Článek
Populární kriminální seriál Odznak Vysočina nám v každém díle ukazuje jednu z nejhezčích památek, které stojí na březích Sázavy, Zlaté řeky, na níž se zrodil český tramping.
Zlato se ale v řece nacházelo, takže přídomek sedí.
I letmý letecký záběr na hrad ukazuje, jaká to byla mohutná pevnost. Pod hrad mě dovezl „posázavský pacifik“, vlak, který na své trase zastavuje u dalších architektonických perel – zámku ve Světlé, ve Zruči, míjí opravovaný Kácov, směřuje k Českému Šternberku, Sázavskému klášteru, Ratajům…
Kopíruje řeku milovanou turisty, vodáky, kempy v létě bývají narvané k prasknutí, vidět je to třeba u Stvořidel, mají ji rádi i obyvatelé, kteří si na březích vystavěli svá obydlí. Běda ale když přijdou povodně. Na louku nedaleko Ledče jezdil se svým oddílem do slunečné zátoky Jaroslav Jestřáb Foglar, aby tu chlapci plnili své bobříky odvahy.
Na hrad je nejhezčí pohled od řeky, tady měla nesourodá kriminalistická parta svou základnu.
Ledeč nad Sázavou je jednou z nejstarších českých osad, písemné zmínky jsou z roku 1186, kdy je připomínán vladyka Zikmund z Ledče. Na skalnatém ostrohu tu zřejmě nějaký hrádek stál před polovinou 13. století.
Z města není kopec tak zřetelný
Říčanští páni sehráli nejdůležitější roli
Původní gotické jádro se různě přestavovalo, rozšiřovalo, jsou tu zastoupeny různé stavební slohy. Nemá cenu vyjmenovávat všechny majitele, ledečtí vladykové jsou tu zapsáni do roku 1440, výborní průvodci vám je naservírují při prohlídce. Nejdůležitějšími byli páni z Říčan a Meziříčští z Lomnice, s jejich jménem a erbem stříbrného trojlistu se setkáváme v dalších stoletích.
Vchod od města.
Železniční tunel
K hradu se dostanete dvěma vchody. Přes kamenný most vedoucí nad železničním tunelem, tato cesta je představována v seriálu, nebo Spodní branou z města, kterouž cestu jsem si zvolil.
Pří úpatí hradu vede tunelem od roku 1903 železniční trať, je tu zastávka Horní Ledeč, při stavbě museli odstřelit vnější opevnění. Skála sahala k Sázavě, poprvé ji odlamovali v roce 1878.
Na nádvoří se hojně natáčelo.
Při tanci se propadli podlahou
Poslední generaci Říčanských postihlo roku 1509 velké neštěstí. Při oslavě narozenin hradní paní, kdy se začátkem března konal ples, se propadla při tanci podlaha v sále a většina hostí spolu s oslavenkyní, která čekala potomka, zahynula.
Ledečská rozhledna.
To už byl hrad renesančně přestavěn, další úpravy přišly za Trčků. Těm po vraždě Valdštejna a jeho věrných v Chebu roku 1634 majetek sebrali. Hrad se sgrafitovou fasádou byl velmi pohodlný, přišlo baroko a zase se upravovalo. Ale nikdy se neklasifikoval jako zámek.
Domov zchudlých šlechtičen
Nevyužívaný objekt koupila roku 1753 královna Marie Terezie, za sedmileté války v letech 1756 až 1763 se tu usídlil Laudonův jezdecký pluk a hrad dostal zabrat.
Poté ho královna darovala Ústavu zchudlých šlechtičen v Praze na Hradčanech.
Expozice hodin.
Šlechtičny tu sídlily do roku 1918, byl to institut, který se staral o výchovu, zaopatření a vzdělání dívek ze šlechtických rodů. V čele stála abatyše mající právo korunovat českou královnu. Velkostatek v Ledči poskytoval finance k udržení ústavu.
Na velké hradní nádvoří procházím úzkými průchody, míjím budovu Divadla Mimochodem a vidím, jak mohutná je bývalá pevnost.
U Foglara.
Nejvýraznější dominanta
Na válcový bergfrit vysoký 32 metrů vede 111 schodů, z ochozu je nejhezčí výhled. Občerstvit se můžete v Kavárně pod věží, na nádvoří jsou toalety. Zvířata do vnitřních prostor nesmějí.
Jak se žilo v Posázaví.
Třídenní požár
Obrovský požár, který objekt zachvátil v roce 1879, vše zničil, hořelo tři dny a hrad už nikdy neuvedli do původního stavu.
