Zámek Weesenstein nazývaný perla saské koruny byl úkrytem pokladů před Rusy

Müglitz se spouští z hor do údolí, po pár kilometrech míjí nádherný hrad Lauenstein, protáhne se pod Bärensteinem ke Glashütte, městem známým výrobou luxusních hodinek, a pokračuje k impozantnímu zámku Weesensteinu, který siluetně i mohutností připomíná náš Frýdlant nebo Český Krumlov. Opačně se dá jet vlakem z Heidenau u Drážďan.

Zámek má pozoruhodnou historii, končící rokem 1945, kdy zde byly ukryty umělecké předměty nesmírné hodnoty. Schovali je před spojeneckým bombardováním, ale také před postupující Rudou armádou, která na pokyn sovětských nejvyšších vyrabovala obrovské poklady nejen v Německu, ale i v Polsku. Rusové tu hledali především slavnou Sixtinskou madonu od malíře Santiho.

Začali to Donínové

Z auta ho zahlédnete na poslední chvíli, vlak moc pohledů také neskýtá. Za několika kopci se nachází město Dohna, česky Donín. Páni z Donína jsou německou panskou rodinou se starobylým původem. Členové jejich saské větve spravovali jako purkrabí také oblast, kde vznikl s panovníkovou podporou první hrad Weesenstein. Spolu s markrabětem a biskupem byli nejdůležitějšími držiteli moci v župě Nisa. Mezi jejich četnými právy a výsadami byl i výkon jurisdikce. Jako majitelé hradu Weesenstein se poprvé objevili v první písemné zmínce. Jejich potomci stále žijí v Německu.

Poté tu 12 generací vládli rytíři z Bünau , česky z Býnova, ty známe jako majitele panství na severu Čech a stavitele zámků v Benešově nad Ploučnicí, Libouchci a dalších sídel.

A následovali další a další, až se zámek stal majetkem saského královského domu. Každý tady něco přistavoval, takže až budete rozsáhlý objekt procházet, budete se divit, jak to tu vypadá.

Na první návštěvu jsem neměl moc času, prohlédl jsem si jen rozsáhlou zahradu a pár přístupných místností. Druhá inspekce již byla důkladná, v pokladně jsem si zapůjčil českého audioprůvodce a vydal se do nitra stavby. A je na co se dívat.

Kvůli finančním problémům pak zámek museli páni z Bünau prodat baronce Johanně Christianě von Uckermann, tento rod tu vydržel až do roku 1830. Za Uckermannů vznikla na planině v předzámčí barokní zahrada ve francouzském stylu.

Z ní a s ní je komplex nejvíce fotografovaný, když jsou záhony plné rozkvetlých květin a fontány chrlí vodu, je to velmi utěšený pohled. Ale také shora, ze zámku, je to velmi líbivé.

Slohová pestrost

Stavba v průběhu staletí prošla mnoha proměnami, nejprve to byl rytířský hrad, poté renesanční zámek a barokní rezidence, až po královský zámek. Slohově to jde od gotiky po klasicismus. Skála byla využita jako stavební prvek, do ní jsou vytesány schody i části místností. Ale toho si možná ani nevšimnete. Kolem původního hradního jádra se podle potřeb stavěly přístavby, rozrůstající se směrem dolů, takže ve všech průvodcích najdete upozornění, že v pátém patře najdeme konírny a sklepní klenby. Ty se nacházejí nad pokoji panstva z 18. a 19. století. V jejich interiéru si lze prohlédnout historický mobiliář, tapety z 19. století, ale i cenné tapisérie. Na půdě se nachází i slavnostní sál.

Saští králové

Zámek nabízí velkou interaktivní výstavu o historii zámku a jeho majitelích. Od roku 1830 patřil saskému panovnickému rodu. Když si vybavíte, jak honosné bylo sídelní město Drážďany a četné zámky v jejich okolí, je majetek tohoto dvora téměř neuvěřitelný.

Důraz tu kladou na saského krále Johanna, příslušníka rodu Wettingů, který na zámku přeložil pod pseudonymem Philalethes celou Dantovu Božskou komedii. Rezidenci využívali saští panovníci do roku 1917.

Místnosti jsou vybaveny původním mobiliářem, stěny zdobí historicky cenné tapety. Pozornost se soustřeďuje na barokní zlacené tapety z Mechelenu a čínské se scénami běžného života.

Hezké jsou dvě kaple odlišných konfesí, evangelická, považovaná za jednu z nejdůležitějších sakrálních staveb pozdního baroka v Sasku, katolickou si nechal zbudovat král Johannes.

Zajímavá je expozice o životě zámeckého služebnictva. Krojované figury v životní velikosti předvádějí, jaké práce museli vykonávat, jaké nosili oděvy, jak bydleli…

V roce 1934 převzal zámek Saský zemský vlastenecký spolek, po válce sloužil jako nouzové ubytování pro obyvatele vybombardovaných Drážďan. Po válce přešel do správy Svobodného státu Sasko, muzeum tu zřídili v roce 1952.

Poklady, na něž měli Sověti zálusk

Až budete vycházet ze zámku, věnujte pozornost trochu utajená expozici. V roce 2018 tu probíhala velká výstava s doplňujícím programem Bombersicher!, Kunstversteck Weesenstein 1945 / Umění v bezpečí, na které představili Weesenstein jako obří trezor, který spolu s dalšími objekty ukrýval sbírky především z drážďanského Zwingeru, ale i soukromých sbírek. Němci je sem ukryli v obavě z náletu na Drážďany, ale také se právem obávali, že je Sověti ukradnou jako válečnou kořist. Ti hlavně šli po Sixtinské madoně, ta tu nebyla, ale záhy ji našli.

Zámek chtěli bránit strážci pokladu z řad SS, ale místní jim to rozmluvili, obávali se, že to rudoarmějci vezmou útokem. Byla tu i plátna Caspara Davida Friedricha, jeden ze tří dochovaných mayských kodexů, porcelán, dokonce i malá část Hitlerovy soukromé sbírky, plánovaná pro muzeum v Linci.

Rusové ale Madonu brzy objevili. Na Weesensteinu byl pečlivě vedený seznam ukrytých děl. Okamžitě ji s dalšími cennostmi odvezli do Moskvy, v roce 1956 ji nařídil tehdejší vůdce SSSR N. S. Chruščov předat znovu do Německa spolu s dalšími předměty v rámci vzájemného bratření. Mnoho uloupeného ale zůstává v Rusku, značná část v trezroech.

Byl tu i obří tekutý poklad, ve 200 000 „pistolích“ zde ukryli obchodníci s vínem kvalitní mok. Než by padly do ruských hrdel, prodali je prý místním. Vzhledem k tomu, že obec má pár čísel, museli mít buď obří sklepy, nebo pilo celé saské Podkrušnohoří.

Za pozornost stojí i iluzionistické malby na fasádě zámku, přičemž např. každé třetí okno je jen namalované.

Prohlídky jsou bez průvodce, audioprůvodce v češtině vám zapůjčí v pokladně.

V předzámčí najdete Weesensteiner Schlossbräu s dobrým pivem, pokud máte dost času a eur, můžete se najíst v Královské zámecké kuchyni krále Johanna.

Otevírací doba: Leden So a Ne – 10 až 17.hodin

Únor/březen Út až Ne - 10. až 17. hodin

Duben/Říjen denně- 9. až 18. hodin

Listopad/ prosinec Út až Ne-10. až 17. hodin

www.schloss-weesenstein.de/cs/sluzby-navstevnikum

cs.wikipedia.org/wiki/Rytíři_z_Bünau

Weesenstein - zámek

Vlastní