Článek
Únor jsem vždycky nesnášela. Ostatní měsíce pro mě byly pokaždé něčím zajímavé. Vánoční a jiné svátky, oslavy narozenin, prázdniny – pořád se něco dělo. V únoru se nedělo nic.
Samozřejmě, pro některé byl únor také zajímavý, třeba pro ty, kteří se v únoru narodili, zvlášť 29. Ti si museli svůj významný den v přestupném roce opravdu řádně užít. Pak byl samozřejmě velmi důležitý pro obdivovatele Vítězného února, kdy by se dalo soudit podle výzdoby, schůzí a závazků, že jich bylo 99,9 % všech obyvatel, ale skutečnosti to bylo právě naopak. Pak také pro skřivánka, který si musel na Hromnice vrznout, i kdyby měl zmrznout. To na první pohled vypadá také jako socialistický závazek, ale byla to radost z jara, které jednou přece přijít musí. Však to lidé pochopili a dodali tomu přísloví i lehce erotický nádech.
Dnes se z únoru vítězného stal únor suchý, na který ovšem opět 99,9 % obyvatel kašle. Vím to, byla jsem nedávno v restauraci a vodu nebo mléko tam nepil nikdo, ani já. A letos se z něj stal i únor mrazivý.
Můžete, zvlášť vy starší, namítnout, že -11 stupňů není žádný mráz, to za našeho mládí bývalo běžně -24. To je sice pravda, ale dnes jsme zhýčkaní globálním oteplováním (ať už z jakékoli příčiny) a teplými zimami, takže týden mrazů kolem devíti pod nulou moc příjemný není. Více protopíme, musíme se postarat o choulostivé rostliny, které minulé tři zimy v pohodě přestály, ale letos by to bez naší pomoci nedaly, nesmíme doma zapomenout rukavice, jinak se z našich rukou stanou necitlivé zmrzlé pařáty, ve kterých ani mobil neudržíme. I když něco do sebe taková únorová procházka přece jen má, když sluníčko svítí, sníh se třpytí a tváře nám mrazem zčervenaly jako jablíčka. Hlavně, když se pak vrátíme do teplých pelíšků, tam je pak dobře.
A že se nic neděje? Fotbal se přece pořád hraje a probíhá mistrovství v biatlonu. Také začne Matějská a ty mrazy se mají zmírnit a přijdou snad i teploty nad nulou, tak ten únor nebude zase tak špatný. A jestli ti tohle nestačí, podívej se přece do novin nebo na net, ty ignorante!
Tak jsem se podívala. Vždyť se dívám každý den. Ano, děje se toho hodně, únor opravdu není ten mrtvý měsíc, který musíme přežít, abychom se dočkali března a dubna a Velikonoc. Možná se ten letošní stane tím nejdůležitějším měsícem pro nás všechny.
Ale pořád ještě nevím, jestli ho začnu mít ráda.
