Tip na výlet: Hezký den u krásného novoměstského zámku

Vzniklo jako nástupce nedaleké vypálené obce Krčína. Ten zničilo roku 1420 katolické vojsko a od té doby se místo nemohlo vzpamatovat.

Z chudého rytíře hejtmanem

Černčický byl chudý šlechtic (asi 60. léta 15. století – 8. srpna 1550), vlastnil malou tvrz Černčice, ta se nachází poblíž nynějšího Nového Města. Když se dostal k většímu majetku dovolil mu král Vladislav II. založit dotyčné město na místě, které se jmenovalo Nové Hradiště.

Idealizovaná socha Černčického, majetného a uznávaného velmože a pozdějšího hejtmana Hradeckého kraje, stojí na Husově náměstí, na prostranství před kostelem Nejsvětější Trojice.

Černčický začal budovat novou tvrz, podporoval rozvoj nových obcí a panství vzkvétalo.

Českobratrský šlechtic měl se svým poddanským městem velké plány, dařilo se mu, osada se rychle, převážně živelně, rozrůstala. Domy byly převážně dřevěné a nejprve se shlukly kolem opevněného sídla, brzy přeměněného na hrad. Za pár let tu už bylo městečko, hrad stojí na konci opukové ostrožny nad meandrem Metuje, která přitéká krásným romantickým údolím, zvaným v té nejhezčí partii Peklo, od Náchoda.

Městské jádro obklopily hradby s baštami.

Pernštejnové na scéně

Zdánlivá idyla trvala 15 let. Roku 1526 městečko zničil požár. Černčický zuhelnatělé místo prodal bohatým Pernštejnům, od nichž si koupil malé panství na Moravě. S Pernštejny začíná nová historie města.

Za vlastnictví jednoho z nejmocnějších rodů dostalo Nové Město podobu moderního města s centrálním obdélníkovým náměstím a honosnými renesančními měšťanskými domy, které mají svá krásná průčelí obracená na náměstí.

Pernštejnové začali hned s obnovou, jejich řemeslníci byli výbornými staviteli, a protože se pán nechtěl dlouho dívat na spáleniště, nechal celé náměstí, kde mají domy nádherná podloubí, obklopit souvislou frontou zdí s atikovými průčelími. Za touto dlouhou zdí začali měšťané stavět příbytky. Tak se to dělalo, nebylo to tak mimořádné.

Prvotní náklady nesli Pernštejnové, ale majitelé usedlostí měli závazek je dalších 15 let splácet. Náměstí se tak stalo velkým nádvořím.

Pocta pavlišováku

Zatímco mimo sezónu zaparkovat na náměstí nebývá problém, jakmile začne doba návštěvy památek, je to tu jako na odstavném parkovišti továrny na auta. Přes náměstí vede i cesta do Orlických hor, není se co divit, že touto situací jsou místní dost naštvaní. Jenže na tom zase vydělávají všechny provozovny sídlící v podloubí domů, a není jich málo.

Já jsem zamířil na oblíbený pavlišovák, Pavlišovský řízek-knedlík-zelí do hotelu U Broučka. Řada lidí se nad touto kombinací ošklíbá, ale my, kteří ho máme rádi, víme své.

Do Nového Města se ale jezdí hlavně kvůli zámku, odděleného od náměstí hlubokým příkopem, jehož balustrádu zdobí Braunovy sochy, s dalšími se setkáte v zámecké zahradě.

Zámecká šlechta

Na zámeckém nádvoří najdete erby a jména všech majitelů panství. A že jich bylo. Jejich rodové historie byly dost pestré. Když zámek od Pernštejnů, kteří se svou rozmařilostí zadlužili, kde jen mohli, koupili v roce 1548 štýrští Stubenberkové, vše vypadalo dost idylicky.

Hrad přestavěli na pohodlný renesanční zámek, s jehož proměnou začali již předchozí majitelé.

Sedmdesát let bylo u Stubenberků poklidných, pak přišel osudový 1. únor roku 1620, to Rudolf Stubenberk coby člen královské vyšetřovací komise přijel do Jičína, kde se Smiřičtí divoce dohadovali o majetku.

Vše skončilo výbuchem střelného prachu ve sklepě jičínského zámku, dodnes se vedou spekulace, co tragédii, které zabila Rudolfa a dalších 40 lidí, zapříčinilo.

Staubenbergové se taky zapojili do protihabsburského odboje a po Bílé hoře jim císař Ferdinand I. nechal zkonfiskovat majetek.

To byla jedna z největších privatizací v našich dějinách. Tady heslo: Nechci slevu zadarmo bylo slyšet ve velkém.

Napakovala se řad šlechticů, prim hrál Albrecht z Valdštejna, císařův oblíbenec a velitel armády koupil Nové Město v roce 1624.

Nové Město tehdy patřilo Trčkům z Lípy, Trčka zahynul při chebském vraždění roku 1634 roku 1634 spolu s generalissimem.

