Lanovkou z polských lázní Swieradów na hřebenovku k českému Smrku

Najdete tu jak přírodní zajímavosti, tak i historické památky, ale také lázeňská města. Ve Frýdlantském výběžku je to například půvabné městečko Świeradów Zdrój ležící asi 10 kilometrů od českých hranic.

Zdrój má v polštině význam lázně, to většina z nás zná.

Léčba i zábava

Świeradów leží v údolí Kwisy na úpatí severních svahů Jizerských hor (Góry Izerskie). Do konce 2. světové války se místo jmenovalo Bad Flinsberg, věhlas byl na vrcholu koncem 19. a ve 20. letech minulého století.

Lázeňské město je i významným sportovně kulturním střediskem, do jeho rozvoje Poláci hodně investují, a zřejmě, podle povídání si s místními, se jim to vyplácí.

Dojel jsem sem stopem z Nového Města pod Smrkem, s Poláky mám na cestách dobré zkušenosti, zvlášť když zjistí, že jsem z Prahy, to pusu nezavřou. Každý tu někoho zná, a o pivu toho nakecají na román. Stopaře berou i ženy, ne moc, ale berou.

Já se sem dostal s postaršími manžely, paní byla zvídavá, ale Česko měli zmáknuté.

Kdysi tu stávala hospoda Fegebeutl, ale to se psal rok 1337, chodili do ní pastýři a dřevorubci. Od roku 1524 se už místu říkalo Flinsberg.

Chlubí se stezkou v oblacích

V lázeňské části je plno lidí, o turisty rozhodně nemají nouzi, zvlášť když si „pořídili“ podobné monstrum, jaké najdete na Dolní Moravě. Dokonce se tu chlubí, že česká věž je starší sestrou polské.

Vzhledem k malé nadmořské výšce si tu ale moc courání v mracích neužijete.

Tahle kulišárna je dobře vidět z lanovky, následně z horské chaty, kam jsem se posléze vypravil. Výhled z horní plošiny není nijak ohromující, ale to si vyzkoušejte sami, do výšky 62 metrů vystoupáte po chodníku s délkou 850 metrů, dolů to můžete vzít 105metrovým toboganem.

Voda podporuje trávení

Léčivé prameny se dostávají do povědomí v 16. století. Roku 1572 o jejich výjimečných vlastnostech píše berlínský lékař Leonard Thurneysser. Zmiňovány jsou i ve slezské kronice Bedřicha Lucy z roku 1683. Po dalším přibližně půl století (roku 1739) nechávají tehdejší majitelé rodina Schaffgotschů specializovanou komisí odborně prozkoumat a popsat zdejší léčivé prameny. Z jejího zjištění vyplývá, že prameny „zlepšují chuť k jídlu, zastavují nevolnost, zmírňují úzkostní stavy a nemoci žaludku či jater“, čímž potvrzuje účinnost pramenů při léčení zdravotních neduhů. Následně byl roku 1768 postaven zdejší první lázeňský dům.

Z pozdější doby, kdy sem jezdila smetánka, se zachovaly secesní vily a nádherná dřevěná kolonáda.

V roce 1895 postihuje obec tragický požár, který ničí lázeňskou výstavbu. Popelem tehdy lehl Zřídelní dům. Po čtyřech letech od této události (roku 1899) je však otevřen nový Lázeňský dům. Svého vrcholu dosáhl rozvoj lázní ve dvacátých letech 20. století. Na počátku 30. let téhož století navíc poslední německý starosta města – Paul Schmidt – náhodně odhaluje radioaktivní vlastnosti zdejších léčivých vod.

Procházím kolonádou, upíjím zdravou vodu, což přebíjím výbornou zmrzlinou. Mlsů tu nabízejí kavárny a cukrárny hodně, k tomu je tu plno restaurací.

Po druhé světové válce
Po ukončení druhé světové války se obec přejmenovala na Wieniec, ovšem po roce se vrátila k svému původnímu názvu Świeradów, který byl rozšířen o dovětek Zdrój. Vlastní lázně obnovily svou činnost 26. května 1946.

