Článek
Před 600 lety zmasakrovali ve Slaném husité husity
Pátého dubna 1425, za probíhajících krvavých domácích husitských válek, se před hradbami města Slaného objevila velká masa vojska. To proti městu, které bylo zpočátku husitských bouří určeno jako jedno z míst, odkud Kristus sestoupivši z nebes odvede do věčného ráje nejhorlivější stoupence svého učení, vytáhli radikální vyznavači kalicha.
Do města přicházeli poblouzněni chilialistickými kazateli obyvatelé ze širokého okolí, jenže Spasitel v roce 1420 nepřišel. Nepřišel ani v dalších letech, nepřišel nikdy.
Kristus Král nás opustil
Přecpané město nakonec „explodovalo“, radikálové si vylili zlost na klášteře v Postoloprtech, kde došlo k masakru. Do toho se roznesla zpráva, že přijde útok Zikmundových vojsk.
Křižákům se podařilo město lstí dobýt, 23. května 1420 přitáhl v čele králových vojsk Vilém Zajíc z Házemburka se zprávou, že Praha padla. O čtyři dny později přitáhl s pražským arcibiskupem i Zikmund. Město se opět stalo sídlem neřesti, přišly nevěstky, začalo se ve velkém pít, hrát hazardní hry. Kalich byl potlačen, vše se vracelo do předhusitské doby.
Slánský chrám svatého Gotharda
Čtyři roky mělo město celkem pokoj, ale v zemi si stále vyřizovala účty různá bratrstva, v podstatě se permanentně válčilo, záminka se vždy našla, a dala se i ideologicky zdůvodnit. Po Žižkově smrti se rvali ještě více. Táboři s uskupením, které si říkalo sirotci, vytáhli proti pražskému Novému Městu, ale utrpěli porážku. Když už byli v poli, vyrazili ztrestat Chomutov. Zmasakrovali vše živé a nenasyceni dost krví táhli na Slaný.
Výstava v muzeu
Neměli slitování
V čele útočících tlup stáli Jan Hvězda z Vícemilic, Jan Roháč z Dubé, Bohuslav ze Švamberka a spojené husitské oddíly z Loun a Žatce. Tedy z měst, která byla původně zahrnuta mezi vyvolená, nyní už plně radikalizovaná. Zvláště historiky oblíbený Roháč, který se po Žižkově smrti postavil do čela nesmiřitelných, neměl s nepřáteli žádné slitování.
Z výstavy
Dvanáct dnů odolávala posádka pod vedením Hynka z Kolštejna útokům, poté město padlo, bylo vyrabováno, spáleno. Na náměstí byli upáleni rychtář a konšelé. V místech popravy je v dláždění kříž. Radikálové připojili Slaný a další obce v regionu na deset let mezi své základny. Když se po masakru poměry ve městě stabilizovaly, slánská hotovost podporovala tábority. Zprvu bylo velení svěřeno zkušenému diplomatu a bojovníkovi Jakoubkovi z Vřesové, bojovníci ze Slaného pobíjeli křižáky ve vítězné řeži u Ústí nad Labem.
Z výstavy
V letech 1428 až 1434 vykonával úřad slánského hejtmana Zikmund z Vranova. S ním vyrazili slánští husité rabovat Moravu a jižní Slovensko.
Padl zřejmě se svými lidmi u Lipan 30. května 1434.
Smlouva se Zikmundem
Po bitvě nastal status quo, o dva roky později slíbili měšťané věrnost Zikmundovi a ten jim obnovil privilegia.
ska
Roku 1440 znovu uzavřela města Louny, Žatec a Slaný smlouvu o respektování basilejských kompaktát, v otázkách světských i církevních se mělo postupovat jednotně.
Slánští se připojili k návrhu na jmenování Jiřího z Poděbrad zemským správcem v roce 1452. Za jeho vlády město vzkvétalo.
Výborná výstava
Tématu Slaný a husitství až po vládu Jiřího z Poděbrad se věnuje dočasná výstava Od husitů po Jagellonce ve slánském vlastivědném muzeu.
Najdete tu informace o životě obyvatel v poděbradské době, řemeslech, hygieně…
Jsou tu představeny repliky dobových kostýmů, zbraní, nástrojů, užitkových předmětů a činnosti Slánské roty, skupiny zaměřené na historii.
Z výstavy v muzeu
Slánská rota byla městská hotovost, měla ji řada měst, v podstatě domobrana, kterou využívali i při vojenských výpravách. To by bylo na samostatný článek. Na výstavě v muzeu je replika děla zvaného Slánská rychlovka.
O městě
První historická zmínka o Slaném je v dokumentech papeže Řehoře IX. z roku 1239. Roku 1262 zmiňuje Přemysl Otakar II., že město je povinno odvádět svatojiřskému klášteru na Hradě devátý díl z výtěžku trhů.
Místo upálení rychtáře
Král Václav II. udělil městu privilegium stavět hradby a určil město jako královské. Přes 2000 lidí zahynulo při požáru roku 1371, město bylo téměř zničeno. Po husitských událostech přišla pohroma v podobě 30leté války. Ničily a pludrovaly všechny armády.
Slaný se stalo roku 1850 okresním městem, začal rozmach průmyslu a společenského života, který je tu intenzivní dodnes.
Dokumenty muzea
František Šmahel: Husitská revoluce, ISBN: 978-80-246-5175-0
