Článek
Čekání na práci u historického nádraží
Každé ráno se před istanbulským nádražím Sirkeci shromažďují desítky Turků a čekají na práci. Většina v nažehlených košilích, vyleštěné boty, na to si tu potrpí, mnozí saka, pletené vesty, vždy čerstvě oholení. Podobné jsem kdysi potkal v Baku, kdy na to, aby mohli vydělat pár peněz, postávali v oblecích, i když jsem je potom viděl třeba na výkopových pracích. Turci tu postávají před prolamovanými okny, za nimiž se nachází kavárna Orient Express. Nikdy jsem ji neviděl plnou, ale nyní se opravuje i nádraží, možná je to tím. V kavárně čekali cestující legendární vlakové soupravy spojující Paříž s branou Orientu. Já si dal aspoň na opuštěném perónu orosenou sklenku zdejšího hořkého piva Efes. Pak jsem se vydal k narvané tramvaji přejíždějící po mostě na protější stranu města.
Inspirace americkými pullmany
Myšlenka na zbudování trati se zrodila v hlavě belgického podnikatele Georgese Nagelmackerse. V 60. letech 19. století pobýval v Americe, kde začal železniční boom. Krom obyčejných vlaků začaly jezdit i soupravy s Pullmanovými vozy, navržené pro pohodlné a luxusní cestování zbohatlíků. Krom sedadel tu byly postele, čili hotel na kolejích, to Nagelmackerse fascinovalo.
Nagelmackers nabídl Pullmanovi spolupráci s tím, že by „jejich“ vagony jezdily po Evropě. To Američan odmítl, Belgičan ale ihned po návratu domů založil v roce 1873 společnost Compagnie Internationale des Wagons-Lits. Belgický král Leopold II. byl velkým milovníkem železnic a pomohl svými styky u okolních panovnických dvorů získat souhlasné stanovisko pro zbudování této nevídané a velkolepé trati. Král měl v soupravě luxusně zařízený vagón pro svou milenku.
Cestující se nacházeli v naprostém přepychu, tak jak to ukazuje filmová detektivka, měli veškeré pohodlí a nemuseli nikde přespávat v podřadnějších hotelích. Personál byl pečlivě vybrán, zaměstnanci by mohli vystupovat u tehdejších dvorů. Media začala vlak nazývat Orient expressem, což se okamžitě ujalo, i když do Orientu nikdy nejezdil. První vlak vyjel v roce 1883, trať se občas měnila.
Železnice na Balkáně byla v poněkud problematickém stavu, ale Turkům se podařilo dokončit v roce 1889 spojení do centra Konstantinopole.
Restaurace s živou hudbou podávala delikatesy, někdy i jídla ze zemí, kterými se projíždělo.
Konstantinopole, vystupovat!
Istanbulské nádraží otevřeli v roce 1890, vyprojektoval ho pruský architekt Jasmund, následně bylo vzorem pro mnoho středoevropských železničních stanic.
Největší slávu zažívalo v letech 1950 až 1960, scházelo se tu mnoho známých osobností ze všech možných oblastí, od kultury, přes byznys po politiku. S rozvojem pozemní a letecké dopravy se postupně ze života vytrácelo a stalo se normálním nádražím. Přelomový byl rok 1995, kdy restauraci převzala společnost Alaattin Seyhan, obnovil se nostalgický vzhled, ale sláva Orient expresu je pryč.
Poprvé vlak s názvem OE vyjel z pařížského Gare de l'Est 5. června 1883.
Souprava s přepychovými salonními vozy, lůžkovými i jídelními, končila v rumunském městě Giurgiu. Tady se přestupovalo na trajekt přes Dunaj, z druhého břehu pasažéři jeli obyčejným vlakem do Varny, odtud se pokračovalo po moři do Istanbulu. Ale již v roce 1888 byla trať vedená přes Budapešť, Bělehrad a Sofii do Konstantinopole, kde stálo provizorní nádraží. V roce 1890 zprovoznili Müşir-Ahmet-Paşa-Station, dnešní Sirkeci.
Trasa měřila přes 3000 kilometrů
OE nebyl jediným vlakem toho jména, šlo o několik luxusních souprav, které spojovaly západní Evropu s Balkánem, další jezdily do Londýna a Ostende. Cesta trvala 69 a půl hodiny, trasa byla dlouhá 3186 kilometrů. Po cestě cestující mohli ochutnat speciality ze zemí, kterými projížděli, také je tu čekala občasná folklorní vystoupení. Místy to zřejmě vyvolalo dost údiv, zejména když se zajelo hloub do balkánského regionu.
