Bohem nadaný bohém malíř Petr Brandl všechny obří výdělky hned roztočil

Světské i církevní obrazy, hra barev, světel, figurální rozmístění, náměty, těžko se dá popsat to, co zachytí při pohledu na plátna mistra českého baroka Petra Jana Brandla oko.

Ve Valdštejnské jízdárně probíhá skvostná výstava Petr Brandl - Příběh bohéma. Skončit má za měsíc, 11. února 2024.

Byl to bohém nadaný Bohem. Nejsem znalec umění, buď se mi něco líbí, nebo to podvědomě zavrhnu. Z Brandlových obrazů čiší i při svatých výjevech živočišnost i lidství. Petr Jan Brandl se narodil roku 1668 v Praze jako šesté dítě krejčího Michala a Alžběty Brandlových. Na výstavě, která je postavena na jeho životě a díle, se toho dozvíte mnohem více, zabere to dost času, takovou expozici nelze jen tak prolétnout, ve výstavních prostorách vyniknou především rozsáhlá oltářní plátna, některá byla pro tento účel zrestaurována, dále jsou tu představeny žánrové malby, portréty včetně Brandova autoportrétu.

Přirozený talent předčil svého učitele

Brandl nejprve nastoupil do jezuitského gymnázia, ale tam se mu moc nelíbilo, takže ho nedokončil. Základům malířství se naučil u dvorního císařského malíře Kristiána Schrödera, který byl správcem hradní obrazárny. Maloval lehce, přirozeně s velkým citem pro kompozici i barvu, takže svého učitele brzy zastínil.

Výstava je plátny nabitá, je těžké upoutat pozornost na jednotlivá díla. Brandl se nechce na nikoho vázat, nemá rád určování pravidel, proto odmítá vstup do malířského bratrstva.

Zakázka na Skalce

Záhy se žení, bere si dceru svého malířského přítele a kolegy Helenu Klossovou. Brzy se představí obrazem Kající se Máří Magdaléna, kterou maluje pro poutní místo Skalka nad Mníškem pod Brdy. Dílo bylo málem zničeno v minulém století spolu s kaplí, ale na poslední chvíli se ho podařilo zachránit před demolicí, která měla proběhnout, protože v kopci pod svatostánkem probíhala těžba a místní komunistický potentát rozhodl o zániku poutního místa.

Malba byla nakonec nákladně snesena a je ke shlédnutí hned na začátku výstavy. Brandlům se narodil syn Maximilián, poté následovali další dva sourozenci. Ale malíř nebyl rozhodně rodinným typem, bohémský způsob života byl jeho hnací silou. Na děti ženě nedává peníze, snaží se vyrovnat šlechtě, za zakázkami jezdí na jejich sídla, má tolik objednávek, že je nestíhá, příjem by měl stačit na dobrý život, ale útrata je mnohem větší.

Helena se snažila dostat z Brandla alespoň nějaké peníze, obrátila se i na soud, ale vše bylo marné.

Brandlovy neřesti

Krom světských obrazů maluje různé alegorie lidských neřestí, výstižnost obrazů je úžasná. Maluje alkoholiky, nevěstky i dohazovače, scény sňatků pro peníze, kuřáky, v té době holdování tabáku bylo bráno jako vyvrcholení slasti při pohlavním styku. Sám byl náruživým poživačem nikotinu.

Maloval ženy, které otěhotněly bez svazku manželského, v těch případech nechybějí matky lomící nešťastně rukama. Najdeme i falešné doktory, kteří neléčí, ale jde jim jen o zisk.

Utrácel více než vydělal

Na zakázku maluje církevní plátna, v té době byl jedním z nejlépe placených malířů, ale peníze okamžitě rozhazuje v hostincích a nevěstincích. Byl ale i velmi prchlivý a vztahovačný, záhy se stal postrachem pražských krčem.

Malíř zlatokopem

Přitom má ale velké dluhy, tak se pouští do těžby zlata v Jílovém u Prahy. O jeho působení najdeme v jílovském muzeu doklady. Pronajímá si důl Santa Maria de Victoris, kvůli dolování nemá čas na zakázku, kterou si u něho církev objednává, nakonec zjistí, že koupil již vytěžený důl a přitom přišel o velké peníze. To má za sebou ale velkolepé kostelní obrazy, Křest Kristův pro zámek v Manětíně, benediktýni v Břevnovském klášteře se pyšní největší Brandlovou kolekcí obrazů.

Na výstavě je monumentální dílo Historie Josefa egyptského, zakázku dostal od hraběte Černína. Jedním z vrcholných obrazů je Simeon s Ježíškem, v zámecké kapli Smiřických ve východočeských Smiřicích je asi jeho nejkrásnější obraz Klanění tří králů, maluje pro klášter v Sedlci, to má období pohody a klidu, které vystřídá uvržení do vězení pro dlužníky v Hradci Králové. Když je znovu volný a jeho žena stále čeká marně na nějaké peníze, maluje v Kuksu pro mecenáše umění hraběte Šporka, Brandl zajíždí i do slezského Krzeszowa (Křesoboru), kde vytváří rozměrná plátna.

Bez peněz

Výstava je výborným průřezem Brandlovou tvorbou i životem, promítá se tu i krátký film o nevšedním umělci, který uprostřed zábavy a práce umírá na dvoře kutnohorského hostince U Červeného koníčka 24. září 1735.

Zemřel chudý, na pohřbu mu prý bylo celé město. Pohřbili ho v Náměti v Kutné Hoře v chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

Pro tento kostel vytvořil plátno pro hlavní oltář, za něj dostal 4000 zlatých. K finanční položce přináleží položka za 24 věder vína, v ceně 600 zlatých. Obsahově to bylo 1600 litrů, neuvěřitelné množství alkoholu.

Dluhy měl, kam se podíval, byl vášnivým kuřákem, tabák byl drahou záležitostí, pil víno dovážené ze Středomoří, oblékal se jako šlechtic včetně paruk a zemřel jako nuzák.

Zdroj: Výstava Petr Brandl- Život bohéma, Muzeum zlata Jílové, Dlužník, nevěrník i gurmán. Ve Valdštejnské jízdárně začíná výstava Petr Brandl: Příběh bohéma | iROZHLAS - spolehlivé zprávy

).