Všechny melodie zvonkohry v Jindřišské věži by vás stály 11 520 korun

Zvonky z hradčanské lorety jsou při vyzvánění slyšet až na petřínské stráně a budí oprávněně u návštěvníků neskonalý obdiv, u domácích pak pocit patriotismu – heč, tohle u vás nemáte.

Že je v metropoli další, a počtem melodií naprosto ojedinělá zvonkohra, si troufám říci, moc lidí neví.

Ve výšce 54 metrů, ve svém 10., nejvyšším patře Jindřišské věže, se nachází od roku 2003 zvonkohra Petra Rudolfa Manouška.

Za desetikačku mechanismus rozezní pod střechou zavěšené zvony v původním krovu z roku 1897. 
Vyjeli jsme výtahem do posledního patra v, pak následuje několik schodů do prostorné dřevem vonící místnosti, která je malým divadelním jevištěm i hledištěm. Okny vedoucí z arkýřů do tří stan je naservírovaná Praha ve zcela nečekaných pohledech.

Aby byla atmosféra v náladě, spustil jsem zvonkové zařízení. Nad hlavami se nám rozeznělo cinkající nadělení.

Zvonkové uvítání bylo opravdu famózní. Nad hlavami se rozezněla Schillerova Óda na radost (v němčině Ode an die Freude) napsaná v létě 1785, báseň, která oslavuje přátelství mezi lidmi. Kéž by zněla hodně často, povětšinou slýcháváme kolem sebe všeliké ódy na blbost.

Upravenou Schillerovu skladbu v roce 1824 zhudebnil Ludwig van Beethoven. Óda je jednou z 1152 skladeb, které Manouškova zvonkohra vyzvání. Abyste je všechny vyslechli, museli byste do přístroje nasypat 11 520 korun. Netuším, kolik by to zabralo času, ale dvě tři písničky stačí, abyste od zvonkohry sestupovali napůl hluší. Je to opravdu randál, i když melodický.

Výběr písní je náhodný

Zvony byly odlity ve spolupráci s holandskou zvonárnou Royal Eijsbouts. Řídicí elektroniku dodala firma Clock-o-Matic.

Praha má skutečný unikát: v historické cenné památce malou koncertní síň s neobvyklým hudebním nástrojem. Podkroví má krátkou akustiku, tím je ideální i pro užití přesně laděného souboru litých bronzových zvonů.

Zvonkohru projektovali jako komorní nástroj pro poslech v uzavřeném prostoru.

Výběr je náhodný, nevíte, jaká melodie zazní.

Správně umístěná Óda

Óda na radost je k místu velmi příhodná. Vidíte Prahu sice z nadhledu, ale také tak trochu z podhledu, podle toho, na jakou dominantu se díváte, záběr je kruhový. Zrovna pršelo, ale to nevadilo. Od televizní věže na Žižkově, přes Petřín k Hradu a dál kloužou oči po obzoru. Vedle stojící kostel svatého Jindřicha, ochránce Prahy před Švédy, a svaté Kunhuty, k němuž zvonice přináležela, je z ptačí perspektivy také zajímavý.

Oltářní obraz představuje Kunhutu Lucemburskou, jako mučednici hájící chůzí na rozžhavených radlicích svou nevinnost. Bezbolestná chůze vyvrátila nařčení z cizoložství.

Zvon Jindřich o váze 3350 kilogramů, desátý největší v Praze, pochází z roku 1680, v roce 1804 ho přelili. Zvon do věže umístili proto, že se do vedlejší kostelní nevešel.

Jindřišskou věž postavili podle vzoru italských osamocených kampanil v letech 1472 až 1476 z pískovcových kvádrů. Měla dřevěnou střechu pokrytou břidlicí. Kostel a zvonice patřily řádu křížovníků s červenou hvězdou. Hodiny přibyly v roce 1577.

U kostela byl morový hřbitov, město vypadalo samozřejmě zcela jinak. Věž měla ke konci třicetileté války strážní funkci, v roce 1648 ji Švédové dělostřelbou poškodili. Škody utrpěla i za pruského obléhání Prahy v roce 1757. V roce 1801 se městem přehnal silný vichr, který zlomil štíhlou střechu.

Muzeum pražských věží

Při sestupu narazíte v šestém patře na Muzeum pražských věží. Na podlaze je koberec s mapou Prahy a vyznačenými objekty, na obrazovku se promítá 120 vybraných pražských věží, těch je ale ve městě mnohem více. Od gotických po moderní, je to skvěle vytvořená expozice doplněná o textovou část a několik papírových modelů pražských věžních skvostů. Velmi zajímavé jsou nákresy a fotky původní věže.

V dalším patře se nachází výstava černobílých fotografii z činnosti divadla ve věži.

Mockerova úprava

Mezi lety 1876–1879 si věž, jako další pražské objekty, například Prašnou bránu, vzal do parády architektonický purista Josef Mocker, z pod jeho rukou se vyloupla neogotická věž. Mocker například dle svého upravil Karlštejn, jednu dobu se hradu říkalo Mockerštejn.

Rekonstruovaná věž se stala svými 65,7 metru nejvyšší volně stojící zvonicí v Praze. Dlouho byla jen dutou stavbou, vnitřek byl přístupný po žebřících. Poslední úpravy přišly v roce 2001. Do věže byla vestavěna nová patra a zároveň přibyl výtah. Zvonice je v pronájmu firmy Jindřišská věž s.r.o., ta provozuje restauraci, vyhlídku a zvonkohru.

Vlastníkem je pražské arcibiskupství, které se od roku 2022 snaží věž prodat.

V přízemí se nachází whiskeria bar nabízející přes 450 druhů skotské, irské, kanadské, nebo japonské whisky.

zdroje:

cs.wikipedia.org/wiki/Jindřišská_věž

cs.wikipedia.org/wiki/Kunhuta_Lucemburská

jindrisskavez.cz/cs