Vražda ve vlaku
Luxusní vlak Orient express vešel v celosvětovou známost hlavně po vydání detektivky Agathy Christie (1890 až 1976), kniha vyšla v roce 1934, poté byl román dvakrát zfilmován. Zatímco v novodobém seriálu hraje knírkatého Belgičana David Sucheta, ve filmu ho poprvé ztvárnil v roce 1974 Albert Finney, v další verzi z roku 2017 ho nahradil Kenneth Branagh. I tentokrát bylo obsazení rolí hvězdné.
Podezřelé si zahráli Judi Dench, Olivia Coleman, Penelope Crúz, Michelle Pfeiffer, Daisy Ridley, Josh Gad, Johnny Depp, Leslie Odom jr., Derek Jacobi, William Dafoe či baletní hvězda Sergej Polunin. Christie nebyla jediná, kdo použil vlak jako dějovou kulisu.
Do románu Stambouil train ho zakomponoval spisovatel Graham Green, ve filmu jsme se jím mohli projet v bondovce Srdečné pozdravy z Ruska se Seanem Connerym.
Krom luxusního vlaku jezdil mezi Istanbulem a Bělehradem normální rychlík, za úplně jiné ceny, takže OE byl je pro zbohatlíky a romantiky.
Námět vznikl po sněhové kalamitě na trati
Christie napsala svůj jedinečný román na základě událostí, kdy vlak uvízl v roce 1929 na pět dnů v Turecku v důsledku sněhové kalamity. Podobný námět známe i z filmu Věry Chytilové Kalamita, jenže v motoráčku nikdo nezemřel. Vlak ale byl dějištěm násilí, když v roce 1891 řecký raubíř Athanos přepadl nedaleko Istanbulu soupravu, zajal 4 cestující a pustil je až za výkupné 8 tisíc liber ve zlatě. Vlak předtím vykolejil, takže se mu to docela lehce zdařilo. O pár let později zabili ve vlaku francouzského diplomata.
Jezdil i za Velké války
Během Velké války se jezdilo částečně na trase Berlín- Konstantinopol, trasa vedla přes území Srbska, Němci byli spojenci Osmanské říše.
Po válce jezdila souprava jako vojenský luxusní vlak, pasažéry byli politici a vysocí důstojníci. V roce 1919 se vlak odklonil z poraženého Německa a Rakouska přes Švýcarsko, jezdilo se Simplonským tunelem do Milána, Terstu a přes Záhřeb do Konstantinopole. V té době nesl název Simplon – Orient Express, v roce 1921 opět začal sloužit pro civilní účely, končil ale v Bukurešti.
OE a Simplon jezdily až do roku 1940 do Istanbulu, tak bylo oficiálně přejmenováno turecké hlavní město v roce 1930.
Konec a čekání na začátek
Po válce ale vzhledem k politickým změnám v Evropě postupně sláva vlaku upadala, až se Orient Express stal normálním vlakem, občas vyjely staré vozy ke speciální jízdě. Poslední vlak s označením OE vozil od roku 2007 pasažéry mezi Vídní a Štrasburkem, to skončilo v roce 2009.
Nyní se rozhodlo o znovuobnovení expresu, vše by mělo být podle původního vlaku a s provozem se počítá od roku 2025. OE pozve cestující, aby znovu prožili legendu na palubě 17 originálních vozů Orient Express z let 1920 a 1930, zdobených výjimečným dekorem - sadou vozů dříve známých jako „Nostalgie-Istanbul-Orient-Express“. Přepracováno architektem Maximem d'Angeacem. Originální design, inspirovaný rokem 1920, vytvořený s kódy současného luxusu.
Vlak bude nabízet intimní salónky barového vozu laděného do zeleného odstínu. Jídelní vůz je laděn do motivů kolejnic a zaujme obloukovým stropem. Chodby působí divadelním dojmem a překvapí svými zákoutími. Kajuty jsou obloženy vzácným dřevem a vybaveny pohodlně včetně pohovek i luxusních lůžek. Nabízet budou proměnění na denní nebo noční využití. Zaujmou i liniové motivy v šatnách a koupelnách.
Znovu by se měl rozezvučet velký zvon na nástupišti, oblíbená turistická atrakce, ohlašující příjezd nostalgie na kolejích.
Použity jsou vlastní istanbulské zážitky, wikipedie, www.orient-express.com, www.desinmag.cz, www.orientexpressrestaurant.net
