Článek
Léto je obdobím, kdy trávíme více času se svými partnery, ať už na dovolených, při večerních procházkách po bulvárech nebo při relaxaci na pláži. Tyto chvíle blízkosti a intimity nás často přimějí zamyslet se nad kvalitou našich vztahů a před námi tak vyvstávají otázky, které běžně zůstávají skryty.
Co dělá vztah skutečně zdravým a naplňujícím? Jaká je role emocí v budování silného partnerského pouta? Podívejme se společně na několik klíčových aspektů, které vám mohou pomoci pochopit váš vztah, aby byl pevný a harmonický nejen během letních měsíců, ale po celý rok.
Základy svobodného vztahu. Zdravý vztah je jako svobodná země; žádné bariéry, žádné zdi. Je založen na volnosti a rovnosti, kde každý člověk je sám za sebe. Volnost je právo vyjadřovat své potřeby a touhy, rovnost znamená být ve vztahu skutečně sám sebou.
Stíny dětství. Jako děti jsme si hráli ve světle lásky, dokud nám někdo neřekl, že naše role je být poslušní, ne šťastní. Tato zrada lásky zapustí do naší duše semeno zlosti, které není v dětství, kde ventilovat. Potlačená zlost zmrazí lásku a změní ji v nenávist, což si přinášíme do dospělosti.
Vznik a zánik radosti. Na začátku je vztah festival radosti a pozitivních emocí. S časem však radost vyprchá, pokud necítíme svobodu a rovnocennost, a zůstane prázdnota a nedorozumění. Potlačená zlost se pak projevuje psychicky i fyzicky a vztah ztrácí pevný základ.
Konec nebo nový začátek. Následuje rozchod nebo pokus obnovit vztah. Terapie a poradenství často vede k větší neuróze. Ani sebevětší snaha totiž nedokáže člověka přimět, aby byl láskyplnější a upříjemnější, když je plný zlosti a nenávisti. Láska je možnost se druhému otevřít. A my se této možnosti spíše bojíme.
Láska není odměna. Láska je energie, která spontánně plyne mezi dvěma lidmi, a není to odměna za dobré chování. Nepodmíněná láska existuje pouze u snílků v romantických seriálech. Ve fyzickém světě je vždy podmíněna námi samotnými. Například naším tělem.
Když vztahy bolí. Romantici si často vztahy uzpůsobují jako nemocnici pro hojení starých dětských ran. Naplňujeme potřeby druhého v domnění, že nás za to pochválí. To vede ke spirále zklamání. Utajované části našeho já vztah zabíjejí tím, že nás nutí se přetvařovat.
Emoce v zajetí sexuality. Míváme zlost na rodiče, protože jsme se do svého protipólu v dětství platonicky zamilovali. Rodiče často nezpracovali svou vlastní sexualitu, a aby neměli problém se sexualitou svých potomků, nahradili lásku k nim jejich kontrolou, což nás naučilo to, že sexualita může být zneužita k manipulaci s druhými.
Stmívání a rozsvícení vztahů. Když vztahy ztmavnou pod tíhou nevyjádřené zloby, je čas zastavit se a přemýšlet, jaké tajemství jsme před sebou a druhými ukrývali. Potřeba dotyku těla a sexuality nám pomáhá unikat z nahromaděné emoční bolesti. Ale neměla by jí nahrazovat.
Svoboda v srdci. Svoboda začíná odevzdáním se vzájemnému působení dvou srdcí, které spolu rezonují. Odevzdanost druhému by měla být společnou oslavou radosti ze sexu, ne závislostí na něm. A případná nevěra je pak zradou sebe sama a ponížením svých ideálů, ne partnerových.
Síla přitažlivosti. Lidé, kteří si váží sami sebe, nejsou osamělí ani v Antarktidě. Úcta k sobě k nám přitahuje druhé. Neznamená to, že tito nemohou prožívat pocity ukřivděnosti či bolesti, ale na rozdíl od druhých nežijí stále v situaci, o které vědí, že jim škodí.
Osvobození se od falešného ega. Poznat to, že pravé já není ta část ega, která hraje role a maskuje emoce je proces. Až sebepřijetí je klíčem k lásce. Odevzdání se vlastnímu tělu je bolestivé proto, že si tělo pamatuje. A čím jdete hlouběji v sobě, tím jste víc v kontaktu i s tím, na co jste z pohodlnosti zapomněli. Jen bolest nám nedovolí opakovat staré chyby.
Emoce jako břemeno minulosti. A toto emoční břemeno se stává nejen naším, ale dotykem ho sdílíme i s partnery. Společně čelíme minulosti. Je na našem rozhodnutí zda přestáváme opakovat staré vzorce. Posilování vlastního já nás obou je nyní klíčové, stejně jako uvolňování energie v těle a vyjadřování tím lásky i zlosti.
Tvořte spolu lásku. Hledat lásku nemá cenu, zkuste ji stvořit. Chceme-li milovat bližního svého jako sebe samého, musíme nejprve milovat sami sebe. Potlačené emoce ovlivňují naše vztahy. Vyjadřování emocí napřímo a pro partnera vhodným a citlivým (nikoli falešným) způsobem je tím správným klíčem ke zdravému vztahu.
Emoce jsou mosty spojující dva světy v jeden. Skutečná láska je to, co spojuje, neodděluje. Proto je láska je láska a bolest je bolest. Láska nebolí, protože není bolest. Láska je radost.
A jaké jsou vaše zkušenosti s emocemi?
