Článek
Turecký půlměsíc v Českém ráji
Kruhová stavba je prý parafrází na cařihradskou Galatskou věž. Prý je to vzpomínka na dobu, kdy měl být zakladatel zámku hrabě Humprecht Jan Černín vězněn v podobné věži, když byl zajat v Turecku. Je to ale romantický výplod z doby obrození, kdy podobné zkazky byly velmi populární. V zajetí nebyl ani Černín, ani jeho velmi bohatý prastrýc Heřman, který jako císařský velvyslanec habsburského dvora Turecko dvakrát navštívil.
Nejen že je to v naší krajině zcela neobvyklá stavba, bílá věž v patře ztenčená a zakončená naležato usazeným zlatým půlměsícem. Ten na střechu umístili v roce 1829, kdy se věřilo, že historka o zajetí je pravdou.
Schody a jste na místě.
Parkoviště je naproti hřbitovu, kde má hrob sobotecký rodák, básník Fráňa Šrámek. K zámku vede mírně stoupající cesta, posledních pár desítek metrů vás čeká schodiště.
Černín byl velkým boháčem
Humprecht Jan Černín se narodil roku 1628. Nejprve uvažoval o církevní kariéře, ale protože měl hodně peněz nejen od vlastní rodiny, ale také po prastrýci Heřmanu Černínovi z Chudenic, diplomatovi a válečném zbohatlíkovi ze 30leté války, mohl mohutně investovat. Pro milovanou ženu
Říká se, že zámeček nechal postavit pro svou manželku Dianu Marii.
Staviteli byli Černínové.
Pocházela z Mantovy, byla prý velmi krásná a Humprecht se s ní cítil velmi šťastný. Za manželku si ji vzal roku 1652, v Čechách bydleli na černínských sídlech. Hrabě se věnoval stavbě Humprechtu, kterému se začalo říkat Humprechtsberk, ale téměř veškeré peníze a úsilí pohltil monumentální Černínský palác na pražských Hradčanech, nynější ministerstvo zahraničních věcí.
Lovecký letohrádek, kam rád jezdil Černín se svými syny
vnitřek stavby
Humprecht na panství Kost měl být loveckým letohrádkem, kde by rodina mohla trávit léto. Hrabě nechal zámek stavět na tvrdé čedičové skále v letech 1666 až 1668, ale některé prameny uvádějí, že se snad i o dva roky později. Černín s manželkou a dvěma syny jezdil na hony a na výlovy rybníků u Dolního Bousova.
Se ženou se roku 1676 rozešli, ale nerozvedli, ona se odstěhovala zpátky do Itálie, on vychovával syny sám.
Zapálen bleskem
Při jedné z mnoha letních bouřek do zámku v roce 1678 čtyřikrát udeřil blesk a následkem toho vyhořel.
Černín ho nechal opravit a zvýšit, zámeček ale měl mělké podloží, proto se musely zbourat přízemní hospodářské budovy, vše zpevnit a základy byly obezděny pískovcovými kvádry. Po obvodu zámku vznikla vyhlídková plošina.
Kopule sálu s vynikající akustikou.
Naprosto ojedinělá ozvěna
Chloubou Humprechtu je 16 metrů vysoký sál, který má naprosto ojedinělou akustiku, ta má 6 až 8vteřinovou ozvěnu. V Evropě prý nemá konkurenci, sál se využívá k hudebním produkcím.
Ozvěnu si můžete při návštěvě vyzkoušet sami.
Ve Velkém sále
Málem ho nechali zbořit
V roce 1738 získali sobotecké panství Netoličtí, zámek se pro ně stal nepotřebný, nechtělo se jim ho udržovat, dokonce v roce 1780 uvažovali o jeho zboření. K tomu naštěstí nedošlo. Nikdo sem téměř nejezdil, krom panských úředníků z blízké Kosti, kteří tu potají pořádali svatební hostiny svých příbuzných. Objekt pozvolna chátral, Netoličtí ho vlastnili do roku 1872, to ho koupil jakýsi Flaminio Cavaliere del Borgo, ale ani jemu k srdci moc nepřirostl. Nakonec připadl v rámci pozemkové reformy městu Sobotka, to ho postupně začalo rekonstruovat a vlastní ho dodnes. Stavební úpravy pokračují stále, ale hlavní část je přístupná.
Co uvidíte
Černou kuchyni, knihovnu, přípravnu, vysoký hodovní sál, v místnostech je přiblížen život Černínů a Netolických.
Šrámkova Sobotka.
Nádherný je výhled z ochozu, v nejbližším okolí se nachází Český ráj, v pozadí Krkonoše, Ještěd, Luž, Ralsko, Bezděz…
V zámku se pořádají kulturní akce, výstavy, koncerty, recitály.
Hrob Fráni Šrámka
Zajímavostí je, že za 2. světové války tu Němci chtěli zřídit protileteckou pozorovatelnu, nakonec od záměru upustili.
Tipy na výlety v okolí: město Sobotka s muzeem F. Šrámka, vesnická památková rezervace Vesec, gotický hrad Kost…
Kopec Vyskeř
výklad průvodkyně
