Článek
Léno Jana Zhořeleckého, syna císaře Karla IV.
Zhořelec je významný i pro české dějiny. Titul vévody zhořeleckého patřil Janu Zhořeleckému, druhému synovi Karla a IV. a jeho ženy Alžběty Pomořanské. Císař a král synovi odkázal Zhořelec a okolí coby samostatné vévodství. Ty bylo velmi solidní léno, k tomu ještě přibyl titul braniborský markrabě, a aby toho nebylo málo, přidal i tatínek král velký díl Dolní Lužice. Karel měl děti hlavně pro politiku rozšiřování území, značnou moc získal i svými sňatky.
Po Janovi, který záhadně v 25 letech zemřel, není v Zhořelci téměř žádná památka. Ve městě stál blízko brány Frauentor za Karla IV Keysers Hof - Královský dvůr, Jan se tu vyskytl dvanáctkrát. Kdy palác zanikl, se neví.
Zhořelecké nádraží
Mladík byl velmi politicky zdatný, možná nejlepší z Karlových synů, hodně pomohl svému staršímu bratrovi Václavovi IV. Ten si ho nejdříve oblíbil, poté ho zavrhl bojíce se, že Jan usiluje o trůn. Což by nebylo v té době nic neobvyklého.
Zhořelecké nádraží připomíná svou věžičkou církevní objekt. Secesní budova je v dobrém historickém stavu, bez viditelných současných zásahů, nejsou tu ani žádná vandalská poškození, což se nedá říci o několika budovách před ním. Od nádraží vede široká Berlínská ulice lemovaná převážně honosnými novodobými domy do historické části města. Prostředkem ulice vedou koleje tramvaje.
Dominantou je kostel svatých Petra a Pavla
Ve Zhořelci stojí řada sakrálních i profánních staveb, mezi nejvýznačnější patří velkolepý gotický kostel svatých Petra a Pavla na skalnatém ostrohu nad řekou. Kostel je dominantou města, také nejvíce foceným místem, zejména přes řeku z polské části.
Kostel svatých Petra a Pavla z polské strany
Zdáli upoutá svými bílými věžemi, které vypadají jako z alabastru. Štíhlé osmiboké novogotické věže pocházejí z let 1891 až 1893, mají betonové špice. Vypadají jako z cukru, že jsou tak mladé, to jsem netušil.
Vysvěcení pětilodního chrámu majícího základy v románské bazilice proběhlo v roce 1497. Kostel je dlouhý 62 metry, šířka 38 metrů, střední loď je vysoká 27 metrů. Skvostné jsou varhany, zvané sluneční, pocházejí z let 1701 až 1703, vybavení je převážně barokní.
Sluneční varhany
Krypta svatého Jiří se prezentuje jako nejkrásnější pozdně gotický prostor v Horní Lužici. Ale než se ke chrámu dostaneme, uvidíme řadu dalších památek, za povšimnutí stojí portály domů, od gotiky po baroko. Most pro pěší přes Nysu otevřeli v roce 2004, původní vyhodili do povětří v roce 1945.
Profanní neboli světské domy
Výstavné historické domy najdeme například na Horním a Dolním náměstí. Pozornost určitě upoutá nejstarší renesanční měšťanský dům z roku 1526 zvaný Krásný dvůr, sídlí tu Slezské muzeum. Ještě v minulém století tu byl pivovar, mohutná rekonstrukce vedla k otevření muzea, uvidíte tu nádherně malované stropy.
Některé domy mají nádherná průčelí
Fotit a fotit
Pocházel jsem tím krásným městem, fotil průčelí i vnitřky kostelů. Nemít digitál, bylo by to těžké vybírat záběry na svitkový film, sláva pokroku. Zastavil jsem se před věžemi, kterých je také ve městě několik, třeba radniční, ta je výhledová, s nádhernými hodinami a bohatou kamenickou výzdobou.
Radnice s vyhlídkovou věží
Radnici několikrát přestavovali a upravovali, nejstarší část je ze 14. a 15. století. Radniční hodiny ukazují v horním ciferníku dny v měsíci, fáze Měsíce a hodiny, dolní ciferník ukazuje čas. Ze schodiště se vyhlašovaly důležité zprávy, kazatelnu přistavěli v letech 1537/1538. V roce 1591 přibyla socha spravedlnosti, nemá přes oči pásku, což je vnímáno jako symbol spravedlnosti městské soudní pravomoci. Reliéf českého a uherského krále Matyáše připomíná příslušnost Horní Lužice k českému království.
Středověká lékárna
Poklidná atmosféra
Naproti radnici nabízel antikvář knížky, opodál hrál hospodské písně na harmoniku postarší muž, v další ulici rozložil svůj nástroj s klikou flašinetář. Hostince, kavárny, cukrárny zvaly k návštěvě, na první pohled pohoda, žádný stres.
