Polozapadlý klenot Kunratického Švýcarska se jmenuje Dutý kámen

Většina potenciálních turistů místo, kde se nachází u silnice spojující Liberec s Novým Borem zajímavý a z geologického hlediska výjimečný skalní útvar Dutý kámen, míjí. Je tu možnost zaparkovat a vylézt na nenápadný a z velké části zalesněný pískovcový hřebínek, na jehož konci se nachází vyhlídka, která už je borovicemi tak zarostlá, že z ní moc vidět není. Přesto ale stojí za to se sem podívat, i procházka poslouží k rozhýbání a útěše mysli.

Jsme na jižním úpatí Lužických hor, kde se nachází malé pískovcové město - Kunratické Švýcarsko. Takže krom velkého Českého Švýcarska máme ještě menší Kunratické.

Najdeme ho poblíž Cvikova, název vznikl při rozvoji turistiky v 19. století, kdy byl roku 1885 založen Horský spolek pro nejsevernější Čechy, a protože zde byla německy hovořící oblast, jmenoval se Gebirgs-Verein für das Nödlichste Böhmen. Zahrnuje oblast mezi Cvikovem, Kunraticemi u Cvikova, Mařenicemi a Svorem.

V oblasti vzniklo v době rozvoje turistiky před 1. světovou válkou několik ve skalách tesaných sochařských děl a lesní kaple.

Mnoho jmen

Lokalita dostala název Dutý kámen, podle štíhlého pískovcového útvaru, malé věže, s dutinou ve skále, vypadá to jako ouško jehly. Také se mu říká Sloupská jehla, (skalní poustevnický hrad leží pár kilometrů odtud), nebo Jezdec (připomíná figuru ze šachů), Zvon, Hlava sovy, ale oficiálně se se jmenuje Dutý kámen.

Hřeben byl vyžíván jako pískovcový lom, cesta vede, na některých místech i po skalních schodech, mezi bývalými těžebními jamami.

Skalní vyhlídka se slunečními hodinami

Zhruba za čtvrt hodiny dojdeme k cíli. Za Dutým kamenem je proláklina ve skále, na níž je vytesán velký reliéf německého básníka Theodora Körnera (1791 až 1813.). V roce 1913 ho vytvořili členové zmíněného spolku - řídící učitel Karl Beckert a četnický strážmistr Karl Bundesmann. Ti se podíleli na výzdobě skal v Kunratickém Švýcarsku. (Například Skála smrti u Kunratic u Cvikova nebo reliéf Útěk do Egypta, kamenný oltář u Mařenic…)

Körner byl Sas, pocházející z Drážďan, studoval přírodní vědy a filozofii. Zapletl se do souboje, a proto musel odejít do Vídně, kde psal veršované hrdinské eposy. V roce 1813 odešel jako dobrovolník do armády bojovat proti Napoleonovi. Při první šarvátce ho zranili, z lazaretu se chtěl hned vrátit ke svému oddílu, což mu umožnili, jenže vzápětí padl. K vydání měl připravenu sbírku básní Lyra a meč, jenže se ho již nedočkal.

Projdeme puklinou a po úzkém schodišti s 38 stupni vystoupáme na skalní plošinu Široký kámen. Zde je upravená skála do osmihranného stolu s lavicí se zbytkem astronomických hodin. Připevněna je tu i kovová tabule s vyrytým reliéfem okolí, uvidíte Zelený vrch, část Cvikova, Klíč, Svor, Ortel…

Pískovec v odlučnosti jako čedič

Pozoruhodnou skálou, na kterou se jezdí dívat geologové, je asi tři metry vysoký útvar Varhany nebo také Vějíř.

Čtyř až šestiboké pískovcové sloupky, široké 2 až 6 centimetrů, jsou naprostou raritou. Podobné, ale daleko mohutnější výlevy známe u čediče, nejznámější je Panská skála nebo Zlatý chlum u České Kamenice.

Barabové

Cestou zpět zahlédneme nevelkou jeskyni, Šustrovu díru, tady prý přespával v roce 1906 jeden z barabů (dělníků na železnici, dnes již zrušené) při stavbě místní dráhy.

Barabové, také se jim říkalo ajzenboňáčtí tovaryši, bylo lidové označení pro dělníky, kteří ve velkých počtech pomáhali stavět v 19. století železniční tratě. V Čechách to byli zejména barabové z Itálie.

www.kudyznudy.cz/aktivity/kunraticke svycarsko skalni mesto u cvikova

Špalíček výletů Příroda, Soukup a David, 2021