Článek
Místo, kde se Radbuza přecházela brodem, bylo v průběhu staletí nazýváno různými jmény. Strategicky výhodnou pozici na zemské stezce z Prahy do Řezna ovládal biskupský dvorec, jehož existenci dokládá dokument z poloviny 13. století.
Připomeňme si některé názvy města známého jako Horšovský Týn – Tina Horsii, Teynhorsshow, Týn Horšův, Týn Dobrohostův, Bishofsteinitz, Arcibiskupův, Horševský. Přívlastkové určení charakterizuje skutečnost, že hlavní hospodářství, k němuž patřil biskupův týn (týn ve smyslu ohrazené místo), bylo v nedalekém Horšově. Tato osada ale přestala jako strategická vyhovovat.
Připomínka vzácné návštěvy
Až uvidíte renesanční masu horšovskotýneckého zámku na Mírovém náměstí uprostřed města, stěží uvěříte, že se tato nádhera vyklubala z původního gotického hradu, který jako průjezdní založil pražský biskup Jan III. z Dražic.
Církevní pevnost
Hrad nechali upravit další církevní hodnostáři, arcibiskupové Arnošt z Pardubic a Jan z Jenštejna. Svědčí to o bohatosti církve, ve svém majetku měli mnoho nemovitostí, prebendy vynášely. Později proti těmto nešvarům vystupoval Jan Hus, ale to je jiná kapitola. Každopádně se zde zachoval naprosto zachovaný raně gotický hrad v Čechách. Na tom nic nemění, že byl kvůli pohodlí, ale také jako důkaz moci a postavení majitelů za Lobkoviců přeměněn na skvostné renesanční sídlo. Vzhledově je částečně podobný dalšímu lobkovickému zámku v Litomyšli.
Pevnost je to kompaktní
Husité ho nedobyli
Ale než k tomu došlo, musel hrad odrazit útok husitů, což se podařilo Zdeňkovi z Drštky. Za uhájení mu hrad dal císař Zikmund do zástavy. Buď bylo husitů málo, nebo byla biskupská posádka silná, ale že by nedokázali zdolat pevnost, je podivné.
První šlechta přišla z nedalekých Poběžovic, byli to Ronšperkové.
Na nádvoří
Lobkovicům připadlo panství v roce 1593, k objektu přináleželo panství s 29 vesnicemi.
Z popela ho Popel znovuobnovil
Většina hradů, později zámků, vyhořela. Horšovský Týn to postihlo v roce 1547, shořel hrad i město. A protože se říká Nomen omen, vše nechal postavit Jan Popel z Lobkovic, tedy opravdu se stavělo u popela. (Rodové heslo jednoho z nejvýznamnějších rodů Království českého a i nynější větve je Popel jsem a popel budu.)
Lovecké trofeje najdete asi na každém panském sídle
A měl peníze, takže vznikl krásný, vzdušný zámek, interiéry uvidíte při prohlídce, mají tu na výběr pět okruhů. Přestavbu biskupského paláce spojil se stavbou nových křídel, která obklopují rozsáhlé nádvoří. Zbytky původního paláce stavitelé nezbourali, ale důmyslně je začlenili do nového díla.
Zámecké interiéry
Renesanční fasády jsou ukončeny vrstvenými štíty, zdobí je sgrafita nástěnné malby.
Kořistění protestantského majetku
Po protestanty prohrané šarvátce na Bílé hoře roku 1621 přišlo vypořádávání se s poraženými. Zabavený majetek byl obrovský a o něj se podělila řada nově příchozích rodů, které vystřídaly českou šlechtu. Další dělení kořisti nastalo po likvidaci Albrechta z Valdštejna a jeho přátel v Chebu roku 1634.
V zámeckém pokoji
Ale v první vlně získali Horšovský Týn Trauttmansdorffové. Po bitvě na Bílé hoře císařští úředníci majetek Viléma Popela z Lobkovic zkonfiskovali.
Velký sál
Štýrští Trauttmansdorffové byli císaři věrní
Hrabě Maxmilián z Trauttmansdorffu levný konfiskát koupil. Šlechtic sehrál při vyjednávání míru k ukončení 30leté války jednu z rozhodujících rolí. Poprvé v roce 1635, poté mezi léty 1645-1648, kdy se stal hlavním císařským diplomatem Habsburků. Mír podepsali v sobotu 24. října 1648.
Stalo se tak nadvakrát, prvně byla smlouva podepsána v Münsteru (Francouzi a císař) a poté v Osnabrücku (Švédové a císař). Obě smlouvy podepsali zástupci císaře, Švédska a Francie, ale také zvolení kandidáti německých stavů. Maxmiliánův syn Adam Matyáš z Trauttmansdorffu zdědil panství a dále ho rozšířil. Dostalo se mu hodnosti nejvyšší maršálek českého království. Trauttmansdorffové drželi Horšovský Týn až do roku 1945.
Zámek sice doznal nějaké změny, ale zásadní renesanční ráz mu zůstal. V 19. století došlo k novorenesančním úpravám.
Zámecká knihovna
Co uvidíte
Z biskupského hradu se zachovaly palác a kaple, také část falce z let 1260 až 70, k tomu zbytky hradeb.
K prohlídce se nabízí několik tras – původní gotické sklepení, nádherná kaple Nejsvětější Trojice, erbovní sál a zbrojnice, obydlí šlechty v 16. až 20. století.
Zámecké předhradí
Část je věnována hraběnce Mitsuko Coudenhove-Kalergi, která žila v zámku na nedalekých Poběžovicích, ten se po letech naprosté devastace a nezájmu pokoušejí místní s pomocí památkářů obnovit.
Volně přístupný je park, ten vznikl na začátku minulého století z původní renesanční zahrady. Možná je i prohlídka původně románského kostela Všech svatých v Horšově. V zahradě stojí asi nejstarší loretánská kaple v Čechách z roku 1584.
Náměstí v Horšovském Týně
Náměstí je městskou památkovou zónou s renesančními domy, lze domluvit i návštěvu zrestaurovaného kostela svatých Petra Pavla na náměstí.
Čas hradů v Čechách, Horizont, Praha 1995
Špalíček výletů, Hrady a zámky, Soukup a David. 2018