Kousek od radnice stojí dům číslo 22. V okolí úřadu bydleli nejbohatší obchodníci, dvaadvacítka má skvostný pozdně gotický portál. Domu se říká Šeptající. Když na jedné straně něco do kamene zašeptáte, na druhé straně je to slyšet. O kus dál stojí Radniční lékárna, další z hojně fotografovaných objektů. Na fasádě upoutají dvoje sluneční hodiny, pravé ukazují planetární hodiny, levé čas.
Ve Zhořelci je řada středověkých kašen
Z Dolního náměstí vede k Nyse Neißstraße, kdysi tu procházela obchodní stezka Via Regia. Stojí tu řada výstavných domů, mezi nimi vyniká architektonický skvost Biblický dům, jeho fasádu zdobí výjevy z Starého a Nového zákona. Podobně jako ve staré Praze tu najdete množství nádherně opravených domovních portálů, ty by vydaly na samostatný článek.
Proslulá městská pasáž
Půvabná secese
Tak by se dalo pokračovat do nekonečna, nejsou tu jen středověké památky, ale třeba velkolepá obchodní pasáž z doby secese, přepychový obchodní dům z let 1912/13 s prosvětleným vnitřním prostorem, zde točili hollywoodský trhák Grandhotel Budapešť. K tomu řada soch, kašny, parky, starý hřbitov, vybere si tady každý.
Potkáte zde i pouliční muzikanty
Městské věže
Nejhezčí věží je Raichenbašská, uvidíte ji na Horním náměstí. Další je mohutná válcovitá, zvaná Tlustá. Má silné stěny, ve spodní části silné přes pět metrů, odtud její název. Nepřehlédnutelná je Nikolaiturm, Mikulášská věž.
Okrouhlá bašta Kaisertrutz slouží jako muzeum, postavili ji jako součást opevnění.
Proslulá Tlustá věž
Hodně historických domů má bohatě zdobenou fasádu, vše čisté, nikde žádné malůvky, ani odpadky jsem na ulici neviděl. Trochu to připomíná filmové kulisy.
S filmem je Zhořelec řadu let spojen, je to velký fenomén, filmaři město rádi využívají a město z toho má samozřejmě zisk.
Okrouhlá bašta Kaisertrutz slouží jako muzeum
Filmaři nazývají po léta Zhořelec Görliwoodem
První film tu vznikl v 50. letech, jmenoval se Vůl z Kulmu. V roce 2017 zvolili filmoví fanoušci Zhořelec nejlepší filmovou lokací desetiletí. Mnohdy se točilo i několikrát do roka. Zhořelec už vystupoval jako New York, Mnichov, Paříž, Berlín, Heidelberg, Frankfurt nad Mohanem.
Krása zhořeleckých fasád.
Většina z titulů měla mezinárodní úspěch, připomeňme Grandhotel Budapešť, Předčítač, Věž, Goethe!, Každý umírá za sebe, Hanební parchanti, Cesta kolem světa za 80 dní, Zlodějka knih, Mladý Karel Marx, Čarodějův učeň, Kapitán, kriminální seriál Wolfsland…
Samozřejmě je to velký přínos pro městskou kasu, kompars se rekrutuje převážně z obyvatel Zhořelce.
Antikvář na náměstí před radnicí.
Na webu se nabízí i komentovaná prohlídka města pro dospělé i pro děti v češtině. Organizuje Europastadt Görlitz/Zgorzelec GmbH, trvání dospělí 90, procházka určená dětem 60 minut.
Důležité a bohaté Šestiměstí
Zhořelec byl součástí Lužického Šestiměstí, spolku založeného za Karlovy vlády, možná přímo jím jako protiváha místní šlechty. Krom Zhořelce v něm byl Budyšín, Žitava, Kamenec, Lobava v nynějším Německu a Lubáň, nyní v Polsku. Různě velká a bohatá města fungovala na rovném spojenectví. Velkou roli sehrál při husitských válkách, část vartenberské šlechty plenila jejich majetky. Spojené vojsko s podporou Pražanů v roce 1444 část hradů nájezdníků vypálilo.
Slezská knížata zbořila i hrady v Žacléři, Střmen, Adršpach, Skály a Vízmburk. Po šmalkaldské válce vliv spolku upadal, Ferdinand I. jim zrušil řadu výsad, protože ho nepodpořili ve válce. Definitivní rozpad uskupení přinesl rok 1815, Vídeňský kongres rozdělil města mezi Sasko a Prusko.
Výborná restaurace u Poláků
Na polské straně jsem byl jen v restauraci Piwnica Staromiejská v bývalém Tříkolovém mlýn /Dreiradenmühle/, má terasu nad Nisou a je odtud nádherný výhled na zadní trakt kostela svatých Petra a Pavla. Řeka tu mile hučí, ceny trochu vyšší, dá se platit eurem i zlotými. Nedaleko je velký food park, ale tady to mělo hezkou atmosféru.
Určitě dobré jsou i hospody na druhé straně, ale třeba někdy příště.
www.visit-goerlitz.com
