Článek
Malému obrázku o rozměrech 19 krát 13,5 centimetrů s vyobrazením Panny Marie s Ježíškem se připisuje ochranná moc nad českými zeměmi a je ceněn jako korunovační klenoty. O jeho existenci ale není širší povědomí. Je umístěn ve Staré Boleslavi v kostele Nanebevzetí Panny Marie, který je nejstarším českým mariánským poutním místem, postaveným na počátku 17. století.
Obraz se špatně fotí, ochranné sklo vrhá „prasátka“.
Dar ke křtu
Obrázek, který měla dostat při křtu kněžna Ludmila od arcibiskupa Metoděje, později prohlášeného za svatého, je součástí mariánského kultu. Ludmila se svým manželem Bořivojem I. přijala křest roku 882 na Moravě, podle další legendy to bylo až později v Čechách, což na situaci mnoho nemění. Přijetí nové víry dopomohlo Přemyslovcům získat politickou moc nad ostatními knížecími českými rody. Původní obrázek se nedochoval, podle znalců jde o repliku s dobou vzniku od 80. let 14. století do roku 1500.
Diamantová korunka byla přidána v roce 2014. Palladium je zhotoveno z „korintské mědi“, slitiny kovů z doby, kdy Římané dobyli bohatý přístav Korint a zapálili ho. Roztavené zlato, stříbro a další kovy stekly do moře, kde ztuhly. Slitiny si pak vážili víc než zlata a vybírali ji z moře.
Kostelní klenotnice
Ochranný talisman
Ludmila prý ochranný obrázek věnovala vnukovi Václavovi, ten ho nosil jako ochranný amulet na hrudi. Při Václavově smrti u boleslavského kostela v září asi roku 935 (o datu se vědci přou) ho sejmul knížeti jeho sluha Podiven/Podivína, a zahrabal jej při útěku do země. Podivena dopadli, oběsili a jeho tělo za tři roky pověšení na stromě nedoznalo fyzikální změny, naopak mu rostly vousy a vlasy, později ho prohlásili za blahoslaveného.
Amulet našel po dlouhé době sedlák. Traduje se, že když ho chtěli umístit na jedno místo, v noci se obraz zase vrátil na místo nálezu. Tak to šlo několikrát, než věřící pochopili, že je jim naznačeno, kde chce mít Královna nebes svatostánek ke svému uctívání. Takto jsou popisovány mariánské události na většině poutních míst.
Církevní památky v klenotnici
Při vzniku mariánského kultu se stala Stará Boleslav poutním místem, nejstarším u nás. Původní reliéf měl být zničen při husitských válkách. Poté znovu obnoven podle zachovaného popisu, není ale jisté, jestli neznámý umělec přetepal reliéf do původní podoby.
Mariánský obraz se stal symbolem katolicismu.
v kostele
Když roku 1609 vydal Rudolf II. Majestát, byl panovníkem prohlášen za Palladium, tedy záštitný předmět českých zemí, k němuž se katolíci modlili za záchranu své víry před německým protestantismem a před poněmčením. Mariánský reliéf byl pojmenován Palladiem podle antické bohyně Athény Pallas, Athény Ochránkyně.
Tehdy putovali věřící ve velkých procesích z Prahy do Staré Boleslavi, později tu byl vystavěn monumentální barokní chrám. Při bojích třicetileté války Palladium Sasové v Boleslavi roku 1632 ukradli, na Staroměstském náměstí obraz probil hřebem jeden z důstojníků. Pak na několik let zmizel do Saska.
Chrám Nanebevzetí Panny Marie
Chtěli zbourat město
Po čtyřech letech byl vykoupen za obrovskou sumu 100 tisíc zlatých. Byl ale umístěn ve Vídni. „Uklizen“ bylo před pohromami ještě několikrát, reliéfu se připisuje zázračná moc. Nakonec se do Boleslavi vrátil.
Po zrušení jezuitského řádu pečovala o Palladium staroboleslavská kapitula. Nový kult začal po obnovení českého státu. Koncem 30. let panovala obava z nacistického Německa, pouti měly manifestační charakter. Aby se ho nezmocnili okupanti, ukryli ho, a nahradila jej kopie. Němci po obrazu usilovně pátrali, uvažovali prý o zbourání Staré Boleslavi.
Národní kulturní památka
Z úkrytu ho vyňali v roce 1945, to se pak konaly velké mše. Po Akci K namířené proti církvi v roce 1950 Palladium uschovali v bankovním depozitáři. Do Boleslavi se vrátilo v roce 1968, od 8. července 2015 je usnesením vlády na seznamu národních kulturních památek.
Svatý Jan Nepomucký
Je v trezorové místnosti
Od prosince 2019 ho lze v doprovodu průvodce vidět v trezorové místnosti spolu s dalšími církevními poklady.
Dveře do místnosti jsou ozdobené erby donátorů, zdobí je 8 šternberských hvězd.
Později reliéf zarámovali. Osudy svatého obrazu včetně legend jsou rozsáhlé, je to na dlouhý text.
Suvenýry v informačním centru
Barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kopie si můžete v několika velikostech zakoupit v informačním centru.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie má nádhernou výzdobu, v bocích je šest kaplí významných šlechtických rodů - Černínů, Berků z Dubé, Lažanských, Slavatů, Valdštejnů a Morzinů-Martiniců. Nádherné jsou barokní plastiky jak na hlavním oltáři, tak i v bočních kaplích. Jsou tu také skvostné a funkční varhany. Kostel se začal stavět v roce 1617, dokončili ho v roce 1623. Během 17. století ho několikrát vyplenila saská a švédská vojska. Velký hlavní oltář vysvěcený roku 1723 zbudovali podle návrhů F. M. Kaňky, je vyzdoben sochami M. B. Brauna a jeho žáků. Za oltářem je vitrážové okno s reliéfem Palladia.
V jednom z výklenků je schrána se srdcem hraběte Černína, který si vyprosil, aby zde bylo uloženo. V kryptě jsou mumie církevních hodnostářů, je tu také pohřben pruský generál von Wartenbeg, který padl za prusko-rakouské války roku 1757.
Zdroj:
Výklad průvodkyně
cs.wikipedia.org/wiki/Palladium_země_české
cs.wikipedia.org/wiki/Podiven
cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie_(Stará_Boleslav)
