Článek
Historicky a kulturně je v současnosti Milevsko známo především díky svému klášteru.
Bylo tomu tak ve středověku a pak v novověku, kdy se opět o památce začalo hovořit a začala se postupně rekonstruovat. V jednom areálu najdeme dvě významné historické stavby. Jedná se o hřbitovní kostel a klášter s kostelem.
Kostel Navštívení Panny Marie
Giles neboli Jiljí
Svatý Jiljí (latinsky Ægidius, německy Ägidius, Aegyd, anglicky Giles, francouzsky Gilles, italsky Egidio, polsky Idzi; 640? – 710?) mnich a poustevník, jeden z nejoblíbenějších středověkých světců a jeden ze Čtrnácti svatých pomocníků. Je mu zasvěcena i mimořádná stavba hřbitovního kostela v Milevsku, která je připomínána již v roce 1150, tedy před založením kláštera. Věž s tribunou a severní zeď lodi nynější svatyně pocházejí z doby před rokem 1200, ostatní části jsou gotické. Zbudoval je zřejmě v roce 1407 mistr Staněk se synovcem Janem. Původně se počítalo, že stavba bude dvojlodní, ale k tomu nedošlo. Románská kvádrová věž postavená nesymetricky před severozápadním průčelím má dvě patra, třetí patro je bedněné. Svatostánek působí velmi zvláštně, nad rovy funkčního hřbitova se vypíná jako obrovská loď.
Klenba u sv. Jiljí
Klášter byl jedním z nejbohatších v Čechách
Kostel je součástí prohlídkového okruhu, zahrnujícího klášterní kostel Navštívení Panny Marie, který si zachoval z velké části svůj původní románský vzhled. Klášter v Milevsku založil kolem roku 1187 u starší slovanské vsi bohatý velmož Jiří z Milevska. První opat Jarloch byl pokračovatelem Kosmovy kroniky, do výstavby areálu začlenil i jilský kostel. Před dokončením stavby ale většina objektů roku 1191 lehla popelem. Mniši začali s obnovou až v roce 1200. Tehdy byl postaven i kostel Navštívení Panny Marie.
U Panny Marie
Celý areál má pohnutou historii, jako většiny církevních staveb ho neblaze zasáhly husitské války, či spíše řádění kališnických tlup, kdy vše rozbořily a vypálily. Opat ještě před vyznavači kalicha stihl nechat převézt klášterní poklad na Příběnice, ale když hrad husité obsadili, vše zničili. Klášter byl jedním z nejbohatších v Čechách, stál při obchodní stezce z jihu na Prahu.
Do rukou církve se zase vše navrátilo, přibyl k tomu i majetek získaný po Bílé hoře, byla to velká ofenzíva katolicismu, kdy se sem z pražského Strahova nastěhovala část premonstrátů. Ti tu zůstali až do josefínských reforem v roce 1785, budovy jim zůstaly do konce 2. světové války. Ale podle dobových svědectví nebyli dobrými „pastýři“, s místními byli v častých konfliktech, v roce 1738 muselo proti vzbouřeným poddaným zasahovat vojsko.
Latinská škola
Areál prošel mnoha přestavbami, klášterní kostel Navštívení Panny Marie si z velké části uchoval románský vzhled, barokizace proběhla zřejmě pod dohledem K. I. Dietzenhofera. Pseudorománská úprava v letech 1897 až 98 měla vrátit chrámu jeho dřívější podobu.
Přesuňme se ale zpět do jilského kostela. Vnitřní prostor je obrovský, ale v současné době i prázdný. Než postavili a vysvětili klášter, byl Jiljí vlastnickým kostelem, to znamená že sloužil Jiřímu z Milevska, o čemž svědčí i empora ve věži, z tohoto balkonu sledoval šlechtic bohoslužby. Vedlejší chrám patřil řeholníkům. Po přenesení bohoslužeb do mariánského kostela Jiljí zůstal opuštěn a chátral. Nyní slouží jako smuteční síň, pro kterýžto účel ho v konci minulého století upravili. Při té příležitosti proběhl archeologický průzkum. Ten probíhal průběžně i v dalších letech, po roce 2018 byly objeveny v severní zdi prostory, které po pečlivém zkoumání odkryly tajnou chodbu. Měří šest metrů a na jejím konci se objevil po zasunutí teleskopické kamery zbytek raně středověkého relikviáře.
Hřeb ze Svatého kříže?
Archeologové nemohli uvěřit, co vidí. Malé křížky ze zlatého a stříbrného plechu a zlatou destičku s tepaným křížem nesoucí písmena IR (Jesus Rex). Nejúžasnější byl nález části 6 centimetrů dlouhého železného hřebu s 21karátovým zlatým křížkem. S největší pravděpodobností se nález vztahuje k Ježíšovu ukřižování.
Jak byl hřeb nalezen
Vědět to tak císař Karel IV., sběratel relikvií.
Zbytky dřevěného relikviáře byly modřínové dřevo z let asi 1290 až 94, v nich se nacházela dubová schránka z let 338 až 416, jak prokázala radiokarbonová analýza.
Hospodářské budovy
Hřeb je uschován ve strahovském klášteře, do Milevska se má vrátit, až bude vybudována bezpečná schránka, taková, jaká ukrývá například bečovský relikviář nebo paladium ve Staré Boleslavi.
Klášter nabízí dva prohlídkové okruhy, oba jsou velmi zajímavé.
1. Sakrální stavby – bazilika Navštívení Panny Marie, opatská kaple, rajská zahrada a kostel sv. Jiljí
2. Ze života bratří premonstrátů – barokní prelatura (4 pokoje a kaple opata) a latinská škola s knihovnou.
V budově školy najdete pokladnu a kavárnu.
Milevsko je proslulé též každoročním karnevalem maškar, masky mají muzeum na náměstí.
zdroje:
777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky, Kartografie Praha,
cs.wikipedia.org/wiki/Klášter_Milevsko
