Článek
Brandýské panství a zvláště pak zámek si velmi oblíbili Habsburkové. Hopsa hejsa do Brandejsa prováděl velmi rád císař Rudolf II, jezdil sem jak na lovy, tak na zálety. Utíkal sem i před hraběnkou Stradovou, to je ta urputná šlechtična z filmu Císařův pekař. V Brandýse jednou pobýval celý půlrok. Císař měl rád umění a ženy. Aby se mohl i tady nepozorovaně vytratit za dobrodružstvím (hovoří se o sličné mlynářce), dal vyhloubit tajnou chodbu vedoucí do zahrady. Dostala jméno po panovníkovi, Rudolfinka.
Habsburský znak na schodišti v zámku.
Oblíbené místo šlechty
Na zámek jezdili i Ferdinand III. a Karel VI. Mladičká Marie Terezie se tu seznámila s budoucím chotěm Františkem Štěpánem Lotrinským. Zámek se stal místem mnoha zábav, slavností i jedné tragédie. Panovník tu nešťastnou náhodou zastřelil přítele. Brandýská honitba byla vyhlášená, panstvo jezdilo hlavně lovit vysokou. Při lovu na jeleny zastřelil v roce 1732 císař Karel VI. (1685-1740) svého velmi dobrého přítele knížete Adama Františka Schwarzenberga (1680-1732).
nádvoří se sgrafity
Kníže patřil mezi nejvýznamnější šlechtice – vlastnil Hlubokou, Orlík, Český Krumlov, Netolice, Vimperk… Vytvořil impérium podobné dávnému rožmberskému. Barokní kavalír zastával i řadu dvorských funkcí. Schwarzenberg doprovázel císaře Karla VI. s císařovnou Alžbětou Kristinou na cestě z lázní. Pozval je k sobě do Českého Krumlova.
Cestou se panstvo stavilo v Brandýse na oblíbené kratochvíli. Kolem Brandýsa byla vyhlášená obora, oba protagonisté byli vášnivými lovci.
Císař Karel Vi. se svatováclavskou korunou
Střelil na jelena, trefil knížete
Do obory jeli šlechtici spolu. Nadháněči před střelce vyhnali pět jelenů. Jeden vyběhl přímo k císaři. Ten namířil, vypálil, netrefil. Mezitím se dostal před císařovu pušku další kus. Karel zase minul.
Vzápětí se ozval křik plný bolesti. Kule trefila knížete Schwarzenberga, který stál 60 metrů od císaře. Střela zasáhla ledvinu, potrhala vnitřnosti a uvízla v těle. Rána se ukázala jako smrtelná, okamžitě zavolali kněze. Císař chtěl knížete vidět, ten to odmítl. Panovník odjel do Prahy.
Schwarzenberg císaři vinu nedával, tvrdil, že je to vůle boží. Poprosil panovníka, aby se postaral o manželku, syna a poddané. Zároveň se modlil za dlouhý život a vládu Karla VI. Po smrti byl kníže nabalzamován. Podle zvyku vyjmuli srdce a vnitřnosti. Tělo pohřbili 25. června 1732 do Kapucínské hrobky ve Vídni. Srdce uložili u sv. Víta v Českém Krumlově, vnitřnosti v třeboňské hrobce. (Karel zemřel na otravu houbami.)
Císař vzápětí udělil sirotkovi, 10letému Adamovi Josefovi, nejvyšší říšský řád – Zlaté rouno. Asi to byl nejmladší držitel tohoto vysokého vyznamenání.
Panovník zemřel na otravu houbami, zřejmě muchomůrkou, potupná smrt pro císaře. Je pochován ve Vídni v Kapucínské hrobce.
Manifest posledního císaře Karla I. v brandýském zámku.
Oblíbený u Habsburků
Habsburkové získali brandýské panství jako konfiskát po Krajířích z Krajku. Původní hrad nechali postavit začátkem 14. století páni z Michalovic. Habsburkové ho nechali přestavět na renesanční zámek, začalo se v polovině 16. století, skončilo v roce 1608 za Rudolfa II. Objekt v letech 1722 až 1729 a 1740 přestavěli pod vedením K. I. Dietzenhofera. V 80. letech 19. století dostal v duchu romantismu goticko-renesanční podobu. Od roku 1995 je městským majetkem. Obnovuje se zahrada.
Ze zámecké expozice.
Na nádvoří zdobí na fasádách nádherná figurální a ornamentální sgrafita. Představují scény z bible a lovecké výjevy. V Brandýse měl za napoleonských válek hlavní stan František I.
Před Bitvou národů u Lipska tu jednal s ruským carem Alexandrem I. a pruským císařem Vilémem III. Od roku 1680 zámek vlastnili toskánští Habsburkové, syn posledního toskánského vévody Leopolda II. cestovatel a přírodovědec Ludvík Salvator tu shromáždil rozsáhlé sbírky. Pobýval tu i poslední český král Karel I., nejprve jako důstojník, posléze tu žili s císařovnou Zitou. Prý to byly nejhezčí chvíle jeho života.
Prohlídková trasa vás zavede do císařských pokojů Karla I. a císařovny Zity, uvidíte expozici uniforem, zbroje, knihovnu, obrazárnu.
Lovecké trofeje v zámecké chodbě.
O Brandýse se uvažovalo jako o prezidentském sídle, vybrali ale reprezentativnější Lány.
Zdroje:
Špalíček výletů, Hrady a zámky, Soukup a David, 2018
Staročeský pitaval, Soukup a David, 2014
Prohlídka zámku
