Článek
Při vyslovení jména Jan Blažej Santini-Aichel se milovníkům historie, a zvláště architektury, zatají dech. Významný český architekt, (1677 až 1723) ani nemá hrob, přestože byl pohřben na později zrušeném hřbitově na malostranském Janském vršku. Proslavil se jedinečný stylem, jenž se později začal nazývat barokní gotika.
Jeho dílo zahrnuje mnoho církevních i světských staveb, jedinečné jsou například kláštery v Sedlci u Kutné Hory, na Zbraslavi, kostel na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, objekty v Plasech, Mariánské Týnici, Želivi nebo Kladrubech. Mezi šlechtickými sídly vyniká zámek Kinských Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou.
Kaple svaté Anny v Panenských Břežanech
Méně známá je kaple svaté Anny v Panenských Břežanech nedaleko Prahy, kde Santini poprvé představil své umění.
Světlo proniká do prostoru okny v kopuli.
Kapli zadala mladému staviteli na počátku 18. století abatyše kláštera svatého Jiří na Pražském hradě Helena Pieroni de Galliano. Při tom se přestavěla letní benediktinská rezidence, v jejímž areálu kaple stojí. Plány zhotovil Santini v roce 1705.
Svatostánek má podobu paprsčité centrály se třemi kaplemi, což odkazuje na patronku kaple svatou Annu Samotřetí. Vnitřní prostor osvětlují okna v lucerně kopule. Santini stavbu vyprojektoval, dílo provedl Filip Spannbrucker, dokončeno bylo v roce 1707, dodatečně přistavěli v roce 1738 sakristii.
Hlavní, svatoanežský oltář.
Sníh vrže pod nohama, kaple na bílé podložce s azurovou oblohou nad sebou nádherně vyniká. Prohlídku lze absolvovat po zaplacení vstupného v zámku, kde se za Protektorátu psala temná historie našeho okupovaného státu. Sídlil tu nejprve říšský protektor Konstantin von Neurath, poté i říšský minstr K. H. Frank. Nyní se tu nachází Památník národního útlaku a odboje s expozicí Zločin a trest.
varhany nad vchodem.
Uvnitř kaple
Park u zámku se revitalizuje, kaple se to ale nikterak nedotýká. Uvnitř se nacházejí tři oltáře, hlavní je od Matěje Václava Jäckela s obrazem svaté Anny a Panny Marie s Ježíškem. Po stranách jsou na soklech sochy českých patronů svatého Václava a Víta. Kazatelna je též barokní, boční oltáře z roku 1891 jsou zasvěceny patronovi sedláků svatému Isidorovi a Janu Nepomuckému. Po schodištích vedle oltářů se dá vystoupat na emporu, tam ale není přístup umožněn. Kaple neslouží k církevním účelům, ale konají se tu svatby a koncerty, má výbornou akustiku. Nad vchodem do kaple jsou umístěny varhany.
Socha zemského patrona svatého Víta.
Kristova babička
Svatá Anna je oblíbenou benediktinskou světicí, podle církevní tradice je považována za matku Panny Marie a za Kristovu babičku. S manželem Jáchymem dlouho nemohli mít děti, narození Panny Marie bylo v pokročilém věku považováno za zázrak.
Výtvarně bývá vyobrazena jako důstojná žena s knihou nebo lilií v ruce společně s Pannou Marií a Ježíškem tvoří trojici, tzv. svatou Annu Samotřetí.
Kopule kaple svatého Víta.
Deska na zdi kaple.
Benediktinky z kláštera svatého Jiří
Řád svatého Benedikta je nejstarší církevní řád západního křesťanství, řídí se řeholí sestavenou svatým Benediktem. Život v řádu byl zasvěcen jak modlitbám, tak i namáhavé fyzické práci. Naším nejstarším benediktinským klášterem byl ženský u svatého Jiří na Pražském hradě, založila ho na konci 10. století Mlada, dcera knížete Boleslava I. Abatyše dosáhly významného postavení, mohly používat titul kněžna a směly se podílet na korunovaci českých královen.
Začínající Santini
Zdroj: POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Panenské Břežany, s. 14–15., /cs.wikipedia.org/wiki/Kaple_svaté_Anny_(Panenské_Břežany)
výklad průvodce
