Článek
Hrázděné domy, městečko na kopci i v údolí, nad vším dohlíží již zdáli působivý kamenný hrad. Jsme v Hohensteinu, pár kilometrů od turisticky atraktivních pískovcových skal u Labe známých jako Bastei/Bašta.
Do Hohensteinu zavítá turistů méně. V raném středověku to bylo území, kde vládl s královým svolením mocný rod Berků, odnože Ronovců. Ti ovládali Honštejnsko, hrad s městečkem založil Hynek Honštejnský (Hynek Berka mladší z Dubé).
Náměstí v Hohnsteinu.
Středověká historie je určitě zajímavá, ale hrad se zapsal hlavně do té novodobé.
Na pravém labském břehu stálo hradů více, tento jediný se dochoval.
Vězení na pokračování
Sloužil i jako vězení. A bylo to několikrát. Přístup ke stavbě rozkládající se na tvrdé pískovcové desce je možný přes náměstí, sloužící jako městská tržnice. Nedaleko vchodu do pevnosti stojí velký památník, připomínající zdejší oběti nacistického režimu.
Obelisk připomínající oběti nacismu na Hohensteinu
Mocní Berkové
Stavba vznikla někdy kolem roku 1200, byla součástí českého hraničního opevnění s míšeňským markrabstvím a Saskem.
Roku 1353 byl hrad udělen v léno Berkům z Dubé, erb rodu je umístěn nad průjezdem do druhého nádvoří.
Berkové jsou odštěpeným rodem z původních Ronovců, ti se odvozují od Smila z Tuháně. Měl syny Jindřicha a Častolova, kteří získali do držení kraj na severu.
Z jejich rodů vznikly další rodové větve – páni z Klinštejna, Lipé, Lichtenburka, Aderšpachové a také páni z Dubé.
Hrad si oblíbili motorkáři
Všichni byli královi věrní a také na tom vždy vydělali, jejich statky se rozmnožovaly.
Pro Hohenstein je důležitý Častolov ze Žitavy a jeho tři synové. Páni z Dubé se predikují podle Jindřicha, nejstaršího Častolovova syna. V listinách je uváděn jako Heinrich/Jindřich, Hajman, ale nejvíce jako Hynek z Dubé, narodil se asi v roce 1297.
Hohenstein patřil Berkům až do roku 1443, tedy po skončení husitských válek. Hynek s pořadovým číslem III. ho vyměnil se saským kurfirstem Fridrichem II. zvaným Dobromyslný, za mühlbergrské panství. Ale české královské léno Hohensteinu bylo v roce 1459 potvrzeno, a to zůstalo až do roku 1806, tedy za napoleonských válek.
Pár historických informací se v němčině můžete dočíst v minimuzeu, které se nachází v průjezdu. Je tu nějaká zbroj, obrazy, řemeslnické nástroje.
Expozice v muzeu
Na hradě se vystřídalo několik německých rodů, nejdůležitější byli Wettinové. Proč ho český stát měl v lénu, netuším, asi to bylo výhodné.
V období renesance byla velká část bývalého hradu přestavěna na zámek, ale strohá podoba hradu z něj viditelně ční.
V kamenné kobce proti zmíněnému muzeu je pamětní síň připomínající, že tu bylo za nacistů i ženské vězení.
Připomínka nacistické minulosti
Jako státní žalář sloužila část Hohensteinu již v 17. a 18. století, asi nebylo lepší využití. V arestační činnosti se tu pokračovalo po roce 1861, nejdřív sloužilo jen pro muže, poté pro „zpustlou“ omladinu.
Průjezd na horní nádvoří
Největší turistická ubytovna
Vše se změnilo v roce 1926, kdy se z objektu stala největší turistická ubytovna pro mládež, k dispozici bylo tisíc lůžek. Vzniku zřejmě napomohla oblast saských labských pískovců, vandrování se stávalo stále populárnější. Další hradní etapou bylo umístění loutkového divadla Maxe Jacoba, to je tu také připomenuto.
Nástup nacistů
Po nástupu nacistů k moci tu byla vazební věznice, koncentrační tábor jednotek SA, které si tu počínaly velmi krutě. Na nádvoří, kde stojí výletní restaurace, je umístěna na ochozu tabule v místě, odkud shodili esamani několik vězňů do rokle. Pro zábavu. Vězněno bylo asi 5500 osob. Prvním uvězněným byl vedoucí mládežnické ubytovny.
Hotelová část
Po hnědokošiláčích sem přitáhla Hitlerjugend. V období druhé světové války tu Němci věznili polské, francouzské, později i jugoslávské a sovětské zajatce. Podobně využili další ze saských hradů, pověstný Colditz, kde věznili i zajaté československé letce.
Zase vše pro mládež
Když válka skončila, byli v objektu ubytováni odsunutí Němci z východní Evropy a váleční uprchlíci, pak si soudruzi z NDR uvědomili, že by mohli navázat na tradici mládežnického ubytování a Hohenstein se změnil na obří tábor dětské bolševické organizace.
Těsně před sjednocením Německa přišel někdo s nápadem, že by nespokojení spoluobčané prahnoucí po svobodě mohli okusit dobrodiní káznice a naplánovali objekt opět změnit ve vězení.
Vyhlídková věž
Ale jen pro hrstku vyvolených, naplánovali sem zavřít 890 lidí. Pak vše bylo léta nepřístupno, nyní se tu krom návštěvníků, kde moc historického nenajdou, ale dobře se tu relaxuje, jí i pije, scházejí motorkáři.
V současnosti je tu hotel, a sídlí tu i ochránci přírody.
Z hradeb a přístupné věže je hezký pohled do Poltzenského údolí. Jste na okraji Saského Švýcarska, nádherné pískovcové útvary jsou nadohled.
Trochu o zámku
Pohoda na terase
Objekt se skládá ze tří stavebně oddělených částí. Původní hrad stál na nejvyšším místě ostrohu, vévodil mu šestiboký bergfrit, ten zbořili a místo něj se tu tyčí romantická stavba s věží, které se říká Zadní zámek.
Prostřední zámek jsou s věží, sýpkou, kde je muzeum a dalšími budovami nejstarší stavbou, pod zámkem se na dolním nádvoří, vchodovém, nalézá renesanční Přední zámek. Ten vystavěli v 16. století.
Výlety po okolí:
Ve městečku
Určitě bych doporučil Křinickou tramvajovou trať, pevnost Koenigstein, skalní vyhlídku na Liliensteinu, Bastei, hrad Stolpen, Pirnu, a do Dráždan to také není daleko.
Zdroje:
oficiální stránky Burg-Hohnstein
oficiální stránky Saechsiche-Schweiz