Roku 1919 přešel ledečský hrad na československý stát. Od roku 1938 tu sídlilo Městské muzeum. Po válce se stal od roku 1950 vlastnictvím Československých státních lesů, mělo tu být muzeum Posázaví a povodí Želivky, z toho ale sešlo.
Sbírka medvídků.
Devadesátá léta minulého století přinesla pro pustnoucí památku záchranu, byla zřízena společnost Hrad Ledeč nad Sázavou, v níž má 75procentní podíl město a zbytek patří firmě Kovofiniš, ta má ve městě dlouhou tradici a po reorganizaci prosperuje.
Město z hradu, v objektu vpravo se natáčel Odznak Vysočiny - Expozitura
Od Foglara ke krampusům
Nyní přichází to nejdůležitější. Proč se zastavit na prohlídku a neodbýt to jen fotkou od řeky.
Milovníky děl Jaroslava Foglara, a pomalu jich ubývá, je zdejší spisovatelovo muzeum hojně navštěvované. Čtenáři příhod Hochů od Bobří řeky, Devadesátky, Chaty v Jezerní kotlině, Rychlých šípů, jakož i Bratrstva Kočičí pracky a dalších si v osmi místnostech přijdou na své. Prohlížet si to můžete jak je libo, čas je neomezený, nikdo vás nehoní.
Krampusáci.
Foglar v nedaleké Sluneční zátoce, nyní zarostlé louce s jeho památníkem a polozašlým kempem, pořádal skautské tábory. Foglarův život zdokumentovali do posledního detailu, uvidíte řadu artefaktů, stovky ilustrací Milana Tesleviče, velkoformátové tapety, které vás zavedou do tajemných Stínadel. Samozřejmě tu nesmí chybět Ježek v kleci, záhadný hlavolam, zde i v obří velikosti.
U pokladny se s namalovanými Rychlými šípy můžete nechat vyfotit.
Život v Posázaví
Další prohlídkovou trasou je Severní okruh, který přiblíží práci zdejších řemeslníků, textiláků, hrnčířů, sklářů, kovářů…
Zadní vchod do hradu.
Uvidíte také nádhernou sgrafitovou nástropní výzdobu a byt z 50. let minulého století, mnozí návštěvníci se vrátí do dětství. Tato část byla ještě donedávna nepřístupná.
V jižním okruhu je rozsáhlá, stále doplňovaná sbírka hodin, od renesance po současnost, na ni navazuje expozice sklářství.
Ledečský jez.
Mazlivé medvědí království
To najdete v Dětském okruhu, kde je vystavena soukromá kolekce medvědů. Medvěd jako hračka se objevil v roce 1902 v Německu. Dostal se i do Států, kde ho získal prezident Theodor Roosevelt. Americký státník svému dal jméno Teddy, jako zdrobnělinu svého jména.
V pěti místnostech najdete přes 1000 medvědů, některé kusy jsou opravdu historické, takže je uvidíte ve vitrínách. S většinou se lze pomazlit, někdy to rodiče nemají s ratolestmi lehké. Kdo by rád opustil tak skvělou hračku.
Od medvědí expozice se dá vyjít na letní terasu. Je z ní hezký výhled na Sázavu a město, kostel a řeka trochu připomínají pohled z krumlovského zámku. O prázdninách je Sázava plná lodí, připlouvají od nejhezčí pasáže, od Stvořidel. Když jsem se vlakem vracel kolem narvaného kempu, trochu se mi to přelidnění nelíbilo.
Expozice Rychlých šípů.
Stvoření pekelná
Poslední expozicí jsou masky a figury krampusů, obdoby našich čertů, jenže ti naši jsou milí, většinou trdla, vždycky je někdo přelstí.
Krampusové z německých zemí, ale i Slovinska, budí hrůzu, jsou tu v životní velikosti v různých pozicích. Výstava bude k vidění jen v letošní sezoně.
Končí kriminální seriál, končí návštěva Ledče.
Filmaři se dozajista těší na hezké lokace, výtěžek z filmování půjde na opravu a údržbu hradu. Točilo se tu například Čertí brko, Rüberzahl-Krakonoš, Anděl Páně 2 (místní by si velmi přáli, aby Jiří Strach natočil i trojku), Tordenskiold, Wilsonov, Šťastný smolař, Královská aféra, Micimutr, Faust, Bonbony, Historie Židů, Kletba bratří Grimmů, D’Artagnan a tři mušketýři, Bez rodiny, Bídníci, Královská aféra.
Vzpomínky na natáčení.
www:hrad-ledec.cz
cs.wikipedia.org/wiki/Ledeč_nad_Sázavou_(zámek)
vlastní text
