Hlavní obsah
Psychologie

Chuť jako kompas rodinné paměti

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Wizard Michal by OpenAI DALL-E

Cesty našich životů jsou různé. Nevíme, kam až doputujeme. Ale tam, kde spočineme a začneme žít, tam začneme vařit a jíst. Kroky lidí a potravin a chuti jídla jsou spojeny víc, než by se nám na první pohled zdálo.

Článek

Chuť domova s námi cestuje po tisíce let. Potrava nám pomáhá uchovat si vzpomínky na místa z nichž jsme vzešli. Následuje kroky našich cest a svou chutí nám pomáhá navozovat pocit domova i v místech vzdálených tisíce kilometrů.

Naše první kroky, vůně, které nás obklopovaly v kuchyni našich babiček a matek, mají nesmazatelný otisk nejen v naší duši. Ale hlavně v našem mozku. Vzpomeňme si na tu jedinečnou vůni pečeného chleba nebo omamnou vůni nedělního oběda.

Tyto vůně a hlavně chutě nejsou jen obyčejnými smyslovými vjemy – jsou branami do minulosti, mosty k našim kořenům. Každý kousek jídla, který nás vrací zpět do dětských let, je jako tichá píseň srdce, připomínající nám svou chutí to, kdo jsme a odkud pocházíme.

Dědictví chuti je proto silné a nezničitelné. I když se naše cesty rozcházejí, i když nás život zavede do vzdálených koutů světa, chuť domova je jako neviditelná nit, která nás vždy přivede zpět. Z kuchyně našich předků se přenesla do našich srdcí a my ji předáváme dál, našim dětem a dál zase jejich dětem. A tato nit je naším dědictvím.

Představme si kuchyni jako místo, kde se setkává čas a prostor. Každé jídlo, které připravujeme, je jako rituál, jako znovuoživení našich předků, kteří s láskou vařili pro své rodiny. Recepty, které přecházejí z generace na generaci, jsou jako rodinné klenoty – chráněné, ceněné a milované.

A tak, když vaříme a jíme, nezapomínejme na to, že každé sousto je také oslavou naší historie, našich kořenů a našeho rodinného dědictví. Každý kousek jídla je připomínkou toho, kdo jsme a odkud jsme přišli, a jakou cestu jsme urazili. A to je něco, co bychom měli oslavovat každý den.

Bez ohledu na to, zda dosáhneme toho, kvůli čemu jsme podstoupili svou cestu a jak rychlé jsou naše kroky, bez ohledu na to, zda se přitom nacházíme či rozcházíme, a zdali máme radost či smutek, bez ohledu na to vše, je tu v našem životě párkrát denně chuť, která nám svým jedinečným způsobem pomáhá nacházet cestu k tomu připomenout si, odkud pocházíme.

Chuť je dědictvím našeho rodinného srdce. Je to příběh, který nikdy nekončí. Je to dar, který předáváme dál. Je to láska, která prochází časem a prostorem, spojující nás v minulosti s našimi předky a bude žít dál s našimi dětmi.

Každá jedinečná chuť vzniká totiž nejen rukama, ale hlavně srdcem. Ať je každé naše jídlo oslavou tohoto dědictví a připomínkou toho, jak mocný smysl ve skutečnosti může být chuť. Je nositelkou dědictví našeho rodinného srdce. Díky, kterému nikdy neztratíte směr. Dobrou chuť.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz