Zákulisí nelegálního obchodu s živými exotickými zvířaty

Ještě před dvaceti lety probíhal obchod s exotickými zvířaty především na fyzických trzích a v obchodech se zvířaty. Dnes se ale hlavní bojiště přesunulo do kyberprostoru. Sociální sítě jako Facebook a Instagram nebo šifrované komunikační aplikace se staly virtuálními tržišti, kde se za několik kliknutí dá koupit téměř cokoliv.

Organizace TRAFFIC v rámci studie z roku 2016 provedla průzkum, při němž stačilo pouhých 30 minut denního monitorování 14 facebookových skupin v Malajsii po dobu pěti měsíců, aby výzkumníci odhalili přes 300 živých divokých zvířat nabízených k prodeji. Mezi nimi byli medvědi malajští, gibboni, vydry i binturongové. Více než 60 % z 80 zaznamenaných druhů bylo domácího původu (tedy z malajské přírody) a téměř polovina byla podle zákona zcela chráněná.

Podobná situace panuje i na Filipínách, kde Facebook od roku 2021 odstranil více než 2 000 skupin spojených s prodejem chráněných druhů. V Thajsku, jednom z klíčových center nelegálního obchodu, monitoring odhalil rozsáhlý obchod s vydrami, které jsou v zemi zcela chráněné.

Prodejci se skrývají za falešnými profily, používají cizí jména a využívají soukromé chaty a šifrovanou komunikaci. Vyšetřovatelé proto často netuší, kdo se ve skutečnosti skrývá za konkrétním profilem. To jim výrazně komplikuje práci. Jak upozorňují experti, největší výzvou je ochrana dat a soukromí komunikace.

Pašeráci vyvinuli za léta sofistikované metody, jak propašovat živá zvířata přes hranice a bezpečnostní kontroly. Jedním z nedávných odhalení bylo zabavení 52 plazů na mumbajském letišti, které chtěl z Bangkoku propašovat indický občan. Mezi zvířaty se nacházely i tři vzácné zmije pavoukoocasé – druh popsaný teprve v roce 2006, žijící v omezené oblasti západního Íránu a východního Iráku.

Mezi nejčastěji používané metody patří:

Analýza organizace TRAFFIC zjistila, že za tři a půl roku (leden 2022 až květen 2025) bylo v zavazadlech leteckých cestujících mezi Indií a Thajskem zabaveno 7 272 zvířat – v průměru 177 zvířat měsíčně. Plazi tvořili 92,7 % všech zabavených zvířat.

Podle zprávy organizace IFAW bylo mezi lety 2017 a 2022 v regionu Latinské Ameriky propašováno přes 100 000 zvířat, přičemž téměř 93 % bylo přepravováno živých – nejčastěji plazů, ptáků a obojživelníků. Zvlášť tvrdě je zasažen obchod s papoušky. Rozbor studií ze 14 latinskoamerických zemí ukázal, že je ročně vykradeno až 30 % papouščích hnízd, což odpovídá 400 000 až 800 000 odchycených mláďat. Hlavním zdrojem je Brazílie, která sama drží 15 až 20 % biologické rozmanitosti planety a údajně dodává 5 až 15 % celosvětového nelegálního obchodu s divokou zvěří. Ptáci přitom tvoří asi 80 % zvířat pašovaných z této země.

Africký kontinent bývá v souvislosti s pašováním spojován hlavně se slonovinou, ve skutečnosti je ale i významným zdrojem živých zvířat pro trh s exotickými mazlíčky. Jen v roce 2024 bylo přes jediné letiště v konžské provincii Tshopo vysledováno přes 17 000 ulovených papoušků žako.

Evropa zůstává jedním z hlavních uzlů globálního obchodu s ohroženými druhy v odhadované hodnotě 23 miliard dolarů ročně. Nejčastěji zabavovanými komoditami jsou přitom právě živí ptáci a plazi. Kolem 28 % všech záchytů živých zvířat v EU souvisí přímo s obchodem s exotickými mazlíčky. Jen na trase z Latinské Ameriky bylo mezi lety 2017 a 2023 zaznamenáno 2 495 zabavených zvířat ze 69 druhů, z nichž přes 94 % bylo živých – nejčastěji směřovaly do Německa, Ruska a Španělska.

Zatímco Evropa je hlavní cílovou destinací pro zvířata z Latinské Ameriky, nelegální zásilky stále častěji míří i do USA. Hraniční státy jako Texas a Arizona zaznamenávají časté záchyty, klíčovými vstupními body jsou letiště a hraniční přechody v El Pasu, Nogales a Dallasu.

Austrálie figuruje jako cíl dovozu exotických zvířat, i jako zdroj vlastní jedinečné fauny pašované do zahraničí. Z více než 900 domácích druhů plazů, z nichž přes 90 % nežije nikde jinde na světě, se už zhruba 160 druhů dostalo na zahraniční černý trh. Podle organizace TRAFFIC se australští scinkové a ještěrky prodávají v zahraničí za 1 000 až 20 000 dolarů za kus, vzácní černí kakadu až za 15 000 dolarů. V červenci 2025 australské úřady zachytily zásilku určenou pro Hongkong, kde bylo v páru pracovních bot ukryto 18 živých plazů – varanů, scinků a ještěrek. Pašují se i vejce. Obchodník zadržený na Tasmánii měl u sebe přes 3 000 vajec vzácných druhů. Podle finanční zpravodajské služby AUSTRAC je nelegální obchod s australskou faunou pro zločinecké organizace obzvlášť atraktivní kvůli vysokým ziskům a nižším trestům ve srovnání s pašováním drog.

