Článek
V informacích o kostele v Dubu na Moravě napsáno, že je pro veřejnost otevřen při mši svaté, každou neděli od 9 hod. Hlavní pouť v první zářijovou neděli. Dušičková pouť třetí říjnovou neděli.
Z toho jsem usoudil, že dostat se sem asi nebude snadné. Měl jsem štěstí, kostel byl otevřen a uvnitř jen já a možná i Bůh. Kostel je starý několik století, brutální čin se odehrál poměrně nedávno.
Zabíjel bez motivu, jen, že se mu chtělo
V roce 2002 na faře u kostela došlo k mimořádně brutální a nepochopitelné vraždě. Katolického faráře Cyrila Vrbíka zabil vrah sekerou přímo před farou. Podezřelý před vraždou přepadl na Prostějovsku taxikáře, ukradl mu vůz a dojel s ním do Dubu nad Moravou. Vrah se po činu sám přihlásil na policii, motivem byla údajně momentální touha zabíjet. Odnesl to farář, který mladíkovi chtěl poskytnout ošetření po předchozím incidentu s taxikářem.
Nedaleko bojiště z roku 1866
Kostel jsem zahlédl v dáli při návštěvě památníku jednoho z posledních střetů pruských a rakouských vojsk u Tovačova v roce 1868.
Díky autostopu jsem se dostal až ke svatostánku, který jsem doposud znal jen z literatury. Vyfotil jsem průčelí, přečetl si text na informační tabuli a zkusmo jsem vešel do areálu. Že by bylo otevřeno jsem nepředpokládal. Nápis vyzývající k návštěvě mě příjemně překvapil a já nabídku využil.
Velká vrata se tiše otevřela a já vstoupil do poutního kostela Očišťování Panny Marie. Kolik jmen má Matka Boží, kolik přívlastků?
Očišťování je podle liturgie slaveno 2. února, tedy na Hromnice. Jde o představení Ježíše v chrámě a Očišťování nejsvětější Panny, které Zákon ukládal 40. den po porodu. Váže se tedy ještě k vánočnímu mysteriu.
Barokní areál v Dubu nad Moravou, deset kilometrů jižně od církevními památkami nabité Olomouce včetně proslulého poutního místa na Svatém kopečku, je příkladem monumentality církevních staveb.
Již ve 13. století zde stál kostel. Zmínka o něm je z roku 1297. Barokní stavba vznikla díky mariánskému kultu na přelomu 17. a 18. století. Předmětem uctívání je malý dřevoryt Panny Marie Dubské, který se tu objevil roku 1727.
Kdo obraz stvořil se neví, jedná se o lidovou tvořivost, vyobrazena je černá (byzantská) Madona s žehnajícím dítětem na levé ruce, pravá svírá žezlo.
Nevysvětlitelné úkazy
K obrazu se váží údajné nevysvětlitelné zázraky, na těch je mariánský kult založen. Připisují se mu nevysvětlitelná uzdravení, události zaznamenala olomoucká biskupská komise. Zápisy se nacházejí v olomouckém městském archivu. Podle výpovědi několika svědků dokonce v noci obraz zářil.
Dubský svatostánek
Jde o nádherný vrcholně barokní chrám natřený žlutou a bílou barvou se dvěma 59 metrů vysokými věžemi. Byly vyšší, ale po požáru v roce 1782 je snížili. Kostel je jedním z největších chrámových objektů Moravy.
Krom hlavního oltáře s uctívaným obrazem madony jsou po stranách kaple, na každé straně čtyři, které jsou zasvěceny různým světcům. Světlo do prostoru prostupuje 36 okny, na kůru stojí varhany z roku 1768, jde o jeden z mála zachovaných moravských barokních nástrojů. Nejsou ale v nejlepší kondici, stojí na dřevěné konstrukci, která potřebuje opravu, práce by měly začít v příštích letech, to samé platí o trámoví krovů, ty se musejí z části vyměnit.
Vedle kostela stojí dlouhá budova, datace je rok 1731, ta byla obydlím kněží, kteří v chrámu vypomáhali při velkých návalech poutníků, když sem chodila slavná procesí. Nyní slouží jako fara.
Vše skončilo, když v dubnu 1748 císař Josef, velký reformátor, poutě zrušil. Poté pozbyl kostel v Dubu jako řada dalších církevních objektů na významu.
Jsou černé madony kultem bohyně Isis?
Symbolika Černých madon není dosud objasněna, má se za to, že se jedná o pokřesťanštění egyptské bohyně Isis. Její sochy údajně stávaly i u pramene v podzemních kryptách. K nálezům mnoha madon se vztahují pověsti, že byly vyorány ze země, odtud „černé“.
Černá madona se v hermetickém symbolismu vztahuje k Prvotní hmotě. Některé známe jako vyobrazení, jinde se jedná o sochy. Černé madony jsou známy z Bechyně, Litoměřic, Loun, Plzně, Brna, Želivi. V Národní galerii visí tzv. Mostecká černá madona (Kapucínská). Mnoho madon zmizelo ve válkách, například za husitských bouří gotická roudnická. Repliku mají v Březnici, originál vlastnil Václav IV. Oděna je v černý šat, s bílými hvězdami okolo hlavy.
Jeden obraz visel v kostele svatého Prokopa v Butovicích u Prokopského údolí. V roce 1885 ho odvezli do Vídně. O madonách koluje mnoho pověstí, jedna se vztahuje ke chlumecké Loretě.
Pověst vypráví, že při vojenském drancování starého kláštera, Lorety v Chlumci nad Cidlinou původní bílá madona zčernala a vojákům hrozí. Ti se zalekli jejího hněvu a město i klášter zůstaly ušetřeny.
Madona na kubistickém Domu U Černé Matky Boží v pražské Celetné je brána jako domovní znamení. Kdysi dávno bylo v místě, kde dům stojí, sídlo templářů. Za císaře Karla IV. byla řada pražských staveb situována do míst, která byla spojována s magickým číselným klíčem.
Zdroje
cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Očišťování_Panny_Marie_(Dub_nad_Moravou)
cs.wikipedia.org/wiki/Černá_Madona