Článek
Naprosto unikátní je žatecký stříbrný poklad objevený opravdu šťastnou náhodou při výkopových pracích ve městě chmele. Po řadě peripetií se navrátil do místa nálezu, nyní ho už druhým rokem vystavují ve speciální trezorové místnosti v Muzeu K. A. Polánka v Žatci. (Je pojmenováno po Karlu Aloisi Polánkovi, který jako jediný Čech působil v meziválečném období coby činovník muzea.)
Trezorová místnost
Potřebovali sklep a našli poklad
Depot nalezli náhodou, když v prostoru bývalé usedlosti Stará pošta začali pracovat na stavbě balírny chmele, lokalita se nacházela na současném Chmelařském náměstí. Nová budova potřebovala podsklepit, tak se přišlo na unikátní nález
Pro názornost je v prostoru expozice pokladu velkoplošná sépiově kolorovaná fotografie, na které je zachyceno místo nálezu. Slouží k pořízení „autentického“ snímku a je o ni velký zájem, zvláště když přijedou větší skupiny zájemců nebo školní děti, pro které je tu připraven interaktivní program. Jeho součástí je i textilní vak naplněný na hmotnost 2,7 kilogramu, tedy váhu skutečného pokladu.
Infopanel v expozici
Ve své době obrovské bohatství
Unikátnost nálezu je v tom, že na dobu, kdy byl z neznámých důvodů ukryt, se jednalo o obrovskou sumu. Hliněná nádoba obsahovala velké množství mincí, přičemž největší část byla saské a bavorské provenience, tudíž muselo jít o majitele, který měl výborné zahraniční styky.
Informační panely
Kromě stříbrných hřiven, krátkých tenkých prutů používaných po následném tavení a dalším zpracování na kovové plíšky, z nichž se razily mince nebo se z nich dále vyráběly šperky, obsahoval na tři stovky penízků, úžasných stříbrných filigránských šperků a dva zlaté prsteny.
Krom peněz a šperků se našla i stříbrná hygienická souprava, ušní lžička, hrotitý nástroj, zřejmě párátko, a ještě neidentifikovaný předmět, na tu dobu to byla neuvěřitelně luxusní záležitost.
Přemyslovský strom
Snad za knížete Jaromíra
Podle mincí určili složení odborníci, že poklad zakopali do země v roce 1012 nebo krátce poté.
otrokářská Praha
Odborníci se přiklánějí k hypotéze, že depot vznikl za vlády knížete Jaromíra, to byl nešťastný, svými bratry pronásledovaný panovník, jenž se na českém trůně vyskytl třikrát. K této době je i řada informací na panelu ve vstupní chodbě a také jakýsi videomaping, kde je ve zkratce popsána epizoda z raných přemyslovských bratrovražedných bojů.
Více se dozvíte z výborného výkladu průvodce, ten podá zasvěcený popis tehdejší situace.
Stříbrné předměty hygieny, velká vzácnost
Česká holubičí povaha
Vše začíná u knížete Oldřicha, toho, který si vyjel k Peruci a u potoka potkal sličnou pradlenu Boženu. Také nechal založit sázavský klášter.
církevní předměty
Oldřichova rodina byla sice vážená, ale také problémová. Dědeček nechal zamordovat vlastního bratra, tatík zlikvidoval konkurenční rod i s kojenci. Boleslav III., Oldřichův nevlastní bratr, byl paranoidní zloduch. Boleslav zvaný Ryšavý se bojí o trůn, nechá kvůli tomu vykleštit, což muselo být zatraceně bolestivé, mladšího bratra Jaromíra. Tím ho neohrožují případní následníci trůnu. Nejmladší Oldřich o vlásek unikne smrti. Bratři spolu s matkou uprchnou do Němec.
Jenže vláda Boleslava Ryšavého je velký teror, takže proti němu vznikne odboj a kníže uteče také do Němec, ale jinam než bratři.
V dalších letech se toho přihodilo mnoho, po Oldřichově smrti je na trůn znovu uveden Jaromír. Podivné, vždyť to byl eunuch a slepec. Nakonec učiní první slušné rozhodnutí v přemyslovských dějinách. Vzdá se vlády ve prospěch synovce Břetislava. To je ten, který unesl ze svinibrodského kláštera Gutu/Jitku.
Slepého eunucha zavraždí Vršovci na záchodě. Jakmile dosedl, je proklán oštěpem řití až do srdce.
Zachoval se kompletní
Depot se nacházel 67 centimetrů pod povrchem. Poklad se zachoval kompletní, hned po nálezu ho převzali pracovníci muzea, Němci, a začali zpracovávat. Podařilo se ho zachránit i před odvozem do Říše, za války byl ukryt ve sklepení muzea.
Po válce ho převezli do Národního muzea, Žatečtí usilovali dlouho o jeho návrat. Nakonec se to podařilo a tento národní klenot je ukryt v avizované pancéřové místnosti.
Obdivuhodná zručnost při výrobě šperků
Místo nálezu, můžete se tu zvěčnit
Součástí expozice je několik krátkých klipů promítaných na obrazovce, kde jsou ukázky výroby mincí i filigránských šperků ze stříbrných hřiven. Je obrovsky zajímavé sledovat, jak se z ingotů postupně stává jako vlas tenký drát, ve zručných prstech se ohýbá, používají se primitivní nástroje, jak se stříbro taví, až vzniknou záušnice. Tedy šperky, které se nosily zřejmě na textilních nebo kožených čelenkách, které se v hrobech rozpadly a šperky sklouzly za uši.
Fascinující je i výroba zlatého prstenu zdobeného velkým drahým kamenem.
Kdo byl majitelem se nikdy nedozvíme. Ale podívat se na mistrovství starých šperkařů je velký zážitek.
Žatec, město zapsané s chmelařskou krajinou na seznamu UNESCO
Nejen stříbro
Samozřejmě muzeum nabízí řadu dalších expozic, k Velikonocím připravili velkou výstavu kraslic, v přízemí na vás čeká záplava automobilových modelů.
Poklad je vystaven ve speciální místnosti – pokladnici. Její kapacita je dvanáct osob a prohlídky jsou každou hodinu. Muzeum doporučuje prohlídku si zarezervovat předem.
texty a přednáška v muzeu
www.muzeumzatec.cz
Zdeněk Šmíd: Jak jsme se nedali, Formát, 2002, ISBN: 80-86155-99-4
