Článek
Bylo to za vraždu hodně nebo málo? Asi dost protože se za tuto částku dal pořídit slušný majetek. Citováno z wikipedie - Hřivna (příbuzné s hříva) je název kovových (zejména železných a bronzových) archeologických nálezů, nejčastěji ozdob krku (náhrdelník), případně sekerovité hřivny a další tvary. Používaly se v raném středověku v obchodu jako platidlo převážně slovanských kmenů.
Později se jako hřivna či marka označuje váhová jednotka (přibližně čtvrt kilogramu), kterou se vážily drahé kovy. Z jedné hřivny stříbra se razila kopa (šedesát) grošů.
Hřivny připomínají náhrdelníky.
Rodový hrad
Na kopci stojí zřícenina Volfštejna/Wolfsteina, jména se v té době používala převážně německá.
Kopec se jmenuje Vlčí hora, hrad postavili kousek pod vrcholem.
Lesní kalamita pootevřela pohled na vysoký 22metrový bergfrit, který se k vrcholu mírně zužuje, takže tvoří jakýsi komín, u našich hradů dost neobvyklý. Vznikl postupným zeslabováním tloušťky obvodových zdí.
Hradní jádro obklopovaly hradby částečně chráněné hlubokým příkopem
Býval vidět zdaleka
Můj oblíbený Augustin Sedláček o Volfštejnu ve svém díle Hrady, zámky a tvrze… píše: „hrad Volfštejn nebyl rozsáhlý, nicméně poskytoval dosti pohodlí jedné rodině a její čeládce nevelké a nejsa velkého obvodu, mohl býti tím snáze od pána a malé čeledi bráněn…
Volfštejn byv v 15. století opuštěn, zachoval prvotní prostor hradů 13. století, tak jako Týřov, ale byv důkladně založen, udržel se ve zříceninách znamenité výšky podnes. A poněvadž nad to se odtud překrásný rozhled naskytuje, cesta k němu mnohonásobným požitkem zajisté se vyplatí.“
Zkrátka Sedláčkovi se líbil, zrovna jako mně a dalším, kteří sem zavítali.
Na přístupu k Volfštejnu
Jen ten výhled už je značně zúžený a siluetu hradu zahlédnete ze silnice spojující město Černošín s obcí Svojšín.
Auto lze nechat u fotbalového hřiště, odtud je to necelý kilometr s převýšením asi 60 metrů čili brnkačka. Borový les vůkol je vyloženě houbový.
Probíhají tu záchranné práce
Poslední úsek cesty vede pod zříceninou, táhlou zatáčkou doprava obkroužíte objekt, a pak následuje kraťoučký výstup mezi zdi. Ty jsou obklopeny lešenářskými trubkami, probíhají tu záchranné práce.
Pod hradem
Informační tabule vás seznámí se stručnými dějinami, delší text visí nedaleko ohniště, které je zřejmě hojně využíváno. Místo je to romantické, letní noci pod širákem při hvězdné obloze a dohasínajícím táboráku musejí být nádherné. Samozřejmě předtím při zvuku kytary a zpěvu.
Stříbrná náhrada za tatínka
Aby se tu vandrovníci mohli v klidu natáhnout, musel Ctibor I. z Volfštejna někdy na začátku 13. století hrad založit. Mocný rod byl v příbuzenském vztahu s pány z Třebevle a Vyškova. Ctibor si dlouho majetku neužil, v roce 1316 ho zavraždili vladykové Dluhomil a Bedřich z Brodu nad Tichou.
zřícenina Volfštejna
Ctiborův syn Beneda I. zažaloval vrahy, kteří museli zaplatit 600 hřiven stříbra. Čekal bych, že to bude oko za oko, ale asi bylo stříbro lepší.
Beneda měl tři syny, Ctibor II., asi nejstarší, převzal Volfštejn. Když roku 1390 zemřel, přešel majetek na syny, jeden se jmenoval zcela netradičně Ctibor, s pořadovým číslem 3, druhý Oldřich I.
Přišli další Volfštejnové, ti uzavřeli smír s bavorskými vévody, to se psal rok 1406. Znamená to, že se předtím kvůli něčemu vádili. Taky co jiného by dělali, spory a smíry jsou alfou a omegou dějin.
Trocha historie
V polovině 15. století Jan z Volfštejna získal do zástavy nedaleký větší hrad Třebel, z něhož přestavbami nezůstalo téměř nic.
Šli do většího
A protože Volfštejn už byl pro majitele malý, přesídlili do Třebele natrvalo.
V dalších letech Volfštejn poničila vojska Jiřího Poděbrad, který musel neustále urovnávat spory v království, hlavně se vzbouřenci, kteří se proti králi sjednotili v zelenohorské jednotě. V roce 1527 byl Volfštejn označen jako pustý. Tak skončil pevný hrad rodu s vlčí hlavou ve znaku.
Jádro hradu, na věži je patrné vstupní portál ve výšce 8 metrů
Na věži ruiny je nepřehlédnutelný románský portálek v asi osmimetrové výšce, tudy se vstupovalo z hradeb dovnitř.
O záchranu hradu se od roku 1992 stará Spolek pro záchranu Volfštejna společně s městem Černošín a NPÚ.
Okolí
Vlčí hora je také naleziště sopečných amfibolů.
Od hradu vede stezka táhlým stoupáním na Vlčí horu, dále pak na vyhlídky Goethovu a Nad lomem, odtud pokračuje značená trasa do Černošína.
Čas hradů, Horizont Praha, 1996,
David a Soukup, Hrady bez ohrady, Praha 2021,
Tomáš Durdík: Encyklopedie českých hradů, Libri, 1999