Vlastnění exotických zvířat má hluboké historické kořeny. Královské rodiny, aristokraté a celebrity od nepaměti vystavovali vzácné druhy jako symbol své moci, bohatství a výjimečnosti. První zoologické zahrady vznikaly právě z privátních kolekcí vládců, kteří chtěli demonstrovat svou nadvládu nad přírodou.

Dnes se tento fenomén přesunul do digitálního věku. Většinu exotických zvířat si mohou dovolit jen movití lidé. Bohatí sběratelé touží po něčem jedinečném, ať už jde o obláčkového levharta, vzácnou želvu nebo malého lemura, a jejich poptávka se šíří sítí prostředníků a brokerů po celém světě.

Sociální sítě tento trend ještě znásobují. Majitelé exotických zvířat sdílejí fotografie a videa svých mazlíčků, aby získali „lajky“ a stali se virálními. Roztomilá mláďata primátů, exotické kočkovité šelmy nebo pestrobarevní papoušci přitahují miliony zhlédnutí. Tato popularita paradoxně vytváří další poptávku. Diváci chtějí mít doma to samé, co jejich oblíbený influencer. A v komunitě chovatelů exotických zvířat platí chov vzácnějších a nákladnějších druhů za prestižní záležitost.

Ceny exotických zvířat prudce rostou. Pytlák nebo lovec dostane za odchycené zvíře jen zlomek jeho konečné hodnoty. Většinu marže si podrží prostředníci a překupníci, takže na konci řetězce zaplatí kupec částku o řád i více vyšší, než jakou dostal ten, kdo zvíře z přírody odchytil.

Za romantickou představou exotického mazlíčka se skrývá krutá realita. Mláďata jsou vytrhávána z náruče svých matek, často ve velmi raném věku. Jsou pevně omotávána páskou, aby se nemohla hýbat, a strkána do knih, lahví, kapes vest nebo malých boxů, kde stráví hodiny nebo dokonce dny.

Úmrtnost při transportu je enormní. Na jedno zvíře, které se dostane ke kupci, připadá několik dalších, která během cesty zemřou. Ta, která přežijí, často trpí dehydratací, podchlazením, zraněními, dlouhodobým stresem a poruchami chování.

Dopady na biodiverzitu jsou katastrofální. Odchyt mláďat znamená nejen ztrátu jednotlivých životů, ale i narušení celých populačních struktur. Mláďata primátů odchycená před dovršením samostatnosti nemají žádnou šanci naučit se přežít v divočině, jejich sociální a ekologické zázemí je nenávratně zničeno. V Latinské Americe navíc většina odchycených zvířat zahyne ještě před tím, než se dostane ke kupci.

Obchod s živými zvířaty představuje i reálné riziko pro lidské zdraví. Studie zveřejněná v roce 2026 zjistila, že savci, se kterými lidé v rámci globálního trhu s divokou zvěří obchodují, mají o 50 % vyšší riziko přenosu nemocí na člověka než druhy, se kterými se neobchoduje. Přitom z hlediska tohoto rizika není zásadní rozdíl mezi zvířaty obchodovanými nelegálně a těmi, která jsou dovážena legálně. V roce 2003 způsobila zásilka exotických afrických hlodavců do obchodu se zvířaty v americkém státě Illinois první výskyt opičích neštovic ve Spojených státech. Nakazila prériové psíky, od kterých se nákaza přenesla na téměř stovku lidí. Přeplněná a nehygienická tržiště, kde se v těsné blízkosti tísní stresovaná zvířata různých druhů, jsou přesně tím prostředím, kde podobné mezidruhové přenosy patogenů vznikají. Podobně tomu bylo i na tržišti ve Wu-chanu, které je spojováno s počátkem pandemie covidu-19.

Malajský tygr je jednou z nejohroženějších velkých kočkovitých šelem na světě. Podle aktuálních odhadů jich v přírodě zbývá méně než 150 jedinců, přičemž všichni žijí výhradně na Malajském poloostrově.

Papoušek žako, odchytávaný po tisících v konžské pánvi, patří podle IUCN mezi ohrožené druhy – právě kvůli tlaku obchodu s mazlíčky.

Ary a amazoňané z Latinské Ameriky, včetně vzácného ary hyacintového, čelí stejnému tlaku – vysoké poptávce po barevném opeření a schopnosti napodobovat lidskou řeč.

Mezi další ohrožené druhy patří asijské vydry (všech pět asijských druhů je globálně ohrožených), želva madagaskarská, leguán pruhovaný, který se vyskytuje pouze na ostrovech Fidži a Tonga, a rypoš lysý z Afrického rohu.

