Rumburk se pyšní nejsevernější loretou na světě, město nazývali Malá Paříž

Rumburská loreta s Černou madonou v areálu bývalého kapucínského kláštera je jednou z nejkrásnějších loretánských kaplí na našem území. Je zároveň nejsevernější loretou na světě.

Předlohou byla svatá chýše z Nazaretu

Loreta – Svatá chýše/Santa Casa – je kopií údajného legendárního obydlí Panny Marie v Nazaretu. Původní chýše měla rozměry asi 9 × 4 metry, stěny z pískovcového zdiva a cihel. Evropské stavitelství jí přisoudilo ještě čtvrtou stěnu, v místech, kde byla „přilepena“ k pískovci. Nad tím vznikly monumentální barokní stavby. Většina je pompézních, s bohatou sochařskou nebo kamenickou výzdobou, nejinak tomu je i v Rumburku. Areál lorety obklopují ambity.

V domě mělo dojít ke zvěstování Panně Marii o Ježíšově narození, vychovali v něm Ježíše a umíral tu Josef. Před nájezdy nevěřících obydlí přenesli andělé nejdříve do Rijeky, poté do italského Loreta, podle něhož dostal dům jméno. Protože se mu připisovala zázračná moc, začaly vznikat kopie v Evropě i Americe.

V Rumburku si usmyslel loretu postavit majitel panství Antonín Florián z Liechtensteinu, který působil u Svaté stolice v Římě. Nechal zhotovit podrobné plány a ještě předtím, v roce 1694, vyrobit kopii sošky Černé madony, kterou posvětil papež Inocenc XII.

Historie svatých chýší

Původně se Svaté chýše na naše území dostaly spolu se šlechtici, kteří v renesanční době cestovali do Itálie.

Vznikaly jako poděkování za uzdravení dotyčného nebo rodinného příslušníka, za konec války, konec morové epidemie…, nebo za vykonání poutě do Loreta.

První českou loretu nechal v roce 1584 postavit v Horšovském Týně Kryštof mladší z Lobkovic. Další vystavěli v Mikulově Dittrichštejnové, později ji nechali přestavět na rodinnou hrobku.

Z Itálie byly také přiváženy obrazy a sochy Panny Marie, čímž se upevňoval kult bohorodičky. Na její glorifikaci se nejvyšší měrou podíleli jezuité, profesoři Karlovy univerzity museli přísahat, že budou hájit Neposkvrněné početí, studiosové zase na konci studia přednášeli na toto téma obhajobu.

Před Bílou horou, až do roku 1627, kdy bylo vyhlášeno Ferdinandem II. Obnovené zřízení zemské, byla země převážně protestantská, pak přišla tvrdá rekatolizace.

Mariánský kult

Mariánská poutní místa se rozšířila po celé zemi, jezuité zcela ovládli království. Pannu Marii a anděly uctívaly také kapucíni, minorité i františkáni.

Při poutích, které měly pevný řád, putovala k loretám, ale i kostelům zasvěceným PM, tisícihlavá procesí. V čele šel duchovní, za ním nesl poutník prapor Panny Marie. Cestou se dav zastavoval u kapliček nebo božích mu a vyzdvihoval Matku Boží a jejího syna.

Lorety se zakládaly ještě v 18. století, některé naopak zanikaly. Vláda Josefa II. církvi moc nepřála, řada a budov byla vyžita pro světské účely.

Rumburská loreta v areálu bývalého kapucínského kláštera s Černou madonou je jednou z nejkrásnějších loretánských kaplí na našem území.

Z městské historie

Město dostalo název po příjmení žitavských a zhořeleckých měšťanů Romberch, následně Ronenberch, Ronnenberch, Ronenberg, zkráceně Ronnberg či Rumberg. V roce 1341 se poprvé objevuje 1341 s Rumburg, následují názvy Romberg, Ronberg.

To pochází z heraldického znaku osekaných větví pánů z Ronova – rone – ostrve – plus druhé části pro hor, německy berg, nebo hrad – burg.

Počátkem minulého století bylo pro svou výstavnost, množství restaurací a zábavních podniků nazýváno Malá Paříž. Po roce 1945 „pařížování“ přestalo.

Město vzniklo z tržní osady u obchodní stezky z Míšně přes Žitavu do Čech. Za husitských válek, kdy panství vlastnili páni z Dubé, ho obsadili v roce 1429 kališníci. Odtud drancovali katolickou Lužici. Po Bercích přišli Šlejnicové, po nich Kinští ze Vchynic. Zle tu bylo za 30leté války, když v Evropě řádili Švédové.

