Článek
Mám rád ruiny hradů, doby, kdy jsem se domníval, že každou spatřím, jsou ty tam.
A některé navštívené už nenavštívím, protože znovu se škrábat na Bezděz nebo zříceniny v Českém středohoří se mi nechce, někdy mám pocit, že jsem součástí středověku.
Pak jsou menší lokality, snadněji dostupné, které mám v záloze.
Třeba Chřenovice. Možná jste o nich nikdy neslyšeli, nejsou dějinně nikterak dramatické, ale pokud se budete pohybovat u Ledče nad Sázavou, věnujte jim chvilku.
U Sázavy v Podhradí
Kousek od vlaku
Pod hrad vede do zastávky Chřenovice-Podhradí trať sázavského Pacifiku, vlaky jezdí každou hodinu, takže je to minivýlet Vystup a jdi!
Možná je uvidíte
Pod zastávkou si plyne Sázava, značka vede přes koleje s odbočkou doleva a mírně do svahu. Ke zřícenině je to asi 10 minut, za chvilku stojíte na place, kde je ohniště, nedaleko válcové asi 20metrové věže, její korunu obkružuje lešení. To jsou celé Chřenovice, ještě se zachovaly zbytky parkánové hradby se vstupní branou a příkopy s náspy.
Strážní hrad na soutoku potoka Jestřebice a Sázavy vyrostl patrně ve druhé polovině 13. století. Nechal ho postavit jeden z Janoviců, jistý Léva, rod se pak nazýval Zručtí z Chřenovic. Vládli tu celé 14. století. Tvrz nebyla nikterak veliká, ale přesto Ctibor z Chřenovic byl jedním z pánů, kteří po upálení Jana Husa podepsali proti tomuto činu protestní pergamen.
Cíl výletu
Moc práce s tvrzí asi neměli
Dalšího pána ze Chřenovic Milotu roku 1421 zvolili na čáslavském sněmu do zemské vlády, to se nelíbilo králi Zikmundovi, jehož vojsko tvrz oblehlo a těžce poškodilo. Patrně se tak stalo v roce 1424.
Hrádek jako pevnost přestal sloužit, blížil se k zániku poté, co ho připojili ke svému ledečskému panství páni z Říčan. V roce 1544 se uvádí jako pustý.
Fragmenty zdiva
Poklad!
Stoletími se táhla pověst, že je tu, jako na mnoha jiných hradech ukryt poklad. Pověst měla reálný základ, asi v roce 1420 někdo zakopal nádobu s groši raženými za Václava IV.
Ale ani za Říčanských se nic nenašlo, přesto místo nedalo spát amatérským archeologům. V roce 1860 se prokutali do nitra věže, která kdysi měla ve 12metrové výšce vchod, do toho se vcházelo po přistavěném ochozu z hradby.
Moc z Chřenovic nezbylo
Přízemí údajně sloužilo jako vězení. Žádný poklad nenašli, jen pár kostí, rezavé podkovy a zbytky zbraní. Uplynulo 24 let, hrabalo se tu znova v zemi se objevila nádoba s václavskými groši. Některé prameny uvádějí truhlu, ta by se asi rozpadla, depoty v nádobách bývají běžnější.
Její osud se mi nepodařilo dohledat. Památka utrpěla i výstavbou tanečního parketu, ale to už je dávno.
Lesní strážce
Ruinu vlastní a s kamarády opravuje pan Miroslav Šuhaj ze Žďáru nad Sázavou.
Románský kostel
Pokud se vydáte po červené značce do obce Chřenovice, zpočátku dost pralesní cesta se změní na solidní polňačku, dorazíte do obce, kde stojí románský kostel sv. Václava s nádherným interiérem.
Kostel ve Chřenovicích
Vstup jsem si bohužel nezajistil, prohlédl jsem si ho jen na netu a stojí za to. Z obce jsou to necelé 3 kilometry k železniční zastávce Chřenovice. Odtud mě podle Sázavy vezla lokálka nejprve do Zruče, další do Čerčan, poslední část rychlík do Prahy.
Je tam nádherně, jen je smutný pohled na holé stráně, kde před pár lety stál vzrostlý les.
Čas hradů v Čechách, díl 2. Horizont Praha, 1996
cs.wikipedia.org/wiki/Chřenovice_(hrad)
Sedláček August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s.
DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002