Filipínský případ z dubna 2025 ilustruje dramatický rozsah problému. Byl zatčen profesionální online obchodník, který se úřadům vyhýbal více než deset let. Při jeho zatčení bylo zachráněno 83 zvířat, včetně kriticky ohrožené želvy filipínské, která patří mezi 25 nejohroženějších želv světa, a krokodýla filipínského.

Boj proti nelegálnímu obchodu vyžaduje mezinárodní koordinaci, protože tento zločin ze své podstaty překračuje hranice států. Klíčovou roli hraje Interpol prostřednictvím svého programu pro boj proti kriminalitě páchané na volně žijících živočiších, konkrétně dlouhodobého Projektu Predator (od roku 2010), zaměřeného na ochranu asijských velkých kočkovitých šelem.

Nejvýraznějším a zároveň nejnovějším nástrojem je ale série mezinárodních akcí Operace Thunder, zaměřená přímo na živá zvířata. Při této operaci bylo v roce 2024 po celém světě zabaveno téměř 20 000 živých zvířat a zatčeno 365 podezřelých ve 2 213 záchytech – včetně 18 velkých kočkovitých šelem, mezi nimi tygřích mláďat zabavených přímo v České republice. V roce 2025 byla operace ještě rozsáhlejší. Agentury ze 134 zemí zabavily během měsíční operace téměř 30 000 živých zvířat a identifikovaly zhruba 1 100 podezřelých.

Součástí boje proti pašování je i odhalování „praní zvířat“ přes legální chovné farmy. Ty se často stávají krycí strukturou pro zvířata odchycená nelegálně v přírodě, která se pak vydávají za odchov v zajetí. Modelový případ zdokumentovala studie obchodu s krajtami zelenými z Indonésie. Výzkumníci vystopovali 4 227 nelegálně odchycených volně žijících hadů až k chovným farmám v Jakartě, odkud byli exportováni jako „odchov v zajetí“ pro mezinárodní trh s mazlíčky. Podobný mechanismus odborníci dokumentují i u tygřích farem v Číně a Vietnamu. Forenzní nástroje pro spolehlivé rozlišení divoce odchyceného a v zajetí narozeného zvířete jsou přitom stále nedostatečné. Proto tato forma obchodu zůstává jednou z nejhůře postižitelných částí celého řetězce.

Tento nelegální obchod je úzce spojen s dalšími zločiny – praním špinavých peněz, korupcí a paděláním dokumentů. Proto se rozšiřuje i spolupráce s finančními institucemi. Filipínská vláda označila environmentální zločin za vysoké riziko praní špinavých peněz a ve spolupráci s TRAFFIC a AML Research Centre Asia Pacific pořádá školení finančních vyšetřovacích technik.

Významnou roli hrají také samotné technologické společnosti. Facebook oznámil spolupráci s organizací TRAFFIC při identifikaci praktických řešení k prevenci zneužívání jejich platformy a sociální síť odstranila tisíce skupin spojených s nelegálním obchodem. V Evropské unii navíc od února 2024 plně platí Digital Services Act, díky němuž mohou organizace jako IFAW fungovat jako „důvěryhodní oznamovatelé“ a přímo spolupracovat s platformami na odhalování nelegálních nabídek.

Současné zákony ve většině zemí byly navrženy pro éru, kdy neexistovaly sociální sítě, šifrovaná komunikace ani globální e-commerce platformy. Rychle se měnící povaha kyberzločinu znamená, že mezinárodní i domácí legislativa je často zastaralá a nedokáže adekvátně reagovat na nové výzvy.

Pro efektivní boj proti nelegálnímu obchodu s exotickými zvířaty je nezbytná modernizace legislativy. Zákony musí být uvedeny do souladu se současnou realitou digitálního obchodu a tresty musí být dostatečně přísné, aby působily odstrašujícím efektem. Účinnější boj proti nelegálnímu obchodu vyžaduje užší spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízení, technologickými společnostmi a nevládními organizacemi. Stále častěji se proto diskutuje o vytvoření specializovaných platforem pro sdílení informací a koordinaci zásahů. Neméně důležitá je osvěta veřejnosti, protože „dokud bude poptávka, bude i nabídka“. Klíčové je také sledování peněžních toků, které stojí za organizovanými sítěmi, a prohloubení přeshraniční spolupráce mezi producentskými, tranzitními a spotřebitelskými zeměmi.

Speciální jednotky pro vyšetřování kyberzločinu se stávají standardem v mnoha zemích a vlády po celém světě zřizují výbory zaměřené na sledování pohybu zboží a osob zapojených do sítí obchodu s exotickými zvířaty.

Za každým „roztomilým“ videem mláděte primáta na Instagramu, za každou fotografií vzácného plaza v soukromé kolekci se skrývá krutý příběh utrpení, ztráty a ničení ekosystémů. Samotné zákony ani technologické firmy ho nezastaví, vyžaduje to i změnu myšlení nás všech. Pouze pokud pochopíme, že divoká zvířata patří do divočiny, nikoliv do klecí, kabelek nebo obývacích pokojů, máme šanci zachránit vzácné druhy pro další generace lidí.