Článek
Na Stoličnou horu, které v Děčíně všichni říkají Kvádrberk a na Stoličnou někteří reagují slovy To je dobrá vodka, jsem se chystal již dlouho. Je to výrazný kopec, od vlakového nádraží je ale patrné, že to bude docela záhul. Někteří místní tam rázují s hůlkami, i bez nich, jiní ho vybíhají. Ale vyzrál jsem na tom. Od nádraží jede autobus 415 s cílovou stanicí Labská stráň, to mám naplánováno na nejbližší výlet. Vystoupil jsem na zastávce Ludvíkovice ČSAD a odtud jsem vpadl Kvádrberku po cestě s minimálním převýšením takříkajíc do zad.

Obelisk postavený na Kvádrberku u příležitosti výročí svatby císařského páru
Po červené severní cestou
Borovicovo-listnatým lesem jsem šel místy po hraně hory, stromy sice povětšinou zakrývají výhled, ale hlavní partie s rozhledem teprve čekají. Stezka je značená červeně jako E3, Hřebenovka, Via Czechia - severní.

Cesta lesem nad loubským údolím, v pozadí Růžové stěny
Pohled z Labské stráně
První výhledovku, která je k tomu určena, nacházím na ostrohu nad údolím, kde stojí vyhlídkový pavilon Elbwarte, česky Labská stráž. Postavili ho v městském lesoparku koncem 19. století. Tehdy s výstavbou trati v roce 1851 do Drážďan došlo v regionu k velkému rozvoji turistického ruchu, pískovcové skály na obou stranách hranice byly cílem výletů. Zahájena byla i paroplavba do Drážďan.

Pavilon Labská stráž
Zkrášlovací spolek Anpflanzungs- und Verschönerungsverein v německy mluvícím Děčíně začal v lesoparku budovat turistické cesty, zpřístupňoval vrcholky hor a kopců, upravovaly se vyhlídky, stavěly se romantické altány, někde vznikaly i výletní restaurace.
Z provozu kváderberské restaurace byly částečně financovány spolkové aktivity.

Výhled z pavilonu kaňonem Labe
Z kamenného pavilonu postaveného v letech 1888 až 1890 je nádherný výhled kaňonem řeky, na obzoru vidíte stolové hory v Sasku. Pod altánem se nachází přístav v Loubí, dále na pravém břehu uvidíte mohutné Růžové stěny s úchvatnou Růžovou vyhlídkou, na protějším břehu jsou železniční zastávky Horní a Prostřední Žleb.
Turistika s nádechem romantiky
Myšlenka vybudování pavilonu pocházela od členů okrašlovacího spolku Gustava Münzberga a Moritze Johna, ti ji začali prosazovat v roce 1886. Tehdy vypadala hora jinak, určitě tu nebylo tolik borovic. Roku 1887 došlo k úpravě plošiny, stavbu otevřeli 18. října 1890. Altán v roce 1894 zasáhl blesk. O rok později ho osadili hromosvodem. V roce 2017 došlo na náklady města k celkové rekonstrukci.
Pavilon je postaven z pískovcových kvádrů, kopule a balustrádové kuželky jsou z armovaného betonu, což byla tehdy nová technologie, takřka hudba budoucnosti. Památkáři se domnívají, že železobetonová kupole pavilonu je zřejmě první takovou stavbou u nás.

U Labské stráže
Pohled na Děčínský Sněžník
Několik minut chůze a jsem na další vyhlídce, sice bez pavilonu, ale stojí tu odpočinková lavice a stůl.

U Sněžnické vyhlídky
Jmenuje se Sněžnická vyhlídka podle toho, že je odtud v dáli vidět stolová hora Děčínský Sněžník s kamennou rozhlednou na vrcholu.

V dáli se vpravo rýsuje Děčínský Sněžník
Císařský výhled
Další čtvrthodina nepřináší nic nového, pak se červená stáčí doprava, mírně stoupá a na konci se dostávám do místa, kde stával výletní hostinec Kvádrberk. Jeho fotky a povídání o něm přináší informační panel, před ním stojí poničená dřevěná socha ženské postavy.

Vzpomínka na restauraci
Je tu datum vzniku restaurace, rok 1901, i to, že ji postavili na místě staré dřevěné, její pohled jsem našel na Aukro, ale není tu doba jejího zániku ani příčina. Vodu sem přiváděli ze starého vodojemu, který stojí o pár set metrů od vrcholu a má krásnou, trochu omšelou budovu.

informace o restauraci
Tím hlavním lákadlem a cílem procházky je Císařský výhled, plošina s 5metrovým kamenným obeliskem z roku 1879. Vztyčili ho na počest stříbrné svatby císaře Františka Josefa I. a jeho ženy císařovny Alžběty Bavorské zvané Sisi.

kvádrberská anděla
Bývalým lesoparkem
K vyhlídce vedla Císařská promenáda. Okrašlovací spolek byl velmi aktivní, na jižním úpatí kopce založili členové lesopark, zbudovali i dvě jezírka. Cesta dolů je traverzová, dole minete několik poničených staveb jako Loretánskou vyhlídku, zbytky pomníčků, jejich existence s původními fotografiemi a historií naleznete na panelu.

Starý vodojem
V roce 1938 ve střední části lesoparku došlo k velkému sesuvu půdy, který objekty poničil.

Bývalá Loretánská vyhlídka
Dolní část je přebudována na odpočinkovou zónu.
Asi 200 metrů odtud stojí u nemocnice zastávka autobusu 415, ten mě odvezl zpět na nádraží.

Informace o naučné stezce lesoparkem
Pomalou chůzí s několika zastávkami jsem absolvoval procházku, kterou vřele doporučuji, asi za dvě a půl hodiny.
Vlastní text a
cs.wikipedia.org/wiki/Stoličná_hora