Článek
Téměř lenošivá je procházka z mírného kopečka ve vsi Blíževedly k velkému pískovcovému suku, kterému se říká Hřídelík. Tímto jménem se označovala ve středověku obdobná skaliska.
A čímže je ten obrbalvan, již zdáli viditelně děravý, pozoruhodný? Krátce tu stával hrádek patřící církvi, ta tu ke konci jeho krátké existence zřídila vězení pro neposlušné kněze.

Jádro hrádku stálo na velkém pískovcovém suku
Hrádek založili někdy ve druhé polovině 13. století. V roce 1375 ho připojili k nedalekému Helfenburku, to už byla pořádná arcibiskupská pevnost, tím pozbyl na významu. Právě tehdy sem převezli některé hříšníky v kněžském rouchu. Počet ani délka vězení nejsou známy, odsouzeni měli být soudem pražské arcidiecéze.

Skála je děravá jako ementál
Zpustl a zanikl
Vzhledem k rozměru hrádku to byl dost podivný karcer, mohli je přece „ubytovat“ jinde. Pokud je v roce 1395 je uváděn jako pustý, je s podivem, koho odtud vypráskali husité, když v historických pramenech nacházíme, že zanikl v době husitských válek. Ale země byla po smrti Václava IV. bez panovníka, kradlo se, loupilo a zabíjelo ve velkém, možná tu sídlila nějaká loupeživá tlupa.

Po hrádku nezůstalo moc stop
Nepomohl ani letohrádek
Areál byl staletí pustý, ale ve 30. letech 19. století se ho pokusil oživit litoměřický arcibiskup Augustin Hille stavbou malého cihlového letohrádku. Z toho se stala po čase výletní restaurace. Neměla ale dlouhé trvání, za pár desítek let zanikla.

Průlez na vrchol
Velmi stísněné prostory
Jádro hradu stálo na centrálním bloku, ten byl na jihu a východě chráněn parkánem, to odkryl archeologický průzkum. Asi tu stála palisáda. Z jihu je do skály vysekána 18metrová dlouhá lomená podzemní schodišťová chodba. Plošina má rozměry 17 krát 27 metrů, lemují ji pozůstatky okružní hradby, místy má tloušťku až dva metry. V létě se tu po kamenech prohánějí ještěrky.
Mezi velkým sukem a předsunutou baštou na menším kameni byl příkop, přes něj vedl padací most. Kolem stálo několik hospodářských budov a snad i větrný mlýn. Nejhezčí je tu na jaře, když se začíná příroda zelenat.

Předhradí
Každopádně místo stojí za procházku, u děravých skal se dobře odpočívá.

Tady cosi stávalo. Ale co to bylo?
S Ronovem na dohled
Z Blíževedel je to již jen kousek na dominantu kraje kopec Ronov, se stejnojmenným hradem. Tam se připravte na celkem dlouhý výstup, cesta na vrchol vede obtáčí čedičový vrch (552 m). Ale ten výhled stojí za to. Zkrátka panoramata jako z filmu.

Barokní sloup v Blíževedlech
David a Soukup: Hrady bez ohrady, Praha 2021
cs.wikipedia.org/wiki/Hřídelík