Nezdařené povstání

Ještě než došlo k chebskému masakru, vypuklo roku 1628 na trčkovském panství nevolnické povstání. Poddaným se podařilo zámek a některá sídla v okolí dobýt a na chvíli paralyzovat šlechtice v regionu. Dokonce se dostali do zámeckých sklepů, kde se jím podařilo neopatrností zapálit střelný prach. Demoliční výbuch byl podobný více známé explozi v jičínském zámku. Pak nastoupilo vojsko. Zahynulo 150 povstalců, město bylo obsazeno a hlavní viníci tvrdě potrestáni.

Panství za vraždu

Rostoucí vliv Valdštejna a jeho bohatství vylekalo císaře a jeho pochlebovače, proto byl vévoda frýdlantský označen za zrádce, který připravuje protihabsburské povstání. Těžce nemocný prchl se svými věrnými do Chebu, kde ho zavraždili. S ním i jeho pobočníka Trčku z Lípy.

Novoměstské panství konfiskoval císař podruhé, nabídl je jednomu z vrahů, chebskému strážmistrovi skotskému šlechtici Walterovi Lesliemu. On a jeho potomci si žili spokojeně v Novém Městě do roku 1802, kdy rod vymřel.

Zůstala po nich barokní přestavba zámku a nově postavená zámecká kaple.

Nevyužitý zámek chátral

Majetek získali Ditrichštejnové a další rody, nikdo tu ale nebydlel a zámek rychle pustnul.

Řekli byste si, že je to s podivem, tak nádherný objekt a nechat ho bez užitku.

Bartoň z Dobenína se zasloužil o obdivovaný zámek

Vše se změnilo až v roce 1908, tehdy koupil sídlo továrník Josef Bartoň, později po udělení predikátu v roce 1912 psaný z Dobenína.

V Evropě v tu dobu vládla secese a romantismus. Na přestavbě zámku do podoby, v níž si ho nyní prohlížíme a procházíme, pracovali nejlepší umělci první republiky na čele s architektem Dušanem Jurkovičem, jehož styl a vkus Bartoňovi zcela vyhovoval. Navrhl nejen většinu interiérů, ale také obdivovanou terasovitou zahradu s dřevěným mostem přes původní hradní příkop.

Kromě rostlin je tu také 22 soch trpaslíků, které původně stály u zámku v Benátkách nad Jizerou. Karikatury úředníků představují jejich poklesky a nectnosti. Další stojí mimo zahradu.

V centrální části italské zahrady stojí kašna s vodotryskem, všemu stíní buky, dříve tu byly habry, a umně sestříhaný buxusový porost. Sem to přímo láká k posezení a troše lenošení.

Na výzdobě zámku se podíleli také F. Kysela, M. Švabinský, F. Úprka, M. Tainitzerová a architekt P. Janák.

Bartoňovým hostem byl krom i Bedřich Smetana. Napsal tu mimo jiné Luisinu polku, v parčíku před zámkem stojí jeho socha.

Vše zajímavé se dozvíte při prohlídce interiérů moderně zařízeného sídla. Zámek opět patří Bartoňům, potomci se ho ale snaží prodat.

Info o zámku a městě

Zámek má otevřeno každý dubnový víkend od 10:00 do 16:00 hodin. Přístupný je prohlídkový okruh Zámecké interiéry, které byly zařízeny v první polovině 20. století. Pro skupiny od 10 osob otevřou také ve všední dny – stačí se předem domluvit.

Během otevírací doby se můžete projít také zámeckou zahradou nebo vystoupat na věž Máselnici, odkud se nabízí krásný výhled na celé město. Od května se najíždí na sezonní provoz.

Zmiňované Husovo náměstí, hlavně strana s renesančními štíty, bylo opravené v 50. letech minulého století.

Nové Město proslulo také strojírenstvím a výrobou náramkových hodinek Prim. Městské opevnění se částečně zachovalo, ve válcovité věži Zázvorka je galerie. Mimo historické jádro najdete mnoho starých funkčních dřevěných domů. Známé jsou i květinové hodiny, ty najdete vysazené před náměstím, město proslulo výrobou hodinek značky Prim.

Přes silnici naproti nim stojí na skále pod ochozem plastika Olbrama Zoubka Alegorie Metuje.

Nejhezčí pohled na městské panorama je z vyhlídky Výrov, kde stál hrad.

Na novoměstském náměstí se natáčely sekvence seriálu F. L. Věk, kdy město představovalo nedalekou Dobrušku.

Jurkovič si kraj zamiloval, podílel se na stavbě několika dalších známých objektů – nejvíce táhne Turistická chata a restaurace Bartoňova útulna v údolí zvané Peklo.

Tady stával na soutoku Metuje a Pekelky mlýn Pekelec.

Kus dál proti proudu je vyhledávaným cílem hospoda Na ostrovech.

Nad Náchodem stojí na vrchu Dobrošov Jiráskova chata s rozhlednou.

Nedaleko Nového Města leží poutní místo Rokole, pro výbornou pramenitou vodu sem jezdí čerpat i do kanystrů lidé z celého kraje.

Dalšími blízkými cíli jsou zámky v Opočně, Ratibořicích, Náchodě, dřevěný kostel ve Slavoňově, bojiště z války 1866. v létě přehradní nádrž Rozkoš.

www.zameknm.cz

www.novemestonm.cz

Infocentrum Nové Město n. M.

Vlastní