Roku 1656 získal panství hrabě a dvorní maršálek František Eusebius z Pöttingu, sňatkem s Marií Margaretou Löblovou.

Stavba svatostánku

Po nich přišli velmi bohatí Lichtenštejnové. Kapli nechal postavit Antonín Florián z Lichtenštejna. Italský originál postavili z mramoru, rumburský svatostánek je pískovcový. Stěny jsou zvenčí bohatě zdobeny basreliéfy.

Loretu s obrovskou pompou vysvětili 15. září 1707, stavba začala o tři roky dříve. K poutnímu baroknímu skvostu putovali věřící z celé Evropy. Zdejší zpodobení Černé madony s děťátkem je spojeno s množstvím zázraků, záznamy o nich jsou v loretánské pamětní knize. Socha madony byla zhotovena v Římě, posvětil ji papež Inocenc XII. Po požehnání ji na osm dnů vystavili v italském Loretu. Tam ji mohli o pomoc poprosit poutníci, poté ji osobně dopravil Lichtenštejn do Rumburka. Nejdřív ji vystavili v kostele, do svaté chýše ji slavnostně přenesli 15. září 1707.

Po dostavbě lorety se o svatostánek začali starat kapucíni z přilehlého kláštera. Svatá chýše je obklopena ambity, ve kterých byli ubytováni poutníci.

Zdobeny jsou motivy ze života Panny Marie.

K areálu přináleží klášterní kostel svatého Vavřince a bývalý konvent, kde dnes sídlí městská knihovna. Ambit přistavěli v letech 1743–1755, rokokovou kapli Svatých schodů postavili v letech 1767–1770.

Je nejmladší poutní kaplí Svatých schodů u nás. Schody lemují polychromované sochy.

Kaple Svatých schodů

Loretu stavěl významný architekt Johann Lucas Hildebrandt, sochařské práce prováděl Franz Biener. Nejcennější části ambitů jsou kaple Kalvárie. Svaté schody symbolizují schodiště se 28 stupni v paláci Piláta Pontského. Po něm stoupal k vyslechnutí rozsudku smrti Ježíš. Pobožnosti Svatých schodů se udržují i v rumburské loretě, věřící je zdolávají po kolenou.

Loreta byla do roku 1950 součástí kapucínského kláštera, nyní ji spravuje děkanství Rumburk.

Pokud ji budete chtít navštívit, zjistěte si otevírací dobu, není vždy totožná se státem spravovanými památkami.

V areálu se konají různé kulturní akce, výstavy a koncerty. Ve vstupní budově uvidíte expozici církevního umění Šluknovska.

Lorety V Čechách a na Moravě

Loret byly na území království desítky, zbylo jich zhruba šest desítek, řada zanikla s josefínskými reformami a úpadkem loretánského mariánského kultu. Nejznámější stojí v Praze, v Chlumci nad Cidlinou, v Římově, Hedči, Kosmonosech, v Hájku u Unhoště…

Další známou stavbou je loreta ve Starém Hrozňatově u Chebu. Nedávno byla obnovena loretánská kaple ve Vlašimi.

Počátkem 18. století vznikalo množství loretánských kaplí. Nová kaple byla vestavěna přímo do průčelí zámeckého kostela v Rychnově nad Kněžnou. Kapli postavili v Brně, Olomouci, Týnci u Klatov, Lysé nad Labem, Žatci, Znojmě, v Uherském Hradišti, Žacléři nebo Moravské Třebové.

Poslední loretánská kaple vznikla roku 1820 ve Slavonicích.

Město nešťastné vzpoury na konci 1. světové války

Město Rumburk je známé vzpourou vojáků náhradního 7. střeleckého pluku z 21. května 1918 a pozdější popravou hlavních aktérů v Novém Boru. Vojáci se vzbouřili zejména proti nedostatečnému zásobování. Možnému návratu na frontu, trpěli hladem, nevyplacením žoldu a šikanou od důstojníků.

Další odsouzení skončili ve vězení terezínské Malé pevnosti.

Událost se dočkala filmové podoby ve snímku Hvězda zvaná Pelyněk.

V Rumburku je také krátká Šmilovského ulička, kde se zachovaly podstávkové dřevěné tkalcovské domky. Určitě stojí za návštěvu muzeum.

Náměstí je upravené a opravené, tady sídlí městské informační centrum – 412 331 171 727 812 912. www.ic.rumburk.cz

Hodnocení města nechám na vaší návštěvě.

Zdroje

cs.wikipedia.org/wiki/Rumburk

/cs.wikipedia.org/wiki/Loretánská_kaple_v_Rumburku

Návštěva lorety a městského muzea Rumburk