Článek
Stejně, jako řada dalších ve své době fantastických vynálezů, které z verneovek udělaly jedny z nejoblíbenějších dobrodružných knih 19. století, se časem ukázalo, že jde možná o záležitost fantastickou, nikoliv však nemožnou.
Uběhlo jen o pár let víc než století a lidé se v roce 1969 poprvé po Měsíci skutečně prošli. Dodnes jich tam bylo 12, ale už během příštích let by se jejich počet mohl zvýšit.
Tři muži a jedna žena, kteří tvoří posádku mise Artemis II. plánovanou NASA na příští rok, sice na povrch našeho satelitu ještě nevystoupí, ale mají v plánu absolvovat pilotovaný let kolem Měsíce.
Vybranou čtveřici astronautů plánuje NASA vyslat ve vesmírné lodi Orion na špici rakety SLS už v listopadu roku 2024. Cílem tří Američanů a jednoho Kanaďana bude absolvovat 10 dní trvající průlet kolem Měsíce po takzvané dráze volného návratu a přitom zkontrolovat a otestovat lodní systémy.
Pokud vše proběhne podle plánu, měla by na ně navázat mise Artemis III., která už by svou posádku měla dopravit přímo na povrch Měsíce. Ale to nejsou jediní zájemci o něj.
Po nedávném debaklu svojí druhé sondy Čandarájan 2 (2019 neřízeně dopadla na povrch) se nyní Indii povedlo přistát se sondou Čandarájan 3 u jižního pólu na odvrácené straně Měsíce. Tedy tam, kde by měl být zdroj vody potřebný pro případné vybudování stále lidské stanice.
Cesty vesmírem jsou plné vítězství i omylů, proto není na místě přísně posuzovat ani nedávný náraz ruské mise Luna - 25 do měsíčního povrchu.
Lze to spíš chápat jako poselství vesmíru, že společně toho zvládneme mnohem víc, než když každý bude kopat nebo lépe řečeno létat jen sám za sebe. A to platí nejen mezi hvězdami, ale i na Zemi.
