stále fungoval až do roku 1950, kdy přišla akce K.

Při této estébácké akci byly rušeny kláštery a internováni kněží. Postihlo to i Ročov. Řeholníky internovali v klášteře v Oseku. Nově nastoupená „demokratická“ moc klášter začala používat jako skladiště, kasárna, vězení, či dětskou psychiatrii.

Vězněni tu byli například skladatel a zpěvák R. A. Dvorský, a hokejisté odsouzení v roce 1950 ve vykonstruovaném procesu s takzvanou skupinou Modrý a spol., v čele s hráčem a trenérem Augustinem Bubníkem. Mobiliář konventu nepřežil likvidaci kláštera, knihovní fond je uložen v lounském městském konventu.

Sláva Ročova je ta tam, zbyl ale nádherný kostel. Snad už navždy.

cs.wikipedia.org/wiki/Klášter_Dolní_Ročov

Klášter v Ročově hledá investora. Chátrající objekt zachraňují dobrovolníci

David a Soukup: 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky, Karografie Praha, 2002