Článek
Rokycanský pomník, o jehož účelu neví ani mnoho místních, je věnován památce Madlonova pluku. Říká se mu také Černá mohyla, postavili ho u příležitosti decimace, to znamená potrestání každého desátého příslušníka trestem smrti, v tomto případě oběšením na stromě. Pluk se účastnil, tedy měl, druhé bitvy u Breitenfeldu v Sasku 22. října 1642.
Pražská defenestrace 1618 uvedla válečné události do pohybu.
V ní se střetla císařská vojska se švédskými. Nebyla to jediná jednotka, která opustila bojiště. Pluk ale svým útěkem strhl i další jízdní oddíly, – a tím způsobil zvrat v bitvě, ve které byli právě kvůli tomu císařští poraženi. Jednalo se o poslední střet velkých vojenských uskupení, na každé straně stálo přes 20 tisíc ozbrojenců, menší potyčky pokračovaly až do podepsání Vestfálského míru.
Rokycanská Černá mohyla
Katolíci versus protestanti
Bitva probíhající nedaleko Lipska byla posledním velkým konfliktem třicetileté války, probíhající v Evropě v letech 1618 až 1648. Bylo to vyvrcholení sporů mezi dvěma náboženskými skupinami – římskokatolickou církví a protestanty. Obě strany vyznávaly téhož boha, každá ale jinak.
Hlavní ale byl boj o politickou nadvládu. Válku odstartovala vzpoura stavů v zemích Koruny české, záminkou byla pražská defenestrace. Další etapou byl střet mezi Španělskem a nizozemskými provinciemi. Do toho se připojila Francie, ta stála na straně protihabsburské koalice, protože se obávala přílišné habsburské moci. Do celoevropské rvačky se významně zapojilo Švédsko, poté již válčil každý s každým.
U Breitenfeldu se válčilo již v roce 1631, i tehdy to byla krutá porážka katolických vojsk, ve druhém střetu proti sobě stála švédská a císařská vojska. Císařské vedl arcivévoda Leopold Vilém Rakouský, mladší bratr císaře Ferdinanda III. Zástupcem ve velení byl polní maršál Svaté říše římské Ottavio Piccolomini.
Krutosti Třicetileté války
Bitva o Lipsko
K bitvě došlo v ranních hodinách. Švédové obléhali pod velením generála Lennarta Torstensona od 17. října 1642 Lipsko. Dvaadvacátého října Švédové předstírali ústup. Na to „skočil“ arcivévoda Vilém, situaci si mylně vyložil jako ústup, ač mu Piccolomini radil, aby se na otevřeném bojišti nepouštěl do střetu. Vilém se již viděl jako vítěz a vyrazil do boje. Švédové se ale zarazili u Brietenfeldu a zformovaní čekali na nepřítele. Císařské vojsko mělo převahu, jízda na křídlech zle drtila nepřítele, ale poté se nepochopitelně začaly šiky hroutit a vše završil úprk některých jednotek, hlavní byl jízdní oddíl plukovníka Hanse Georga von Madlo čítající na 2000 mužů. Císařští po třech hodinách krutě prohráli, ale vyčerpaní Švédové je nepronásledovali. Stačilo jim obsazení Lipska.
Vojáci drancují a zabíjejí kvůli kořisti civilní obyvatelstvo
Plánovalo se popravení celého pluku
Madlovu jednotku na rozkaz arcivévody zbavili cti a uvažovalo se o její celkové likvidaci. Ale pobít dvě tisícovky mužů bylo přece jen příliš, takže se přistoupilo k decimaci. Pluk byl prozatímně ubytován v Rokycanech. Vojáci byli vybráni podle losu, konkrétně metání kostek. Obyčejní vojáci to samozřejmě odskákali nevinně, první zřejmě začali zdrhat důstojníci.
Datum popravy se liší, mohlo se jednat o 28. listopadu, nebo 14. prosince.
Popravoval kat Mydlář mladší
Devadesát vojáků pověsili u cesty z Rokycan. Popravčím byl Jan Mydlář mladší, kterého povolali z Prahy. Hromadný hrob se nachází v místech Černé mohyly.
Našly se kosterní ostatky a pouta. Exekuce trvala dva dny, pluk byl v té době dislokován v Rokycanech, v prvním dni byly po nástupu vojska zničeny na náměstí plukovní prapory, pluk byl rozpuštěn a vymazán z vojenských análů.
Důstojníky později sťali.
Rokycany nesly veškeré náklady na ubytování a stravu vojáků, kteří tu byli umístěni v polním ležení, město utrpělo po dobytí Švédy velké škody, vojsko rabovalo a zčásti město i vypálilo.
Jednání o míru v Münsteru.
Údaje o počtu popravených se liší, některé prameny uvádějí, že bylo pověšeno třicet pět vojáků nízkých hodností, šest poddůstojníků a jeden strážmistr. Třicetiletá válka trvající 29 let, 11 měsíců, 3 týdny a jeden den proběhla od 23. května 1618 do 15.května 1648.
Mírová jednání byla zahájena v roce 1644, přes léto se válčilo, v zimě rokovalo, ve vestfálských městech Osnabrück a Münster.
Zdroje: Třicetiletá válka – Wikipedie (wikipedia.org), cs.wikipedia.org/wiki/Druhá_bitva_u_Breitenfeldu
Jan Kilian: Třicetiletá válka/Stručná historie
