Článek
Zná ho patrně málokdo, asi jen místní podle ohniště a odpadky přeplněného koše. Byl to nejsevernější hrad přemyslovského loveckého hvozdu, vznikl patrně v polovině 13. století na místě hradiště z doby bronzové.
Samá záhada
Kdo ho vystavěl se neví, byla to pevnost, již chránily tři okrouhlé věže v čele hradu. Jedna byla velká, donjonová, další dvě flankovací k postřelování přístupu. Na druhé straně stála čtyřboká věž.
Za nimi stála dvě palácová křídla s množstvím komnat, jednalo se o hrad s obvodovou zástavbou s kombinací francouzského kastelu. Vše chráněno širokým a poměrně hlubokým příkopem, který se táhne kolem stavby. Courání po vršku vyžaduje neustále se prodírat křovím, kde nejhorším nepřítelem jsou všudypřítomné šlahouny ostružin.
Stavba musela být dost nákladná, existuje domněnka, že hrad nechal založit Václav I. jako lovecký hrádek, později rozšířený. Když pak nechal postavit Křivoklát, zůstal nevyužit a postupně zanikl. Tak není známé jeho původní jméno. V Hájkově kronice najdeme k roku 1541 zmínku o hradu Čbánu, nazvaného snad podle pahorkatiny, na které ho postavili. (Nedaleko odtud se nacházejí známé kounovské kamenné řady, předmět mnoha dohadů o jejich významu.)
Infopanel
Zbylo jen málo
Musíte mít hodně bujnou fantazii, která v mysli dokáže vykouzlit středověkou stavbu. Není toho moc, o co se představivost může opřít. Mohutný hrad asi zanikl vinou špatného stavitelství. Kolem hradu vyhloubili v opukovém podloží předimenzovaný příkop a stavba jim trochu sjela. Pak zjistili, že další práce nemají cenu a byl konec.
Hradní příkop
Ruiny leží na ostrohu soutěsky Ve vratech u Lhoty pod Džbánem, kudy vozily karavany z Rakovnicka zboží do severních Čech. Poničený hrad zřejmě dorazil velký požár, při výsadbě lesa na hradišti narazili lesáci na silnou vrstvu popela a na dočervena vypálené kameny. Hrad byl postaven z místní opuky, lomy z oblasti jely naplno, zdejší kámen použili i při stavbě nedalekého mohutného hradu Pravda, o němž se vedou také diskuze. Krom kamení byla zřejmě značná část stavby ze dřeva, takže se oheň měl čím přikrmovat.
Výstup na zarostlý kopec je zpočátku dost strmý, zvláště po dešti je šplhání téměř dobyvatelskou epizodou. To když půjdete rovnou od silnice, dá se to však obejít bokem. Ruina je to dosti skromná, zdiva moc nenajdete, spíše z prohlubní se dá vytušit, že tu stál hrad. Situační plánek naleznete na informační tabuli při přístupu na vršek.
Tady stál mocný Džbán
Z chudého zemana lapkou
O zakladateli se vypráví pověst. Jako ve většině případů se jednalo o nešťastnou lásku, kdy chudý zeman Vítek z Mutějovic zahořel milostným citem ke Kateřině z rodu Žerotínského. Ale tatík nechtěl dát dcerku holomkovi s holým zadkem, proto Vítek šel do světa nechat se najmout k vojsku.
Sice si něco vysloužil, i kořist nějaká byla, ale na věno to nestačilo. Tak přepadal kupce a zabíjel. Časem si něco nakradl a přitáhl domů. Tatíkovi nakukal, že má bohatství od kupce, jemuž zachránil život při tažení do Svaté země. Kateřina také byla bohatstvím okouzlena.
Vítek se jí posléze svěřil, že je lapka, ale jí to nevadilo. Žili si normálně, až se šlechtickému lupiči zjevil ve snu anděl s ohnivým mečem. Řekl, že za 12 let bude povolán za hříchy před Nejvyššího, který mu to spočítá. Kateřině hrozba nevadila. Vítek zbudoval pevný hrad, ve kterém se chtěli skrýt před trestem. Vítek dostal ještě šanci, duchovní mu poradil, aby znovu vstoupil do vojska a snažil se vše dobrými činy co nejvíce odčinit, třeba pak dosáhne odpuštění. To ale jeho žena radikálně odmítla.
Strohé informace
Samozřejmě se andělské proroctví vyplnilo. Nepomohly ani hradby, oba zahynuli při dobývání hradu kýmsi. Od těch dob se tu prý v noci zjevují ruku v ruce a nikoho nevnímají. A nechybí ani pověst o pokladu hlídaném černou kočkou.
Skandál s uhlím
Skandál s uhlím
Na úpatí hradního kopce stojí zajímavá informační tabule. Upozorňuje na zaniklý důl Perun, který se nacházel u nynější železniční stanice a také na velký finanční skandál, který otřásl první republikou. Šlo o velký podvod s uhlím za hornické stávky v roce 1923. Tehdy stávkovali všichni horníci, až na Mutějovické. Od nich tajně nakupovali bývalý ministr železnic poslanec NS Jiří Stříbrný s bratrem Františkem uhlí pro státní dráhy. Obrovské množství černého zlata vyvezli do Rakouska, tam se změnilo na „uhlí z Anglie“ a nakupovalo se zpět za trojnásobek ceny.
Vše se provalilo a skandál se vyšetřoval v roce 1931 na parlamentní půdě.
V mnoha podobách podobné provizní kšefty pokračují stále.
David a Soukup: Hrady bez ohrady, Praha 2021
Čas hradů v Čechách 1., Horizont Praha 1994
epochaplus.cz/zustaly-prvorepublikovemu-politikovi-v-uhelne-afere-za-prsty-miliony-korun/
Infopanely