Vracím se na začátek obce, kde se mohutně staví, k lanovce. To je atrakce podstatně lepší než přeplněná nebeská stezka.

Má převýšení 443 metry a vede na rozhledové místo u horské chaty na Stógu Izerském, Jizerském stohu (1107 m n. m.). Jezdí tu 71 gondol. Přepravují kola, v zimě lyže.

Nádherná panoramata

Příjemná horská chata s příjemnými cenami je startovním místem do Jizerek z polské strany. Na terase před ní je možno posedět u občerstvení a přehlédnout značnou část území. Panoramata jako z filmu Homolka a tobolka. Od chaty vede kamenitá cesta na Stóg, na něm se tyčí vysílač, u něho nějaká bouda. Stávala tu od roku 1892 do 1907 dřevěná rozhledna, pak ji nahradil triangulační bod, ten zbořili v roce 2000. Odtud vede cesta na nejvyšší horu české části Jizerských hor Smrk, do nadmořské výšky 1124 metrů.

Cesta bez výhledů, potkáte tu i cyklisty

Hřebínek je dlouhý asi tři kilometry, přejdete sedlo Lacznik s nadmořskou výškou 1066 metrů. Moc výhledů si neužijete, stezka se vine mezi porostem, na několika místech uvidíte kamenné mužíky, materiálu na jejich stavbu je tu dost, turisté se vyřádili, ale je to docela rušivý element. Občas potkáte také cyklisty, ti si tu docela máknou.

Krátce o Smrku

Krátké stoupání vás vyvede na odbočku k rozhledně na Smrku. Původní název hory zněl Tafelfichte, Tabulový smrk. Setkávaly se tu hranice tří zemí – Čech, Slezska a Lužice, místo označovaly tabule. Rostl tu obří smrk, říkalo se mu i Dresslerův, padl roku 1790. Na něm byl umístěna jedna z tabulí. Proto se místu také občas říkalo Hora u obrázku.

Jizerky bývaly zcela zalesněné, nejinak tomu bylo i na Smrku. V minulém století zničily část vegetace průmyslové exhalace, nyní se porosty pomalu obnovují. Polský Smrek s nadmořskou výškou 1123 leží téměř na hraniční čáře, na jižním svahu hory pramení Jizera. První rozhlednu na Smrku postavili v roce 1892, u ní byla i horská chata, ta vyhořela v roce 1946.

Nájemci, rodina Porschova, se museli vystěhovat do Německa.

Nyní je u úpatí zbudován přístřešek.

Na hoře se v roce 1939 zřítil Heinkel He 111, v roce 1944 dopravní Junkers.

Stará neudržovaná rozhledna se v šedesátých letech zřítila, novou postavila Společnost pro obnovu rozhledny, otevřeli ji v roce 2003, je ocelová, měří 23 metry a skýtá skvělé výhledy. Vyhlídková plošina je v 18 metrech.

Kopii rozhledny podle dochovaných plánů postavili v roce 2009 v pražské zoo, stála do roku 2018 u občerstvení v horní části zahrady. Nazvali ji Obora, ale protože byla postavena ze špatného dřeva, museli ji zbořit.

Obnovený Körnerův pomník

Nedaleko od věže stojí Körnerův pomník. Nechali ho postavit členové Německého horského spolku v Novém Městě pod Smrkem. Tak počest stého výročí výstupu německého básníka z Bad Flinsbergu.

Pomník je zhotoven z kamenného obelisku a kamenné desky, do níž je vytesán nápis. Po válce byl v záchvatu antiněmectví povalen, v 80. letech opět postaven. Když stavěli novou rozhlednu, pomník zrestaurovali a připevnili na něj novou pamětní desku a obnovili nečitelný německý text.

Ze Smrku jsem se spouštěl hodně kamenitou cestou s doprovodem modré turistické značky do Nového Města, šel jsem kolem Streitova obrázku, kamene republiky a Kyselky.

Ubytování v Novém Městě.

cs.wikipedia.org/wiki/Smrk_(Jizerské_hory)

Ceník lanowky - Ośrodek narciarski SKI&SUN Świeradów Zdrój z koleją gondolową (skisun.pl)

swieradowzdroj.pl

vlastní text