Článek
V poslední době se objevilo několik Maltu velebících textů, hlavně zaměřených na koupačku a občas na památky. Bylo by potřeba připomenout i minulost ostrova, který neměl na růžích ustláno.
Malta byla důležitá vždy, je tu řada památek na kulturu, o niž se téměř nic neví, z období před naším letopočtem. Poté přišli Féničané, po nich Římané.
Megalitické prehistorické stavby.
Johanité po odchodu z Rhodosu
Od roku 870 tu vládli Arabové, nejdůležitější byl příchod johanitů, pro které se vžil název maltští rytíři, přibyli sem z Rhodosu, odkud je vyhnali Osmané.
Ti také rytíře, kteří měli chránit Evropu před jejich invazí, oblehli na ostrově ve čtyřměsíční blokádě v roce 1565, ale sultán Sulejman s pětinásobnou přesilou byl odražen a poražen.
Velký přístav v La Vallettě
Ostrov, který byl téměř zničený, nechal opevnit a znovu uvést v život velmistr řádu Jean Parisot de La Valette, po něm je nazváno hlavní město.
Hlavní ostrovy Malta a Gozo se staly pestrou národnostní a jazykovou středomořskou enklávou.
Válečné muzeum
Pod britskou vlajkou
Maltu obsadil při svém tažení do Egypta roku 1798 Napoleon. Zprvu z něj byli nadšení, zrušil tvrdé johanitské zákony, obyvatelům, i Turkům a Židům, dal občanská práva. Jenže jeho lidé se tu chovali jako lupiči, nakonec zasáhli na požádání o pomoc Britové, ti přes další řadu událostí, vlivový ostrov chtěli i Italové, drželi Maltu až do druhé světové války.
Za druhé války se ostrov pro Brity stal obzvlášť důležitým, kontrolovali Středozemní moře a napadali německé zásobovací konvoje, které pluly z italských přístavů k Afrikakorpsu polního maršála Rommela.
Válečné muzeum.
Malta bývá označována jako nepotopitelná letadlová loď, bitva o tento ostrov ve Středozemním moři v průběhu 2. světové války tento termín plně potvrzuje. Většina turistů, kteří v posledních letech navštívili tuto lákavou destinaci, ani netuší, jak zuřivé boje se zde odehrávaly; na jejich konci bylo zdejší obyvatelstvo na pokraji vyhladovění.
Válečné muzeum.
Středomořská pevnost
O ostrov se bojovalo, dokud byl Rommel v Africe, Malta byla využívána jako letecká a ponorková základna. Kdo ovládal ostrov, ovládal Středomoří. Přes něj pluly konvoje do Suezského průplavu a Italové měli jedny z nejmodernějších válečných lodí. Bohudík s nimi neuměli moc bojovat. A Malta jim v tom bránila, seč mohla. Němci i Italové ji chtěli zničit, ale odvaha obránců jim veškeré úsilí překazila. Než byl ostrov vyzbrojen po mnoha těžkých přístupových bojích a potopení zásobovacích konvojů, bránila ho zpočátku trojice zastaralých dvojplošníků Gloster Gladiator. Dostaly jméno Víra, Láska a Naděje. Startovaly především proti italským bombardérům a nutily je shodit pumy daleko od cíle. Ale mnohé pronikly obranou a decimovaly ostrov.
Plánovací místnost v Lascarisově baště
V mnoha maltských domácnostech visí modely těchto letadel nebo fotografie. Ostrované jsou hrdi na to, že přetrpěli námořní blokádu srovnatelnou s tou leningradskou. Trojku gladiátorů ještě podporovalo 5 torpédových bombardérů Fairey Swordfish. Vojenské muzeum najdete ve Valettě na vjezdovém cípu Velkého přístavu v pevnosti St. Elmo. Dokumentuje činnost obránců Malty, od námořníků z konvojových lodí, přes letce až po civilní obyvatelstvo, které bylo neustále vystaveno intenzivnímu bombardování a ostřelování. Je tu zachycena většina událostí, které se bojů týkaly jak v obrazové podobě, tak i v části bojové techniky.
Zde plánovali Spojenci operace ve Středomoří.
.
Invaze na Sicílii a obří dělo
V takzvané Lascarisově baště nad přístavem zase plánovali v tajném podzemním velitelství v kasematech Spojenci v čele s generálem Eisenhowerem operaci Husky, invazi na Sicílii. Řídili odtud veškeré operace ve Středomoří.
Sem ale turisté míří minimálně, téměř nikdo, až na pár milovníků historie, většinou se nechají okouzlit krásou Starého Města, které má co nabídnout.
Dělo v pevnosti Rinella.
V přístavu občas kotví nějaká válečná loď, výjimkou nejsou ani letadlové. A že je na ostrově jedno z největších děl na světě, zbraň podobná té z Vynálezu zkázy, to už jich ví jen minimum. To najdete nad vallettským přístavem ve fortu Rinnela.
Předvádění drilu u děla.
Stotunové dělo vyrobené firmou Armstrong bylo sestaveno z několika různě velkých kruhových plášťů. Hlaveň o hmotnosti 100 tun se skládala z 22 různě velkých plášťů. Ráže byla 45 centimetrů, dostřel téměř 13 km. Na vzdálenost zhruba 5 kilometrů dělo prostřelilo 42centimetrový pancíř, přičemž prachová nálož vážila téměř 204 kilogramy. Spolu s nábojem stál tedy každý výstřel tehdy astronomických 100 liber, což byla denní mzda pro 2 400 vojáků!
Památník Zvon svobody
Druhé dělo je umístěno na gibraltarské skále.
Při prohlídce pevnůstky budete svědky výcviku britských koloniálních vojáků v náročné ukázce pod žhnoucím sluncem. Kdo si chce vyzkoušet dril, dostane pušku a může na sebe nechat od seržanta řvát.
Bomba v kostele
Ve městě Mosta stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Má čtvrtou největší kopuli v Evropě, výška je 60 metrů a vnější průměr 54. Při německém náletu 9. dubna 1942 proletěla kopulí puma, která nevybuchla. Věřící to považovali za zázrak, ale byla to sabotáž. Při výrobě ve Škodovce do ní Češi nevložili rozbušku.
Mosta, kostel
Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Fort_Rinella
cs.wiki7.org/wiki/Оборона_Мальты
Mario Farrugia: Fort Rinella and its Armstrong 100-ton Gun (Heritage Books)
