Cesta do čínského pekla: Fengdu, kde se soudí duše mrtvých

Staré čínské přísloví praví: „Duchové jdou do nebe, ale zlo směřuje do Fengdu.“ Na severním břehu mohutné řeky Jang-c’-ťiang, zahaleno v mlze a legendách, se tyčí místo, kterému se po staletí přezdívá „Město duchů“. Fengdu (Fēngdū) není jen obyčejnou turistickou zastávkou; je to rozsáhlý komplex chrámů, svatyní a klášterů, který slouží jako model čínského podsvětí. Pro návštěvníky představuje fascinující, ačkoliv místy děsivou, sondu do představ o posmrtném životě, kde se mísí taoismus, buddhismus a konfucianismus.

Fengdu se nachází na hoře Ming, přibližně 170 kilometrů od města Čchung-čching. Po téměř dva tisíce let bylo toto místo považováno za bránu do pekla a administrativní centrum podsvětí. Celý komplex je navržen tak, aby připomínal Youdu, hlavní město mytologického pekla Diyu.

Návštěvník zde nenajde běžné obytné domy, ale spíše nekropoli plnou soch démonů, výjevů mučení a soudních síní, kde se rozhoduje o osudu duší. Atmosféra místa je unikátní – mísí se zde posvátné ticho starobylých chrámů s groteskními a pestře malovanými sochami, které mají hříšníkům připomenout, co je čeká, pokud nebudou vést ctnostný život.

Původ pověsti o Městě duchů sahá až do dob dynastie Chan (206 př. n. l. – 220 n. l.). Podle legendy přišli na horu Ming dva císařští úředníci, Yin Changsheng a Wang Fangping, aby zde v ústraní praktikovali taoismus. Jejich snaha byla korunována úspěchem a oba nakonec dosáhli nesmrtelnosti.

Klíč k temné pověsti města však leží v jejich jménech. Když se příjmení obou mužů spojila, vzniklo slovo „Yinwang“, což v čínštině znamená „Král pekel“ nebo „Král temnot“. Tato slovní hříčka postupem času zlidověla a během dynastie Tchang se upevnila představa, že právě zde sídlí vládce podsvětí. Hora Ming se tak v myslích lidí proměnila z místa taoistické meditace na obávané sídlo soudu mrtvých.

Podle čínské mytologie musí každá duše po smrti projít třemi zásadními zkouškami, než může vstoupit do dalšího života. Fengdu tyto zkoušky fyzicky reprezentuje a turisté si je mohou vyzkoušet „nanečisto“.

První zkouškou je Most bezmoci (Naihe Bridge), kamenná stavba ze 15. století. Most má tři oblouky, přičemž pro testování se používá ten prostřední. Legenda praví, že ctnostní lidé po mostě bezpečně přejdou, zatímco hříšníci a zlí lidé spadnou do vody pod ním, kde na ně čekají démoni. Dnes je tento přechod oblíbenou atrakcí, kde herci převlečení za démony straší turisty a brání jim v průchodu, než je nakonec pustí dál.

Druhá zkouška čeká u Průsmyku mučení duchů. Zde se duše prezentují před králem Yanluo Wangem (čínská obdoba boha Jamy) k soudu. V této části komplexu se nacházejí velké sochy démonů a výjevy osmnácti úrovní pekla, které detailně a naturalisticky zobrazují tresty za různé hříchy – od vaření v oleji až po rozřezávání těl.

Třetí a poslední zkouška se odehrává u vstupu do Paláce nebeského syna (Tianzi Palace). Zde musí duše (a dnes turisté) stát na jedné noze na specifickém kameni po dobu tří minut. Podle pověsti to dokáže pouze ctnostný člověk; zlý člověk ztratí rovnováhu a propadne peklu. Samotný palác je nejstarší a největší budovou v komplexu, s historií sahající tři sta let do minulosti.

Kromě historických budov se Fengdu pyšní i jedním moderním rekordem. Ve skále hory je vytesána obří tvář známá jako „Král duchů“. Tato socha měří 138 metrů na výšku a 217 metrů na šířku, což z ní činí největší skalní sochu svého druhu na světě, zapsanou i v Guinnessově knize rekordů. Její hrozivý výraz je viditelný z velké dálky a dominuje celému okolí.

Výstavba gigantické přehrady Tři soutěsky měla na Fengdu zásadní dopad. Zvedající se hladina řeky Jang-c’-ťiang zatopila původní „živé“ město Fengdu na úpatí hory i dolní část historického pohřebiště. Obyvatelé byli přestěhováni do nově vybudovaného města výše ve svahu na jižním břehu řeky.

Samotné Město duchů na hoře Ming se vlivem stoupající vody stalo de facto ostrovem (či poloostrovem, v závislosti na stavu vody). Paradoxně to však turistickému ruchu pomohlo. Výletní lodě plující po řece zde pravidelně staví a turisté se mohou pohodlně dostat až k chrámům pomocí lanovky nebo eskalátorů pod širým nebem. To, co bylo kdysi obávaným místem smrti, je dnes rušným parkem, kde se historie mísí s komercí.

I přes komerční nános si místo uchovává svůj duchovní rozměr. Jednou z novějších, ale emotivních staveb je Věž posledního pohledu domů (postavena v roce 1985). Je umístěna tam, kde se podle legendy duše mohly naposledy ohlédnout směrem ke svým domovům a rodinám, než definitivně odešly do podsvětí a vypily polévku zapomnění.

Návštěva Fengdu však nemusí být jen o strachu a smrti. Mnoho fyzických aktivit, které dnes turisté vnímají jako zábavu – například vybíhání schodů se zadrženým dechem nebo snaha přejít most s co nejmenším počtem kroků – vychází ze starých taoistických tradic. Věřilo se, že vykonání těchto úkonů přináší taoistické štěstí a posiluje tělo i ducha.

Ať už návštěvník věří na duchy, nebo ne, Fengdu nabízí jedinečný pohled do čínské duše a kultury. Je to místo, kde se hranice mezi životem a smrtí stírá, a kde i ten největší skeptik možná na chvíli zatají dech, když stane tváří v tvář kamennému pohledu Krále pekel. Jak kdysi napsal básník Li Po, všichni lidé se jednou stanou občany Fengdu – je tedy možná dobré vědět, co nás tam čeká.